Přeskočit na obsah

Kostel svatého Jakuba Staršího (Boršov nad Vltavou)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Jakuba Staršího
pohled z jihozápadu
pohled z jihozápadu
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajJihočeský
OkresČeské Budějovice
ObecBoršov nad Vltavou
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézečeskobudějovická
FarnostBoršov nad Vltavou
Statusfarní kostel
Užívánípravidelně
ZasvěceníJakub Starší
Datum posvěceníkonec 15. století
Architektonický popis
ArchitektLinhart z Altenberku
Stavební slohgotika
Typ stavbyjednolodní kostel
Výstavba1496, přestavba 1703 a 1825
Specifikace
Umístění oltářeseverovýchod
Další informace
AdresaFarní ulice, 37382 Boršov nad Vltavou
UliceFarní
Kód památky18427/3-49 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jakuba Staršího je gotický jednolodní kostel v centru obce Boršov nad Vltavou. Byl vystavěn na konci 15. století a je sídlem Římskokatolické farnosti Boršov nad Vltavou. Je neobvyklý svým obdélníkovým presbytářem a kostelním zvonem, který patří mezi nejstarší dochované na území Čech.[1] V současnosti je kostel spravován duchovními sídlícími ve farnosti sv. Jana Nepomuckého v Českých Budějovicích.[2]

Historie kostela

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1496 byl dostavěn nový kostel v Boršově nad Vltavou, který nahradil původní, již nevyhovující dřevěný kostel. Byl zasvěcen svatému Jakubu Staršímu. Stalo se tak v době, kdy Boršov patřil rožmberskému vrchnímu písaři Mikuláši z Pelhřimova, který byl tedy pravděpodobně jeho fundátorem. Stavitelem byl Linhart z Altenberku. Obdélníkové kněžiště s gotickými okny na jihovýchod se dochovalo velmi dobře, klenba kostelní lodi se ale propadla a byla v rámci přestavby v roce 1703 nahrazena rovným stropem.[3]

K tragické události došlo 18. června 1620, kdy přes Boršov táhlo uherské vojsko, jehož vojáci během mše vtrhli do kostela, kněze rozsekali na kusy a věřící povraždili[4] Také všechno vnitřní vybavení kostela bylo zničeno s výjimkou kamenné křtitelnice.[3] Proto je dnešní vybavení podstatně mladší než kostel sám. Barokní hlavní oltář byl dovezen z kostela sv. Víta v Habří, který byl zrušen v roce 1787 v rámci josefínských reforem.[5] Obraz na hlavním oltáři zpodobňující svatého Jakuba byl namalován Františkem Bohumilem Doubkem až v roce 1914.[6] Také většina fresek na zdech kostela pochází až z roku 1845.[4] Výjimkou je velká freska svatého Kryštofa na jihovýchodní stěně kostelní lodě, která pochází z 15. století.[7] Všechny fresky byly znovuodkryty během poslední velké opravy interiéru v roce 1944. Dva roky předtím, v roce 1942 získal kostel nové varhany.[4]

Hlavní zvon

[editovat | editovat zdroj]

Vedle křtitelnice je jedinou původní součástí kostela hlavní zvon, odlitý v roce 1498, krátce po dostavění kostela. Váží 365 kg, jeho průměr je 86 cm a výška 59 cm. Je zdoben třemi reliéfy světců (Panna Marie, sv. Jakub Starší a sv. Bernard) a také latinským nápisem, který v češtině zní následovně: Maria, panno pannen, Maria matko milosti, matko milosrdenství ochraň nás od nepřátel, přijmi v hodině smrti. Léta Páně 1495 Mikuláš Buxman, vyžádej nám prominutí všech vin u Tvého milostivého syna. Mistr z Českých Budějovic.[1]

Boršovská fara v roce 2016

První písemná zmínka o faře pochází už z roku 1403, tedy téměř sto let předtím než byl postaven současný kostel. Římský papež Bonifác IX. v listině adresované Jindřichu III. z Rožmberka propůjčil tomuto šlechtici několik far a jedna z nich byla právě ta boršovská. Znak Rožmberků je také vyobrazen na fasádě fary přímo nad vchodem. Současná fara je barokním, dvoupodlažní domem s okny lemovanými šambránami. Spolu s přiléhajícími hospodářskými budovami, venkovním sklepem, zahradním altánem zahloubenou cestou ke kostelu představuje vzácně dochovaný příklad venkovského farního areálu. Celý areál fary i s přiléhajícími pozemky byl v srpnu roku 2003 na návrh tehdejšího Státního památkového ústavu v Českých Budějovicích prohlášen za kulturní památku.[8]

  1. a b KREJČŮ, Irena. Od minulosti k přítomnosti obce Boršova nad Vltavou. [s.l.]: Obec Boršov nad Vltavou, 2004. S. 45. 
  2. Boršov nad Vltavou. Biskupství Českobudějovické - katalog farností [online]. [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. a b KREJČŮ (2004), s. 44.
  4. a b c KREJČŮ (2004), s. 46.
  5. KREJČŮ (2004), s. 45-46.
  6. HAŠKOVÁ, Sabina. František Bohumil Doubek (1865-1952).Život a dílo česko-bavorského malíře [online]. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Filozofická fakulta [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. 
  7. kostel svatého Jakuba Většího. Památkový katalog [online]. [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. 
  8. KREJČŮ (2004), s. 49-50.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]