Kostel svatého Vavřince (Vizovice)
| Kostel svatého Vavřince ve Vizovicích | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 49°13′7,83″ s. š., 17°51′5,37″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | Arcidiecéze olomoucká |
| Děkanát | Vizovice |
| Farnost | Vizovice |
| Zasvěcení | svatý Vavřinec |
| Datum posvěcení | 1802 |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1793–1795 |
| Další informace | |
| Adresa | Vizovice, Česko |
| Ulice | Zlínská |
| Kód památky | 34570/7-2125 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Vavřince je děkanský a farní římskokatolický chrám ve Vizovicích jižně od centra města poblíž zámku. Zámek stojí na místě bývalého kláštera, jehož součástí byl i kostel, historie se datuje od počátku 13. století. Kostel byl přestavěn koncem 18. století, zachována byla původní věž z roku 1495. V 19. století byl kostel povýšen na děkanský a spadá pod něj 13 farností. Z řad vizovických farářů a děkanů pochází několik významných osobností, například olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Od roku 1958 je kostel chráněn jako kulturní památka.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Farnost ve Vizovicích se připomíná již v roce 1200 a již tehdy zde stál kostel, pravděpodobně dřevěný. Většího významu nabyly Vizovice po roce 1261, kdy byl založen cisterciácký klášter, poté také došlo k rozšíření kostela. Klášter se stal významným hospodářským centrem regionu, v roce 1314 byl vypleněn Matúšem Čákem Trenčanským, další škody utrpěl za husitských válek, tehdy ale zůstal ušetřen kostel. V roce 1495 vybudoval nový kostel Jan Boček z Kunštátu, z této přestavby je dodnes v původní podobě dochována věž, tehdy se také poprvé připomíná zasvěcení svatému Vavřinci. Podle vyznání majitelů panství se měnilo i využití kostela, na přelomu 16. a 17. století došlo ke sporům mezi katolíky a evangelíky. Emerich Dóczy, majitel Vizovic od roku 1594, nejprve povolil užívání kostela současně katolíkům a evangelíkům, ale nakonec se vzdal patronátního práva nad kostelem. Náboženské spory spolu s převahou protestantů vedly k tomu, že měšťané z kostela odnesli ornáty a bohoslužebné náčiní. Konflikt na farnosti Vizovice řešil i olomoucký biskup kardinál Ditrichštejn a císař Rudolf II.
Ve druhé polovině 18. století byl stav kostela kritický a při návštěvnosti během nedělních a svátečních mší byla ohrožena statika stavby. Po získání finančních prostředků a s podporou tehdejších majitelů hrabat Blümegenů byl starý kostel zbořen a v roce 1792 položen základní kámen nového kostela. Kostel vedle původní věže z konce 15. století byl postaven v letech 1793–1795 a v roce 1802 vysvěcen olomouckým světícím biskupem Aloisem Josefem Kolovratem. Kostel však zůstal několik desetiletí prázdný, o jeho vybavení a vnitřní výzdobu se zasloužil až farář Jan Bartoš, který spravoval vizovickou farnost a později děkanát v letech 1864–1899. V roce 1928 byl kostel elektrifikován, v letech 1932 a 1933 byly pořízeny nové zvony Svatý Vavřinec, Maria a Václav. V době první republiky a druhé světové války byl farářem Antonín Vysloužil, který v letech 1925–1928 zastával i funkci starosty. Jako správce farnosti a starosta města uvítal v roce 1928 ve Vizovicích prezidenta Masaryka. V letech 1982–1990 byl farářem ve Vizovicích Jan Graubner, pozdější olomoucký arcibiskup.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Kostel svatého Vavřince je trojlodní stavba zakončená půlkruhovým presbytářem. Délka kostela je 40 metrů, šířka chrámové lodi je 17 metrů, kostelní věž má výšku 36 metrů. Strohá architektura i vnitřní výzdoba interiérů odpovídá době vzniku na konci 18. století, která po josefínských reformách a omezování vlivu katolické církve nepřála honosným stavbám. Výzdoba kostela pochází převážně až z doby pátera Jana Bartoše, který byl vizovickým farářem v letech 1864–1899. Zasloužil se o malířskou a sochařskou výzdobu v čele s obrazem sv. Vavřince na hlavním oltáři. Do té doby byl patron kostela vymalován na zdi, Jan Bartoš zakoupil oltářní obraz na výstavě v Paříži v roce 1868. Z doby působení Jana Bartoše pochází také výmalba dvaceti výjevů ze Starého a Nového Zákona na stěnách pavlačí. Pavlače se zábradlím patří ke zvláštnostem kostela a vznikly v roce 1800 krátce před jeho vysvěcením. Varhany z roku 1940 dodala firma Rieger.
Kostel je přístupný o pravidelných bohoslužbách od čtvrtka do pondělí, dále pak v rámci Noci kostelů nebo příležitostně při koncertech. Od roku 1958 je kostel zapsán na seznamu kulturních památek. V rámci areálu kostela spadají pod památkovou ochranu také dva pilíře bývalé brány a sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého.
Osobnosti spojené s kostelem svatého Vavřince[editovat | editovat zdroj]
.jpeg)
- Jan Bartoš (1829–1899), farář ve Vizovicích 1864–1899
- Antonín Vysloužil (1890–1945), farář ve Vizovicích 1923–1945, starosta Vizovic 1925–1928
- Jan Graubner (* 1948), farář ve Vizovicích 1982–1990, arcibiskup olomoucký od 1992
- Jan Kutáč (1942–2012), farář ve Vizovicích 2006–2012, sekretář olomouckého arcibiskupa, papežský kaplan
- Antonín Basler (* 1956), farář ve Vizovicích 1990–1999, děkan olomoucké metropolitní kapituly od 2018
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PALA, Josef: Farnost Vizovice; Vizovice, 2008, 63 s.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Vavřince na Wikimedia Commons - Kostel na webu Národního památkového ústavu
