Kostel svatého Václava (Veliš)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Václava
Kostel svatého Václava ve Veliši
Kostel svatého Václava ve Veliši
Místo
StátČeskoČesko Česko
Krajkrálovéhradecký
OkresJičín
ObecVeliš
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézekrálovéhradecká
FarnostŘímskokatolická farnost - arciděkanství Jičín
Zasvěcenísvatý Václav
Datum posvěcení1752
Architektonický popis
ArchitektAnselmo Lurago
Stavební slohBaroko
Další informace
Kód památky22287/6-1429 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Václava je římskokatolický pozdně barokní chrám v obci Veliš v okrese Jičín. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka České republiky, v roce 2007 byl rozsah ochrany rozšířen. Kostel i s okolním areálem byl postaven podle plánů Anselma Luraga. Je stále využíván pro bohoslužebné účely.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o kostelu ve Veliši je již z roku 1384. Dřívější gotický kostel, který stával blíže k dnešní silnici, byl po postavení nového zbořen.

Nynější kostel byl vybudován v letech 17471752 Anselmem Luragem. Stavebníkem kostela byla vdova po Františku Josefu Šlikovi, hraběnka Anna Josefa (rozená Krakovská z Kolovrat, 1691–1771).[2]

Současně s kostelem vznikl i okolní areál na uměle vybudované terase se čtyřmi nárožními kaplemi, z nichž dvě po roce 1835 vyhořely a zanikly. O stavbě a výzdobě kostela i celého areálu se zachoval souhrnný účet, z něhož je patrné i autorství soch (Martin Krupka z Jaroměře) nebo iluzivních maleb oltářů v interiérech kaplí (Johann Wagenknecht z Jičína).

Od roku 2005 probíhají opravy a restaurátorské práce areálu, který se dochoval s množstvím originálních barokních prvků mobiliáře i architektonických a řemeslných detailů.[3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Areál kostela je uprostřed obce na uměle vybudované terase, oddělené od okolí vysokou stěnou obloženou pískovcovými kvádry, která přechází do hřbitovní zdi. V nárožích dnes již zrušeného hřbitova byly čtyři kaple se skulpturami na vrcholu střech, z nichž se dochovaly pouze východní a západní. Mezi těmito dochovanými kaplemi je hlavní vstup ke kostelu, který má podobu mírného schodiště vedoucího od vstupu do areálu a ohraničeného z obou stran galerií šesti soch svatých českých patronů.

Samotný kostel stojící uprostřed někdejšího hřbitova je jednolodní stavba s obdélným půdorysem a s půlkruhovým presbytářem, která má na jižní straně mohutné průčelí s hranolovou věží uprostřed. Nad hlavním vchodem je velké obloukově klenuté okno s prolamovanou římsou, po stranách portálu jsou sochy (vlevo sv. Vojtěch, vpravo sv. Prokop). Po stranách lodi jsou dvě sakristie. Interiér lodi a presbytáře je členěn pilastry, klenby jsou zdobeny jednoduchými štukaturami.

Zařízení kostela je původní, barokní. Součástí interiéru jsou i dochované barokní varhany. Na oltářích jsou obrazy Josefa Vojtěcha Hellicha ze sedmdesátých let 19. století – na hlavním oltáři obraz sv. Václava, na bočních oltářích obrazy Panny Marie a sv. Anny.

Celý areál kostela je součástí kompozice vzájemně provázaných krajinných prvků, dnes označované jako Mariánská zahrada, a je ukázkou pozdně barokního iluzionismu (např. sochy šesti světců po stranách vstupní rampy se pro dosažení perspektivní iluze zmenšují).

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. kostel sv. Václava - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-08-20]. Dostupné online. 
  2. Velmi vzácná návštěva ve Slatinách. jicinsky.denik.cz. 2010-03-05. Dostupné online [cit. 2019-08-20]. 
  3. Opravy kostela sv. Václava ve Veliši pokračují. jicinskozpravy.cz [online]. 23.3.2018 [cit. 2019-08-20]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • STRÁNÍKOVÁ, Jana; ŘÍHOVÁ, Vladislava. Kostel sv. Václava ve Veliši, Výstavba, vybavování a okolnosti vzniku (1747-1752). Pardubice: Východočeské muzeum Pardubice, 2014. 334 s. ISBN 978-80-87151-33-4. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]