Kostel svatého Jana Křtitele (Přemyšl)

Kostel svatého Jana Křtitele; (Sobór św. Jana Chrzciciela)
Místo
Stát	Polsko
vojvodství	podkarpatské
Obec	Přemyšl
Souřadnice	49°46′50,82″ s. š., 22°46′13,14″ v. d.
Základní informace
Církev	řeckokatolická
Diecéze	arcidiecéze Přemyšl-Varšava
Status	katedrála
Zasvěcení	Jan Křtitel
Architektonický popis
Stavební sloh	rané baroko
Výstavba	1626-1632
Specifikace
Stavební materiál	cihla
Další informace
Adresa	ul. Katedralna 1
Kód památky	A-429
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jana Křtitele v Přemyšlu (Sobór św. Jana Chrzciciela) je katedrálním kostelem ukrajinské řeckokatolické církve, arcidiecéze Přemyšl-Varšava.

Historie[editovat | editovat zdroj]

14. století[editovat | editovat zdroj]

Kostel a přilehlý klášter se nachází na území, kde původně stával pravoslavný kostel sv. Petra (půdorys měl podobu řeckého kříže). První zmínky o této stavbě pocházejí z roku 1380. Později byl tento kostel využíván římskokatolickou církví a stal se i první katedrálou římskokatolické diecéze Přemyšl, vytvořené ve 14. století. V roce 1398 byl tento starobylý kostel zničen a na jeho místě byl postaven karmelitánský kostel.

15. a 16. století[editovat | editovat zdroj]

Po následných přestavbách, v 15. a 16. století, získal kostel typickou gotickou podobu (vysoká loď, vysoká okna zakončená lomenými oblouky, vysoká - špičatá věž).

17. století[editovat | editovat zdroj]

V roce 1618 byl chrámový komplex předán jezuitům, kteří měli budovu znovu obnovit a poté ji použít pro vlastní potřebu. Jezuité však vedle staré budovy postavili nový zděný kostel (1626-1632) zasvěcený sv. Ignáci z Loyoly. V roce 1679 byl původní kostel zbořen a na tomto území byla postavena budova semináře.

18.–20. století[editovat | editovat zdroj]

Po zrušení jezuitského řádu císařem Josefem II. (1782), sloužil kostel jako sklad. Opuštěný a chátrající byl převzat římskokatolickou diecézí a obnoven v roce 1904. Pod názvem Srdce Pana Ježíše sloužil jako vojenský kostel. Od roku 1957 zde byly slouženy mše v řeckokatolickém obřadu a v roce 1991 papež Jan Pavel II. při návštěvě Přemyšla věnoval tento kostel řeckokatolické církv, jako náhradu za kostel sv. Terezy, který této církvi sloužil jako katedrála. Pro úplnost: kostel sv. Terezy předal Josef II. řeckokatolické církvi poté, co zrušil Řád karmelitánů. Byla to náhrada za nesplnění slibu jeho matky (Marie Terezie), která přislíbila dotovat stavbu řeckokatolické katedrály. Z této původně plánované a nedokončené stavby katedrály zůstala pouze věž zvonice - dnes pod názvem "Hodinová věž" (Wieża Zegarowa). Kostel sv. Terezy sloužil řeckokatolické církvi až do konce 2. světové války.

Současnost - vybavení kostela[editovat | editovat zdroj]

Před hlavní oltář byl nainstalován starobylý ikonostas. Jedná se o západo-ukrajinskou kostelní malbu, která byla vytvořena v 80. letech 17. století pro klášterní kostel v Ščeplotech (u města Krakovec, Ukrajina). Po zrušení kláštera Josefem II., se v roce 1788 ikonostas dostal do dřevěného kostela sv. Mikuláše v Lubačově (Lubaczów), později do nového kamenného chrámu v tomto městě. V roce 1979 byl přenesen do Lubačovského muzea a konečně v roce 1993 zaujal své nynější místo.

V objektech bývalého kláštera se nachází Arcidiecézní muzeum.