Mikuláš z Pelhřimova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mikuláš z Pelhřimova
Pelhřimov (046) (cropped).jpg
Narození 1385
Pelhřimov
Úmrtí 1460 (ve věku 74–75 let)
Poděbrady
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska Mikuláše z Pelhřimova na zdi sborového domu Českobratrské církve evangelické v Pelhřimově v Růžové ulici

Mikuláš z Pelhřimova zvaný též Biskupec (asi 1385 Pelhřimov – asi 1459 Poděbrady) byl biskupem husitů, český spisovatel, nejvyšší duchovní a správce pokladnice Tábora.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Bakalářem se stal roku 1409. Poté se angažoval jako radikální husita a ihned při vzniků táboritů se k nim přidal. Roku 1420 byl zvolen nejvyšším duchovním Tábora, s tím byla spojena i funkce správce pokladnice. Pak sídlo přestěhoval do nedalekého Písku. Spolu s Janem Žižkou vystoupil proti táborským pikartům. Jako zástupce Tábora se účastnil snad všech sporů s pražskými univerzitními mistry. Výrazně se podílel na formulaci táborského učení (na synodě v Písku, únor 1422). Účastník jednání v Chebu (1432) a v Basileji (1433).

Po bitvě u Lipan pochopil, že je nutné se nějak dohodnout s císařem a zúčastnil se brněnského sjezdu. Roku 1443 byl donucen k souhlasu se svoláním kněžského sboru do Kutné Hory, kde naposledy obhajoval své učení, které zde bylo odsouzeno jako kacířské (bludné). Po pádu Tábora (1452) byl vězněn na staroměstské radnici, dokud neslíbil poslušnost Janu Rokycanovi, avšak ani poté nebyl propuštěn, ale byl držen v žaláři hradu v Poděbradech.[1].

Jeho učení uznávalo pouze Bibli a pouze Biblická vzdělanost měla smysl, odmítl všechny církevní ceremonie, očistec, svátky vyjma neděle, modlitby za mrtvé atd.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Confessio Taboritarum – Vyznání a obrana Tábora
  • Scriptum super quattuor evangelia in unum concordata – výklady evangelií
  • Chronicon continens causam sacerdotium taboriensium – Táborská kronika. Popisuje období od 1419 do 1444. Trojdílná kronika zachycuje stanoviska táborů. Nejedná se o ucelené dílo, ale pouze o dokumenty a traktáty, spojené dohromady.

Další díla se nedochovala známy jsou pouze názvy, zejména se jedná o polemiky proti Chelčickému, Rokycanovi, …

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc : ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Biskupec z Pelhřimova Mikuláš, s. 23.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]