Kostel svatého Víta (Příchovice)
Kostel svatého Víta v Příchovicích | |
---|---|
Příchovický kostel sv. Víta od severu | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Liberecký |
Okres | Jablonec nad Nisou |
Obec | Kořenov |
Lokalita | Příchovice |
Souřadnice | 50°44′29,33″ s. š., 15°20′58,64″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | liberecký |
Farnost | Příchovice |
Status | farní kostel |
Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
Zasvěcení | svatý Vít |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | novorománský |
Výstavba | 1859-1862 |
Specifikace | |
Stavební materiál | kámen a zdivo |
Další informace | |
Kód památky | 31616/5-54 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Víta v Příchovicích je římskokatolický farní kostel[1] stojící na návsi ve středu obce Příchovice u Kořenova při silnici.[2] Novorománská sakrální stavba z roku 1862 je od roku 1963 chráněna jako kulturní památka.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1690 byl v Příchovicích dřevěný kostel svatého Víta.[4] V letech 1859–1862[5] byl podle návrhu architekta J. Pruvota[2] zásadně přestavěn a znovu vysvěcen.[4]
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o trojlodní baziliku s presbytářem, který je zevně polokruhově, uvnitř polygonálně uzavřený. Kostel má v západním průčelí hranolovou věž. Uvnitř jsou v trojlodí dřevěné tribuny položené na zděných pilířích. Trojlodí je sklenuto křížově, presbytář je sklenut kápěmi (klenební plochy).[2]
Zařízení
[editovat | editovat zdroj]Na hlavním oltáři jsou barokní sochy z období kolem roku 1730. Oltář sv. Anny a oltář Bolestné Panny Marie jsou opatřeny sochami světců a světic. Křtitelnice je se skupinou Kristova křtu. Rokoková zpovědnice pochází ze 2. poloviny 18. století. Rokokový oltářní obraz sv. Víta je původní.[2]
Okolí kostela
[editovat | editovat zdroj]Rekonstruovaná fara s přístavbou z roku 1993 slouží, v návaznosti na působení kněze Miroslava Šimáčka od roku 1979, též jako Interdiecézní centrum života mládeže Křižovatka Příchovice v duchu hnutí Fokoláre.[4]
V okolí kostela stojí řada soch. Na okraji obce směrem k Tanvaldu je socha Panny Marie z počátku 19. století. Socha sv. Josefa z roku 1820 je s reliéfem sv. Jana Nepomuckého na sochu. Litinová socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1880 stojí na kamenném podstavci. Socha Immaculaty pochází z roku 1880. Další sochy se nacházejí Na Světlé. Jedná se o sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1828, která má na soklu reliéfy sv. Václava, sv. Floriána a sv. Vavřince. Dále je Na Světlé socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1778. V Pustinách je socha sv. Anny z roku 1847. V lese na staré cestě nad Příchovicemi je kříž, který má na podstavci kamenné reliéfy světců. Pochází z roku 1834.[2]
V blízkém okolí Příchovic jsou četné drobné kaple a sochy. Na Světlé je asi pozdně barokní čtvercová kaple. Má obdélný portál. Uvnitř je kryta dřevěným stropem. Nachází se zde socha Piety a sv. Antonína. Jedná se o dřevěná lidová díla. V Pustinách je zřejmě pozdně barokní, čtvercová kaple. Je členěná lizénovým rámcem v průčelí a ukončená odstupněnou jehlancovou střechou. Vnitřek kaple je kryt dřevěným stropem.
Při cestě do Polubného je též zřejmě pozdně barokní čtvercová kaple. Uvnitř je sklenuta valenou klenbou s lunetami.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 160–161.
- ↑ a b c d e f POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech P/Š, sv. III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Kapitola Příchovice /Jablonec nad Nisou/, s. 186.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-09-23]. Identifikátor záznamu 143144 : Kostel sv. Víta, Příchovice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c Křižovatka Příchovice – historie centra. krizovatka.signaly.cz [online]. [cit. 2016-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-29.
- ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 196.