Kostel svatého Jana Křtitele (Nudvojovice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Jana Křtitele
v Nudvojovicích
Kostel sv. Jana Křtitele v Nudvojovicích
Kostel sv. Jana Křtitele v Nudvojovicích
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Liberecký
Okres Semily
Obec Turnov
Lokalita Nudvojovice
Souřadnice
Kostel sv. Jana Křtitele v Nudvojovicích
Kostel sv. Jana Křtitele
v Nudvojovicích
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát turnovský
Farnost děkanství Turnov
Status filiální kostel
Užívání pravidelné
Architektonický popis
Stavební sloh raná gotika
Výstavba kolem roku 1250
Specifikace
Stavební materiál lomové zdivo
Odkazy
Ulice Nudvojovice
Kód památky 45976/6-2842 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický hřbitovní, filiální[1] kostel svatého Jana Křtitele v Nudvojovicích je raně gotická sakrální stavba stojící na vyvýšeném terénu[2] hřbitova obehnaného zdí.[3] Nudvojovice jsou poměrně odlehlou částí Turnova. Od 3. května 1958 je kostel chráněn jako kulturní památka České republiky.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Jana Křtitele a hřbitov v Nudvojovicích
Vstup do kostela v Nudvojovicích

Kostel z lomového zdiva pochází z období kolem roku 1250,[2] kdy jej nechali hradišťští cisterciáci postavit na vyvýšenině nad luhem Jizery farní kostel vsi Nudvojovice. Předpokládá se, že místo sloužilo kultovním účelům již v době předkřesťanské a že dnešnímu kostelu předcházela starší stavba. Kostel sloužil jako farní do roku 1551, od té doby je filiálním kostelem k Turnovu. Po třicetileté válce byl obnoven. Roku 1726 získala loď nový kazetový malovaný strop. Během 19. století kostel chátral, až musel být roku 1881 uzavřen. Velká oprava, která mimo jiné odstranila barokní strop, skončila roku 1894.[3] Po roce 1945 se stav kostela opět zhoršil. K jeho obnově se přistoupilo až na přelomu třetího tisíciletí a rekonstrukce skončila v roce 2006 požehnáním po opravě. V lodi byla osazena replika stropu z roku 1726.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o jednolodní, čtvercovou stavbu s obdélným odsazeným presbytářem se čtyřmi úzkými hrotitými okénky a jižním raně renesančním půlkruhovým profilovaným portálem. Západní portálek je pseudorománský z období obnovy v roce 1894.[3]

V lodi je replika barokního prkenného stropu[2] s malovanými rozvilinami a stylizovanými květy. Jedná se o kopii z roku 1894 na místě originálu z roku 1726, který daroval Václav Černovický. Části původního stropu se nacházejí v turnovském muzeu.[3] Presbytář je sklenut křížovou klenbou. Na zadní stěně je gotická kružba ze 14. století.[2] Nová střecha je se sanktusníkem.[3]

Zařízení[editovat | editovat zdroj]

Zařízení je pseudorománské z roku 1894 od K. Buška. Starý oltář a kazatelna jsou v turnovském muzeu. Ze starého zařízení zbyla v místě jen oltářní pozdně gotická predella s malbou Ecce homo, Pannou Marií a Janem Evangelistou. Jedná se o hrubou práci ze začátku 16. století.[3] Nejvýznamnějším prvkem vybavení kostela je renesanční epitaf rodiny správce panství Hrubý Rohozec Jiřího Reinolta ze Štiřína z roku 1590,[2] se dvěma tabulemi ve společném renesančním rámci. Na horní tabuli je obrazen Poslední soud. Jedná se o hrubou malbu. Dole je lépe malovaná podobizna donátora s pěti ženskými figurami a synem.[3] V letech 15701590 na epitaf byla postupně dopisována jména dalších zemřelých.

Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]

Kostel stojí uprostřed hřbitova, kterému dominuje několik památných lip a jasanů pozoruhodných rozměrů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 197. 
  2. a b c d e DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 181. 
  3. a b c d e f g POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech K/O. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Nudvojovice /Semily/, s. 510-511. 
  4. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-06-21]. Identifikátor záznamu 158452 : Kostel sv. Jana Křtitele, Turnov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]