Kostel svaté Máří Magdaleny (Krasíkov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svaté Máří Magdaleny
v Krasíkově
Kostel svaté Máří Magdaleny
Kostel svaté Máří Magdaleny
Místo
StátČeskoČesko Česko
krajPlzeňský
okresTachov
ObecKokašice
LokalitaKrasíkov
Souřadnice
Kostel svaté Máří Magdaleny
Kostel svaté Máří Magdaleny
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézeplzeňská
FarnostKonstantinovy Lázně
Architektonický popis
Stavební slohbarokní
Výstavba1650
Další informace
Kód památky45531/4-1781 (PkMISSezObrWD) (součást památky Švamberk)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svaté Máří Magdaleny na hradním vrchu nad KrasíkovemKokašic je římskokatolický kostel ve farnosti Konstantinovy Lázně[1]okrese Tachov. Spolu se zříceninou hradu Švamberk je chráněn jako kulturní památka.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zakladatelem kostela byl v roce 1650[3] Jan Bedřich ze Švamberka,[4] který jej po požáru hradu nechal postavit na základech gotické hradní kaple.[3] O dva roky později nechal pro kostel ulít nové zvony.[4] V letech 1707–1710 dali kostel rozšířit manželé Jan Josef z Vrtby a Zuzana Antonie z Heisenštejna. Součástí kostela byla rodová hrobka pánů ze Švamberka, kterou roku 1787 otevřel čelivský farář Jan Böhm a s pomocí úředníka z krasíkovského dvora z ní odnesl pozlacený kříž, šperky, cínové desky se jmény pohřbených a kovová pouzdra některých rakví. Získaný materiál prodal a z části nechal vyrobit zařízení pro čelivskou faru. Za svůj čin byl potrestán ročním vězením.[5]

Na konci devatenáctého století patřil hrad rodu Löwensteinů, kteří kostel v letech 1880 a 1891 opravili a upravili[6]novorenesančním slohu.[3] V roce 1903 byla zkoumána hrobka, ve které bylo nalezeno třináct velkých a osm malých rakví, z nichž jedna patřila Marii Františce ze Švamberka († 7. října 1634), dceři Jana Bedřicha ze Švamberka.[6]

Ještě v roce 1956 byla opravena střecha kostela, ale brzy ji zničila větrná smršť. V následujících letech bylo zařízení kostela rozkradeno a poničeno. K jedné události došlo 4. prosince 1960, kdy zde šest mladíků způsobilo škodu ve výši 160 tisíc korun, za což byli potrestáni pokutou ve výši 25 000 korun. I přestože byl kostel zabezpečen, byla o tři roky později zdemolována hrobka a v dalších letech se ztratily varhany. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století se zřítil kazetový strop. Menší rekonstrukční práce začaly až po roce 1987.[7]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Kostel je obdélná stavba s polygonálně ukončeným presbytářem,[3] jehož základem se stala pozdně gotická dělostřelecká bašta.[4] U jižní strany kostela stojí hranolová věž. Pod jedním z oken je zazděna špaleta renesančního okna se znaky pánů ze Švamberka.[3] Do západního průčelí je zasazen alianční znak Jana Josef z Vrtby a jeho manželky Zuzany Antonie z Heisenštejnu.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Římskokatolická farnost Konstantinovy Lázně [online]. Diecéze plzeňská [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-03-22]. Identifikátor záznamu 157979 : Zřícenina hradu Krasíkov (Švamberk). Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. a b c d e Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Krasíkov, s. 138. 
  4. a b c NOVOBILSKÝ, Milan; ROŽMBERSKÝ, Petr. Hrad Krasíkov neboli Švamberk. Plzeň: Nadace České hrady, 1997. 44 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 13). Dále jen Novobilský, Rožmberský (1997). 
  5. a b Novobilský, Rožmberský (1997), s. 31.
  6. a b Novobilský, Rožmberský (1997), s. 32.
  7. Novobilský, Rožmberský (1997), s. 34.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]