Přeskočit na obsah

Kostel svatého Rocha (Hradčany)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Rocha
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ČtvrťHradčany
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézepražská
VikariátPrvní pražský vikariát
FarnostPraha-Strahov
Statusfiliální kostel
Užíváníbez pravidelných bohoslužeb
ZasvěceníRoch z Montpellieru
Architektonický popis
Stavební slohrenesance
Výstavba1603–1612
Další informace
AdresaStrahovské nádvoří, Praha 1 (Hradčany)
UliceStrahovské nádvoří
Kód památky11720/1-904 (PkMISSezObrWD) (součást památky Strahovský klášter)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Rocha je renesanční kostel nacházející se v Praze 1-Hradčanech v areálu Strahovského kláštera. Na počátku 17. století jej nechal vybudovat císař Rudolf II. jako poděkování za odvrácení morové epidemie.

Vstupní část kostela
Interiér kostela

Když v roce 1599 řádil v Čechách mor, slíbil císař Rudolf II., že dá postavit nový kostelík ke cti sv. Šebastiána a sv. Rocha. V roce 1602 bylo určeno místo novostavby a 7. června 1603 byl položen její základní kámen. Architekt kostela není znám, ale patrně se jednalo o osobnost spojenou s císařským dvorem.[1] Ačkoli hrubá stavba byla hotová už před císařovou smrtí v roce 1611, dokončovací práce se protáhly do roku 1617, kdy kostel vysvětil pražský arcibiskup Jan Lohelius. Vybavení interiéru trvalo ještě desetiletí.

Původně byl farním kostelem strahovské farnosti. Za panování císaře Josefa II. byl v roce 1784 zrušen a na místo něj byl farním kostelem prohlášen nedaleký klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Krátce pak sloužil jen jako kaple pro zemřelé a následně byl využíván jako kovárna. V roce 1881 provedl strahovský opat Zikmund Antonín Starý rozsáhlou renovaci kostela a 15. října 1882 byl znovu vysvěcen.

Po roce 1948 byl komunistickým režimem kostel spolu s klášterem "znárodněn" a zprvu sloužil jako depozitář, později byl přeměněn na výstavní síň aukční galerie Miro.[2]

Jde o pozdně renesanční architekturu s gotizujícími prvky.[1] Stavba je manýristicky převýšená. Kostel je jednolodní, má pozoruhodný půdorys kompozitního typu. Loď má tvar obdélníku, k němuž přiléhá z jedné strany předsíň s okosenými rohy a z druhé strany kněžiště téhož tvaru, což navozuje dojem prostoru oválného. K tomuto tělesu přiléhají po stranách dvě pětiboké kaple a v závěru pětiboká apsida, které tak evokují ramena kříže. Umístěny jsou v nich oltáře tří nejvýznamnějších patronů proti nakažlivým chorobám: v apsidě svatého Rocha, v postranních výklencích sv. Šebestiána a sv. Antonína Poustevníka. Oltáře byly zrušeny Hlavní loď je sklenuta valeně s dvěma páry trojúhelníkových výsečí.[2]

  1. a b FUČÍKOVÁ, Eliška. Praha rudolfínská. Praha: Karolinum, 2014. ISBN 9788024622644. S. 124. 
  2. a b VLČEK, Pavel. Umělecké památky Prahy: Pražský hrad a Hradčany. Praha: Academia, 2000. ISBN 8020008322. S. 59–62. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]