Kostel svaté Kateřiny (Chrást nad Sázavou)
Souřadnice: 49°50′30,36″ s. š., 14°34′31,14″ v. d.
| Kostel svaté Kateřiny v Chrástu nad Sázavou | |
|---|---|
 Kostel svaté Kateřiny (rok 2014) | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Okres | Benešov |
| Obec | Chrást nad Sázavou, část města Týnec nad Sázavou |
| Lokalita | návrší na severovýchodním okraji Chrástu nad Sázavou |
| Souřadnice | 49°50′30,36″ s. š., 14°34′31,14″ v. d. |
  Kostel svaté Kateřiny v Chrástu nad Sázavou Kostel svaté Kateřiny v Chrástu nad Sázavou na mapě ČR | |
| Základní informace | |
| Církev | Římskokatolická |
| Vikariát | Benešov |
| Farnost | Týnec nad Sázavou |
| Status | filiální kostel |
| Zasvěcení | Kateřina Alexandrijská |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotický (ze 14. století)[1] s raně barokním zařízením[2] |
| Výstavba | první polovina 14. století |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | na východ |
| Stavební materiál | kámen, cihly, zdivo |
| Další informace | |
| Adresa | Chrást nad Sázavou 20, 257 41 Týnec nad Sázavou, Česko |
| Kód památky | 16982/2-203 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské[4] se nachází na návrší na severovýchodním okraji Chrástu nad Sázavou (v severozápadní části města Týnec nad Sázavou v okrese Benešov).[pozn. 1] Kostel s neogotickou věží je obklopen hřbitovem, který je ohraničen oválnou ohradní hřbitovní zdí.[1] Historický areál s původně gotickým[1][5] kostelem s raně barokním zařízením[2], pozemkem hřbitova a jeho zdí tvoří od roku 1958 (resp. 1965) státem chráněnou kulturní památku.[1] Jedná se o filiální kostel římskokatolické farnosti Týnec nad Sázavou.[4]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Stavebně historický
[editovat | editovat zdroj]Vlastní objekt kostela s obdélníkovitým půdorysem je tvořen jednou lodí s plochým stropem (s hrotitým vítězným obloukem) a polygonálním (pětiboce uzavřeným[2]) presbyterářem (kněžištěm) sklenutým křížovou žebrovou klenbou na konzolách zdobených maskarony.[1][2] Valeně klenutá zákristie je orientována na sever; hranolová kostelní věž se nachází na západní straně objektu.[1] Na jižní straně kostelní lodi byl odhalen původně gotický portál z první poloviny 14. století,[5][pozn. 2] proběhla v letech 1888 až 1889, kdy byla zvýšena loď a přistavěna nová věž v neogotickém stylu.[1][2][5] V roce 1955 prošel kostel generální opravou.[2] V roce 1970 byl kostel kryt taškovou střechou.[1][2]
Vybavení
[editovat | editovat zdroj]V presbyteráři se nachází goticky prostý nástěnný[5] sanktuář.[1] Hlavní oltář je raně barokní,[1] portálový, sloupový s nástavcem a boltcovými křídly.[5] Oltářní obraz svaté Kateřiny namaloval v roce 1684 Samuel Lohrich Mahler.[3][5] Kazatelna je rokoková.[5]
Popis z roku 1908
[editovat | editovat zdroj]Tato kapitola je sestavena na základě doslovného popisu kostela a jeho vybavení poplatného roku 1908, kdy je datován pramen „Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Vinohradském od pravěku do počátku XIX. století“[3][pozn. 3]
Filiální kostel svaté Kateřiny, gotická stavba 14. století.[3] V letech 1888–1889 byl kostel opraven. Tehdáž zbořena byla věž, která byla v dolejší části zděná a v hořejší části dřevěná a zbudována věž nová; loď byla ve zdivu zvýšena.Dr. Antonín Podlaha, Filiální kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Chrástu nad Sázavou, 1908, [3]
Presbytář, sanktuář, sakristie
[editovat | editovat zdroj]Presbytář o jednom obdélníkovém poli a trojbokém závěru, dlouhý 5,70 metrů a 4,55 metrů široký. Zevně v rozích presbytáře opěrné pilíře, nahoře šikmo zakončené a uprostřed rovněž šikmo odstupněné.[3] Klenba žebrová.[3] Žebra vybíhají z válcovitých krátkých oblých prutů, dole zašpičatělých, jež jsou snad zbytky otlučených přípor. Uprostřed bočních stěn presbytáře jsou konsoly v podobě lidských hlav. Svorníky okrouhlé, hladké. Okna hrotitá, nyní bez kružeb. V severní zdi presbytáře sanktuář (vysoký 1,68 metrů a široký 0,8 metrů), s jednoduchým kamenným orámováním, nahoře dvěma boky trojúhelníku zakončeným a s mřížovými, ze železa kutými dvířky s rossetami. K severnímu boku presbytáře přiléhá sakristie valeně klenutá s hmotným zdivem; v ní jednoduchá zděná tumba oltářní.Dr. Antonín Podlaha, Filiální kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Chrástu nad Sázavou, 1908, [3]
Vítězný oblouk, loď
[editovat | editovat zdroj]Vítězný oblouk hrotitý, s obou stran sešikmený, z profilovaného vodorovného římsoví vybíhající. Loď obdélníková; 10,93 metrů dlouhá a 7,32 metrů široká. Strop plochý. V severní zdi lodi hrotité okno bez kružby, v jižní zdi podobné okno a mimo to malé hrotité okénko úzké na kruchtu vedoucí. V jižní zdi lodi portál hrotitý, profilovaný dvěma pruty a třemi žlábky. V lodi po stranách vítězného oblouku byly staré zděné mensy oltářní, z nichž jižní se zachovala.“Dr. Antonín Podlaha, Filiální kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Chrástu nad Sázavou, 1908, [3]
Kruchta, kazatelna, kropenka
[editovat | editovat zdroj]Kruchta dřevěná, jednoduchá, na trámech do zdi zapuštěných spočívající; na jednom trámu vyřezán letopočet 1687. Při severní zdi lodi rokoková dřevěná kazatelna s reliéfy svatých evangelistů ze dřeva obhrouble řezanými. U vchodu do kostela zapuštěná uvnitř do zdi jednoduše profilovaná kropenka z pískovce; na ní vytesáno „ACAR 1750“.Dr. Antonín Podlaha, Filiální kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Chrástu nad Sázavou, 1908, [3]
Hlavní oltář, predella
[editovat | editovat zdroj]Hlavní oltář ranně barokní, vkusný; po stranách kanellované sloupky s listovými hlavicemi a lalokovité řezby. Uprostřed dobrý obraz na plátně „Svatá Kateřina“, v levém rohu signovaný „Samuel Lohrich Mahler 1684“. V nástavku obraz „Korunování Panny Marie“. V predelle oltářní orámovaná deska s nápisem: „Tento oltář nový jest udělán ke cti a chvále Pána Boha a nejsvětější Rodičky Boží Svaté Panny Kateřiny s nákladem z důchodu kostelního a s pomocí některých dobrých lidí ve vsi Chrástu Léta Páně 984 dne 20. listopadu.“[pozn. 4]Dr. Antonín Podlaha, Filiální kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Chrástu nad Sázavou, 1908, [3]
Zvony
[editovat | editovat zdroj]- První zvon (s nápisem na polovypouklině pláště „Sv. Petr“) byl vysoký 67 cm v průměru měřil 83 cm. Nahoře kolem dokola nesl nápis:[3] „Ke cti a chvále pánu bohu matce boží a všem svatým tento zvon je udělán. Jan Konvář[pozn. 5] dělal tento zvon“.[pozn. 6]
- Druhý zvon obsahoval na svém plášti reliéf zobrazující sedící světici s rozevřenou knihou na klíně; byl 62 cm vysoký a měřil 80 cm v průměru.[3] Nahoře kolem dokola nesl latinsky psaný text:[3] „Anno domini millesimo Trcc nonagesimo Quarto hoc opus conflatum est a Georgio Canulatore.“[pozn. 7][pozn. 8][pozn. 9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Adresa objektu: Chrást nad Sázavou 20, 257 41 Týnec nad Sázavou, Česko
- ↑ gotický kostel svaté Kateřiny v Chrástu nad Sázavou byl založen na místě bývalé kaple a byl již k roku 1352 uváděn v soupisu církevního majetku.[6]
- ↑ Od té doby se mohlo mnohé změnit, což lze například dobře dokumentovat na kostelních věžních zvonech, které byly během válek z věží kostelů rekvírovány a jejich materiál používán ke zbrojním účelům. V dobách mírových pak byly kostelní věže osazovány zvony poněkud jiným a tak to mohlo být i v případě tohoto filiálního kostela. Obdobně mohlo dojít v průběhu let i ke změnám ve stavebních prvcích či ve vnitřním vybavení kostela, neboť od roku 1908 byla provedena minimálně jedna generální oprava (v roce 1955) kostela.
- ↑ Nápis na hlavním oltáři je psán nejspíše ve střední nebo barokní češtině a to asi gotickým písmem typu bastarda (podobné švabachu); v originále (přepsán do latinky) zní přibližně takto: „Tento woltarž novy gesť udielan ke cti a chvale Panu Bohu a negsfvětiegssy Rodiczky Bozi S. Panny Kateržiny s nakladem z duchodu kostelniho a sspomoczij niekterých dobrý(ch) lydi ve vsy Chrastu Leta Panie 1684 dne 20. novembris“.[3]
- ↑ Zvonař Jan Konvář působil v Praze v době Karla IV. (1316–1378) nebo mnohem později až na konci 15. století.[7]
- ↑ Nápis na prvním zvonu, v originále přepsán do latinky asi takto: „Ke cti chvale panu bohu matcze bozi a vssem svaty(m) (dělítko: lev) tento zvon gest dielan“. „yan konvarz dielal tento zvon“.[3]
- ↑ Jiří Konwář (mistr Georgius canulator)
- ↑ Latinský nápis na druhém zvonu, přeložený do češtiny asi volně v tomto smyslu: „Devadesátý čtvrtý ročník této práce složil Georgio Canulatore“.[3]
- ↑ Zvonaři se ve středověku označovali pojmy canulator, fusor campanarum nebo cantarista, které současně označovaly i konváře (odtud jméno Konvář).[7][8] Většina zvonařů se souběžně s výrobou zvonů živila i konvařinou, ale ne každý konvář lil zvony.[7] V dochovaných listinách je identická osoba jednou označena jako canulator a jindy zase jako cantarista.[8]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i j Kostel sv. Kateřiny [online]. Národní památkový ústav (Památkový katalog) [cit. 2021-01-18]. Katalogové číslo: 1000127584; Typ objektu: kostel; Kategorie objektu: areál; Sloh: gotika; Kulturní památka rejstříkové číslo ÚSKP 16982/2-203; památkově chráněno od 3. 5. 1958; zápis do státního seznamu kulturních památek 31. 12. 1965. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Evidenční list nemovité kulturní památky, popis z r. 1970, zpracoval dr. Tywoniak
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r PODLAHA, Antonín, Dr. Soupis 28 (Vinohrady) — Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Vinohradském od pravěku do počátku XIX. století; vydává Archeologická komisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy slovesnost a umění řízením svého předsedy Josefa Hlávky. XXVII. Politický okres Vinohradský (S 218 vyobrazeními v textu); napsal Dr. Antonín Podlaha (1865–1932); Tiskem Aloisa Wiesnera (1852–1924); Praha 1908; Nákladem Archeologické komisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy slovesnost a umění [online]. Web Academia edu, 1908 [cit. 2021-01-18]. Ke stažení ve formátu *.pdf; Strany 29, 30, 31, 32 (z celkových 170 stran). Dostupné online.
- ↑ a b Filiální kostel sv. Kateřiny Alexandrijské, Chrást nad Sázavou [online]. Katalog Arcibiskupství pražského [cit. 2021-01-18]. R. 1352 plebánie.. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Kostel sv. Kateřiny (Stavební sloh Gotika) [online]. Web Posázaví com [cit. 2021-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Chrást nad Sázavou (Vesnice) [online]. Týnec nad Sázavou [cit. 2021-01-20]. Na místě bývalé kaple založen pseudogotický kostel sv. Kateřiny uváděný v soupisu církevního majetku k r. 1352.. Dostupné online.
- ↑ a b c Historie [online]. Popovičky, Náš zvon [cit. 2021-01-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Zvonařství [online]. [cit. 2021-01-21]. Ke stažení ve formátu *.pdf. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Chrást nad Sázavou
- Kostel svatých Šimona a Judy (Týnec nad Sázavou)
- Seznam kulturních památek v Týnci nad Sázavou
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- PODLAHA, Antonín, Dr. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Vinohradském od pravěku do počátku XIX. století (Strany 29 až 31) [online]. Archeologická komisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy slovesnost a umění řízením svého předsedy Josefa Hlávky. XXVII. Politický okres Vinohradský (S 218 vyobrazeními v textu), 1908 [cit. 2021-01-19]. Polský Web: Repozytorium Biblos Pk Edu PL; Ke stažení ve formátu *.pdf (37 Mbytes; 170 stran textu). Dostupné online.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Kateřiny v Chrástu nad Sázavou na Wikimedia Commons - "Chrást nad Sázavou (kostel sv. Kateřiny)" na YouTube – Datum: 3. ledna 2021; Stopáž: 01:20; Autor: Karel Černý 67
