Kostel svatého Vavřince (Čistá)
| Kostel svatého Vavřince v Čisté | |
|---|---|
 Kostel svatého Vavřince v Čisté | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| okres | Mladá Boleslav |
| Obec | Čistá |
| Souřadnice | 50°28′7,27″ s. š., 14°50′44,79″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | mladoboleslavský |
| Farnost | Bělá pod Bezdězem |
| Status | filiální kostel |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů |
| Současný majitel | farnost Bělá pod Bezdězem |
| Zasvěcení | svatý Vavřinec |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 14. století původní kostel 1697–1700 současný kostel |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | východ |
| Stavební materiál | zdivo |
| Další informace | |
| Kód památky | 24867/2-1527 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hřbitovní kostel svatého Vavřince v Čisté je barokní stavba z přelomu 17. a 18. století. Nachází se na jižním okraji obce Čistá v okrese Mladá Boleslav. Od roku 1958 je kostel i hřbitov chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o zdejším hřbitovním kostele je z poloviny 14. století. V té době zde byla také plebánie. V době husitských válek byla farnost zrušena a kostel později přešel pod správu farnosti v Bělé pod Bezdězem.
Současná barokní podoba kostela je z let 1697 až 1700. Nový kostel vznikl na místě staršího, tehdy poničeného menšího kostelíka, z něhož byla pravděpodobně použita část materiálu. Další opravy proběhly v roce 1897 zásluhou Karla Dlouhého z Mladé Boleslavi.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Exteriér[editovat | editovat zdroj]
Kostel je jednolodní, obdélný, s obdélným presbytářem, loď je trojosá. Západnímu průčelí kostela dominuje čtyřboká věž s poměrně nízkou střechou, na východní straně je vyzdvižen štíhlý sanktusník.
Na hřbitově u kostela jsou některé náhrobky z 19. století. V parku před kostelem stojí litinový kříž na kamenném novogotickém stylobatu z roku 1872.[2]
Interiér[editovat | editovat zdroj]
Vnitřní zařízení kostela pochází zčásti z doby barokní a zčásti z 19. století. Oltářní obrazy sv. Vavřince a Nejsvětější Trojice pochází z roku 1865.[2] Byly zde varhany z počátku 19. století, které v roce 1836 prošly opravou turnovského varhanáře Václava Adama Jana Mrazíka.[2] Současné varhany byly pořízeny v roce 1911 od firmy Kobrle z Lomnice nad Popelkou.[3] Obrazy křížové cesty z roku 1852 namaloval Josef August Bubák. Kostel se v minulosti opakovaně stal cílem zlodějů, což se na jeho vybavení neblaze podepsalo.
-
Průčelí kostela -
Kostel od severu -
Kostel v roce 1943
Zvony[editovat | editovat zdroj]
Seznam zvonů doložených ve věži nebo sanktusníku kostela:[2][4]
| Výzdoba | Nápis | Průměr | Historie zvonu | Stav |
|---|---|---|---|---|
| Zvon z roku 1926 | Zrekvírován za druhé světové války? | |||
| pás rozvilin, reliéf sv. Jana a Pavla, erb Valdštejnů | FRANCISCVS ANTONIVS FRANCK ME FUDIT/ TENTO ZWON KE CZTI A SLAWIE SWATYCH MVCZEDLNIKUW IANA A PAWLA W PRAZE ROKV 1764 S NAKLADEM CHRAMV PANIE CZYSTECKYHO S: WAWRZINCZE ZA PANOWANI GEHO EXCEL: P. P. VINCENCIVSA HRABIETE Z WALDSTEYNA A Z WARTENBERKV A ZA CZASV P. WACZLAWA HERRMONA FARRARZAE BIELSKYHO | 69 cm | Zvon z roku 1764 | Zrekvírován v roce 1917 |
| palmové listy, dubové listy, reliéf sv. Vavřince | K SLAWE WEČNEHO BOHA CHRISTIAN MNE OBNOWIT DAL/ Gegossen von K. W. Paul in böh. Leippa 1833 | 59 cm | Zvon přelitý v roce 1833 | Zrekvírován za druhé světové války |
| Zvonek z roku 1643 v sanktusníku | Neznámý | |||
|
pod korunou a na plášti německý nápis | Zvon získaný farářem Bělohlavem jako náhrada za zrekvírované | Umístěn ve věži |
Márnice[editovat | editovat zdroj]
Součástí hřbitova je i původně barokní márnice z roku 1700. Mezi lety 1939 až 1940 byla přestavěna, aby dle předpisů splňovala parametry márnice a pitevny. Přestavba mezi lety 1995–1997 redukovala prvky druhoválečné přestavby a přiblížila se k původní podobě.[5]
-
Vpravo podoba márnice v roce 1943 -
Márnice v roce 2021 -
Náhrobek u zdi márnice
Provoz kostela[editovat | editovat zdroj]
V neděli po svátku sv. Vavřince 10. srpna se v Čisté koná pouť.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-03-31]. Identifikátor záznamu 135950 : Kostel sv. Vavřince, Čistá. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A. Země Česká. XLVI, Okres Mnichovohradišťský. Díl I. Praha: Archeologická komise při České akademii věd a umění, 1930. S. 165–171.
- ↑ Zápis ve farní kronice
- ↑ obec Čistá u Mladé Boleslavi ~ historie. cista.metronet.cz [online]. [cit. 2021-08-24]. Dostupné online.
- ↑ WALDHAUSER, Jiří; MÜLLER, Josef. Čisťáci. Archeologie kolem nás. 1. vyd. Čistá: obec Čistá, 2021. 43 s. ISBN 978-80-270-9372-4. S. 14.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Vavřince na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb ve filiálním kostele sv. Vavřince, Čistá (katalog biskupství litoměřického)
- Program NOCI KOSTELŮ – Čistá, kostel sv. Vavřince
- Stručné dějiny kostela na stránkách bělské farnosti
- Josef Müller: Popis kostela v Čisté. Z publikace Čistá u Bělé 1143 - 1910 Josef Müller z Čisté v roce 1994
