Přeskočit na obsah

Konstanty Ildefons Gałczyński

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Konstanty Ildefons Gałczyński
Narození23. ledna 1905
Varšava
Úmrtí6. prosince 1953 (ve věku 48 let)
Varšava
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Místo pohřbeníVojenský hřbitov na Powązkach ve Varšavě
PseudonymKarakuliambro
Povoláníjazykovědec, básník, spisovatel, překladatel a dramatik
Významná dílaDivadélko Zelená husa
Oceněnídůstojník Řádu znovuzrozeného Polska
Politická příslušnostPolská sjednocená dělnická strana
DětiKira Gałczyńska
Konstanty Ildefons Gałczyński
RodičeWanda Gałczyńska
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konstanty Ildefons Gałczyński, pseudonym Karakuliambro (23. ledna 1905 Varšava6. prosince 1953 tamtéž) byl polský básník, satirik a dramatik.

Narodil se v rodině železničáře, která byla na začátku 1. světové války evakuována do Moskvy. Zde navštěvoval polskou školu. Po návratu do Varšavy v roce 1918 studoval klasickou filologii a anglistiku na Varšavské univerzitě. Publikovat začal v roce 1923. Byl členem básnické skupiny Kvadryga. Psal pro časopisy a rozhlas. V letech 1931-1933 pracoval na polském konzulátu v Berlíně. V letech 1934-1936 žil ve Vilniusu. V roce 1936 se vrátil do Varšavy. V roce 1939 byl povolán do armády a zúčastnil se zářijové obranné války. Období druhé světové války strávil nejprve v ruském a později v německém zajateckém táboře. V letech 1945-1946 žil v Bruselu a Paříži, do Polska se vrátil v roce 1946 a usadil se v Krakově. V roce 1948 se přesunul do Štětína, kde společně s Helenou Kurcyusz a Jerzym Andrzejewským založil kulturní dům. V roce 1949 dostal infarkt a kvůli léčení se přestěhoval do Varšavy. Zemřel v roce 1953 na následky třetího infarktu.

Život Gałczyńského popsal Czesław Miłosz ve své knize Zotročený duch, která se (mimo jiné) zabývá příklonem některých polských spisovatelů ke stalinismu. V knize není Gałczyński označován svým jménem, ale pouze anonymně jako spisovatel Delta.

  • 1929 Porfirion Osiełek czyli Klub Świętokradców (Porfirion Oslíček čili klub svatokrádežníků)
  • 1930 Koniec świata (Konec světa) - poéma
  • 1934 Ludowa zabawa - poéma
  • 1946 Teatrzyk Zielona Gęś (Divadélko Zelená husa) - satirické dramatické miniatury
  • 1946-1950 Listy z fiołkiem (Dopisy s fialkou) - satirické miniatury otiskované v časopisu Przekrój
  • 1948 Zaczarowana dorożka (Začarovaná drožka) - sbírka básní
  • 1949 Ślubne obrączki (Snubní prstýnky) - sbírka básní
  • 1950 Wielkanoc Jana Sebastiana Bacha
  • 1951 Niobe - poéma
  • 1952 Wit Stwosz - poéma
    Konstanty a jeho manželka, spisovatelka Natalia Gałczyńska (1908–1976)
  • 1952 Kronika olsztyńska
  • 1954 Babcia i wnuczek, czyli noc cudów - fraška

Řada jeho básní byla zhudebněna, zpívali je například Marek Grechuta, Maryla Rodowicz a další. Grechutovu píseň Ocalić od zapomnienia (Uchránit od zapomnění) přebásnil a zpívá Vladimír Merta[1]. Některá jeho díla z období po druhé světové válce byla napsána ve stylu socialistického realismu.

Překládal do polštiny díla Pabla Nerudy a Williama Shakespeara.

Překlady do češtiny

[editovat | editovat zdroj]
  • Divoké víno (Dzikie wino), výbor poesie, Praha : SNKLU, 1957
  • Niobé (spolu s díly Neznámý strom Juliana Tuwima a Chopinova Mazurka Władysława Broniewského), Praha : Československý spisovatel, 1960
  • Začarovaná drožka, překlad Jan Pilař, Praha : Československý spisovatel, 1963
  • Noc zázraků (Babcia i wnuczek, czyli noc cudów), překlad Jan Pilař, Praha : Dilia, 1964
  • Hrob K. I. Gałczyńskiego ve Varšavě (Cmentarz Wojskowy na Powązkach)
    Zelená husa, výbor, překlad a doslov Jan Pilař, Praha : SNKLU, 1965

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Konstanty Ildefons Gałczyński na polské Wikipedii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]