Přeskočit na obsah

Kostel Jména Panny Marie (Rejvíz)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel Jména Panny Marie
Místo
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Diecézeostravsko-opavská
DěkanátJeseník
FarnostZlaté Hory
ZasvěceníPanna Maria
Architektonický popis
Stavební slohklasicistní architektura
Výstavba1808
Další informace
AdresaRejvíz, ČeskoČesko Česko
Kód památky51021/9-89 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Jména Panny Marie je filiální kostel na Rejvízu v okrese Jeseník. Je spravován Římskokatolickou farností Zlaté Hory děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské.[1] Klasicistní venkovská stavba byla Ministerstvem kultury České republiky v roce 2001 prohlášena kulturní památkou ČR.[2]

V období největšího přílivu nových osadníků (konec 18. a začátek 19. století) žádal frývaldovský děkan a biskupský komisař Johann Rother vratislavského biskupa Josefa Kristiána Hohenlohe o povolení ke stavbě kostela v Rejvízu. Biskup stavbu nejen povolil, ale dodal i stavební dříví. Původně měla být postavena kaple, ovšem díky štědrým dárcům mohl být postaven menší kostel. Základní kámen byl položen 20. října 1808 za přítomnosti komisaře Johanna Rothera, okolních farářů a obyvatel Rejvízu. Stavba byla dokončena v roce 1809. Slavnostní zasvěcení za účasti šesti farářů z okolí bylo provedeno 24. září 1809.[3][4] Od roku 1814 byl kostelem lokálním, od roku 1876 do roku 1973 byl farním kostelem. V roce 2001 byl kostel prohlášen kulturní památkou ČR. V roce 2011 byly vyměněny napadené části krovů dřevomorkou domácí a střecha pokrytá břidlicí.[5][4]

V blízkosti kostela je bývalá budova fary, ve které je muzeum Tkalcovna.

Kostel je jednolodní neorientovaná stavba obdélného půdorysu postavena z lomového kamene. Vstup do kostela vede hranolovou věží v průčelí kostela. Věž je zakončena jehlanovou střechou. Loď má v bočních stěnách po třech oknech. Na jižní straně je přisazeno zúžené pravoúhlé kněžiště se zaoblenými rohy.[6] Loď a kněžiště má dřevěný trámový podlhedový strop, kněžiště je otevřeno do lodi půlkruhovým triumfálním obloukem. Ke kněžišti byla přistavěna sakristie s pultovou střechou. Nad vstupními dveřmi je kruchta podepřena dvěma kamennými sloupy. Poprseň kruchty je zdobena ornamentálním motivem. Na kruchtě jsou varhany z Krnova (Rieger-Kloss). Střecha kostela je valbová. Ve věži jsou dva zvony, jeden byl ulit ve zvonařské dílně Dyttrych z Brodku u Přerova.[7] U vchodu do kostela je vidět základní kámen s nápisem: Grundstein im Jahre 1808, a na protější straně je vsazena mramorová deska patrona kostela s nápisem: Unter seiner fürstlichen Durchlaut Josef Christian von Hohenlohe.[3]

Interiér byl v roce 1924 vymalován malířem Emilem Brendlem. Hlavní oltář vytvořil Bernard Kutzer[8], sochy svatý Jan Nepomucký a svatý Florián vytvořili sochaři Bernard a Raimund Kutzerovi z Horního Údolí, obrazy Křížové cesty jsou od Fraze Templera[7], Svatá rodina z roku 1883 od Rudolpha Templera[9].

  1. Děkanát Jeseník [online]. [cit. 2019-02-20]. Dostupné online. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-02-20]. Identifikátor záznamu 442898 : kostel Jména Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. a b Historie | Rejvíz - perla Jeseníků [online]. [cit. 2019-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-21. 
  4. a b kostel Jména Panny Marie, Rejvíz. www.hrady.cz [online]. [cit. 2019-02-20]. Dostupné online. 
  5. kostel Jména Panny Marie - Farnost Zlaté Hory. www.farnost-zlatehory.cz [online]. [cit. 2019-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-21. 
  6. Rozhodnutí o prohlášení. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2019-02-20]. Dostupné online. 
  7. a b Evidenční list filiální kostel Jména Panny Marie. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2019-02-20]. Dostupné online. 
  8. - Olomoucký kraj - Okres Jeseník - Zlaté Hory | Česko na Světadílech. cesko.svetadily.cz [online]. [cit. 2019-02-20]. Dostupné online. 
  9. BOHUMIL, Samek. Umělecké památky Moravy a Slezska. 2. vyd. Svazek J-N. Praha: Academia, 1999. 780 s. ISBN 80-200-0695-8, ISBN 9788020004734. OCLC 32861924 S. 17. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2011. 891 s. ISBN 80-85983-12-5.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]