Kostel svatého Václava (Světlá nad Sázavou)
Kostel svatého Václava ve Světlé nad Sázavou | |
---|---|
Kostel Nanebevzetí P. Marie, stav 2017 | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Vysočina |
Okres | Havlíčkův Brod |
Obec | Světlá nad Sázavou |
Lokalita | Světlá nad Sázavou |
Souřadnice | 49°40′2,97″ s. š., 15°24′18,01″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | královéhradecká |
Vikariát | havlíčkobrodský |
Farnost | Světlá nad Sázavou |
Status | farní kostel |
Zasvěcení | svatý Václav |
Datum posvěcení | před rokem 1206 |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | renesance–baroko |
Výstavba | 12. století, přestavován 1569 a 1735 |
Specifikace | |
Stavební materiál | kámen, zdivo, dřevo |
Další informace | |
Adresa | Pěšinky 157, 582 91 Světlá nad Sázavou |
Ulice | náměstí Trčků z Lípy |
Kód památky | 32082/6-342 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Václava ve Světlé nad Sázavou je renesančně-barokní stavba původně zbudovaná ve 12. století jakožto hlavní římskokatolický kostel ve městě. Stojí na vyvýšené plošině v centru města, na zdejším hlavním Náměstí Trčků z Lípy. Kostel byl roku 1958 zapsán jako kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Na místě stavby stál původně kostel sloužící jako hlavní obecní kostel již od 12. století na ploše návrší nedaleko hlavního obecního náměstí. Postaven byl před rokem 1203, byl zasvěcen sv. Václavovi a patřil do majetku benediktinského kláštera Vilémov. Roku 1343 byl povýšen na farní kostel. Roku 1569 prošel rozsáhlou renesanční přestavbou, podpořený majitelem panství Světlá Burianem III. Trčkou z Lípy. Okolo kostela postupně vznikl také hlavní městský hřbitov. V kryptě kostela bylo zřízeno rodové pohřebiště rodu Trčků z Lípy, sídlícich též na zámku Světlá. V 17. století byli pohřbeni např. manželé a významní členové rodu Jan Rudolf a Marie Magdalena Trčková z Lípy.[2]
V roce 1735 byla z iniciativy hraběnky Černínové dokončena další, barokní přestavba, v rámci které byl kostel rozšířen o dvě boční lodi.
Hřbitov okolo kostela byl roku 1800 zrušen a posléze nahrazen novým městským hřbitovem.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Trojlodní stavbě kostela orientované směrem do náměstí dominuje centrální věž vysoká 35 metrů, zakončená dřevěným patrem se zvonicí a ochozem, a jehlanovou střechou. V zadní části interiéru je umístěn barokní dřevěný oltář, v jehož pozadí se nacházejí tři okenní vitráže s vyobrazeními sv. Václava, sv. Vojtěcha a sv. Prokopa od Karla Putze, žáka Maxe Švabinského, instalované roku 1951.[3]
K areálu kostela přiléhá budova fary.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ kostel sv. Václava se sochami - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-02-05]. Dostupné online.
- ↑ Usedlosti panství Smiřice – Hořiněves od roku 1496. www.smirice.eu [online]. [cit. 2022-01-11]. Dostupné online.
- ↑ Kostel sv. Václava - Infocentrum. turistika.kyticesvetla.cz [online]. [cit. 2022-02-05]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DOUBEK, Eduard. Světlá nad Sázavou v zrcadle dějin. Panorama, 1992. 208 s. ISBN 80-7038-284-8
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Václava na Wikimedia Commons
- Hrady.cz
- Město Světlá nad Sázavou