Kostel svatého Jakuba Staršího (Boršov nad Vltavou)
| Kostel svatého Jakuba Staršího | |
|---|---|
.jpg) pohled z jihozápadu | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihočeský |
| Okres | České Budějovice |
| Obec | Boršov nad Vltavou |
| Souřadnice | 48°55′17,14″ s. š., 14°26′2,27″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | českobudějovická |
| Farnost | Boršov nad Vltavou |
| Status | farní kostel |
| Užívání | pravidelně |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Datum posvěcení | konec 15. století |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Linhart z Altenberku |
| Stavební sloh | gotika |
| Typ stavby | jednolodní kostel |
| Výstavba | 1496, přestavba 1703 a 1825 |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | severovýchod |
| Další informace | |
| Adresa | Farní ulice, 37382 Boršov nad Vltavou |
| Ulice | Farní |
| Kód památky | 18427/3-49 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jakuba Staršího je gotický jednolodní kostel v centru obce Boršov nad Vltavou. Byl vystavěn na konci 15. století a je sídlem Římskokatolické farnosti Boršov nad Vltavou. Je neobvyklý svým obdélníkovým presbytářem a kostelním zvonem, který patří mezi nejstarší dochované na území Čech.[1] V současnosti je kostel spravován duchovními sídlícími ve farnosti sv. Jana Nepomuckého v Českých Budějovicích.[2]
Historie kostela
[editovat | editovat zdroj]V roce 1496 byl dostavěn nový kostel v Boršově nad Vltavou, který nahradil původní, již nevyhovující dřevěný kostel. Byl zasvěcen svatému Jakubu Staršímu. Stalo se tak v době, kdy Boršov patřil rožmberskému vrchnímu písaři Mikuláši z Pelhřimova, který byl tedy pravděpodobně jeho fundátorem. Stavitelem byl Linhart z Altenberku. Obdélníkové kněžiště s gotickými okny na jihovýchod se dochovalo velmi dobře, klenba kostelní lodi se ale propadla a byla v rámci přestavby v roce 1703 nahrazena rovným stropem.[3]
K tragické události došlo 18. června 1620, kdy přes Boršov táhlo uherské vojsko, jehož vojáci během mše vtrhli do kostela, kněze rozsekali na kusy a věřící povraždili[4] Také všechno vnitřní vybavení kostela bylo zničeno s výjimkou kamenné křtitelnice.[3] Proto je dnešní vybavení podstatně mladší než kostel sám. Barokní hlavní oltář byl dovezen z kostela sv. Víta v Habří, který byl zrušen v roce 1787 v rámci josefínských reforem.[5] Obraz na hlavním oltáři zpodobňující svatého Jakuba byl namalován Františkem Bohumilem Doubkem až v roce 1914.[6] Také většina fresek na zdech kostela pochází až z roku 1845.[4] Výjimkou je velká freska svatého Kryštofa na jihovýchodní stěně kostelní lodě, která pochází z 15. století.[7] Všechny fresky byly znovuodkryty během poslední velké opravy interiéru v roce 1944. Dva roky předtím, v roce 1942 získal kostel nové varhany.[4]
Hlavní zvon
[editovat | editovat zdroj]Vedle křtitelnice je jedinou původní součástí kostela hlavní zvon, odlitý v roce 1498, krátce po dostavění kostela. Váží 365 kg, jeho průměr je 86 cm a výška 59 cm. Je zdoben třemi reliéfy světců (Panna Marie, sv. Jakub Starší a sv. Bernard) a také latinským nápisem, který v češtině zní následovně: Maria, panno pannen, Maria matko milosti, matko milosrdenství ochraň nás od nepřátel, přijmi v hodině smrti. Léta Páně 1495 Mikuláš Buxman, vyžádej nám prominutí všech vin u Tvého milostivého syna. Mistr z Českých Budějovic.[1]
Fara
[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o faře pochází už z roku 1403, tedy téměř sto let předtím než byl postaven současný kostel. Římský papež Bonifác IX. v listině adresované Jindřichu III. z Rožmberka propůjčil tomuto šlechtici několik far a jedna z nich byla právě ta boršovská. Znak Rožmberků je také vyobrazen na fasádě fary přímo nad vchodem. Současná fara je barokním, dvoupodlažní domem s okny lemovanými šambránami. Spolu s přiléhajícími hospodářskými budovami, venkovním sklepem, zahradním altánem zahloubenou cestou ke kostelu představuje vzácně dochovaný příklad venkovského farního areálu. Celý areál fary i s přiléhajícími pozemky byl v srpnu roku 2003 na návrh tehdejšího Státního památkového ústavu v Českých Budějovicích prohlášen za kulturní památku.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b KREJČŮ, Irena. Od minulosti k přítomnosti obce Boršova nad Vltavou. [s.l.]: Obec Boršov nad Vltavou, 2004. S. 45.
- ↑ Boršov nad Vltavou. Biskupství Českobudějovické - katalog farností [online]. [cit. 2021-03-07]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ a b KREJČŮ (2004), s. 44.
- ↑ a b c KREJČŮ (2004), s. 46.
- ↑ KREJČŮ (2004), s. 45-46.
- ↑ HAŠKOVÁ, Sabina. František Bohumil Doubek (1865-1952).Život a dílo česko-bavorského malíře [online]. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Filozofická fakulta [cit. 2021-03-07]. Dostupné online.
- ↑ kostel svatého Jakuba Většího. Památkový katalog [online]. [cit. 2021-03-07]. Dostupné online.
- ↑ KREJČŮ (2004), s. 49-50.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jakuba Většího na Wikimedia Commons
