Kolibřík fialkový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKolibřík fialkový
alternativní popis obrázku chybí
Campylopterus hemileucurus mellitus
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádsvišťouni (Apodiformes)
Čeleďkolibříkovití (Trochilidae)
RodCampylopterus
Binomické jméno
Campylopterus hemileucurus
(Deppe, 1830)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kolibřík fialkový[2] (Campylopterus hemileucurus) je druh kolibříka. Vyskytuje se v zemích od Mexika po Panamu.[3]

Taxonomie a systematika[editovat | editovat zdroj]

Kolibřík fialkový utváří dva poddruhy s následujícím areálem výskytu:[3]

  • C. h. hemileucurus – od jižní Kolumbie po severovýchodní Peru;
  • C.h. mellitus – střední a jihovýchodní Peru.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kolibřík fialkový je největším kolibříkem Mexika a Střední Ameriky. Dosahuje délky 13–15 cm a hmotnosti 9–12 g. Obě pohlaví mají černý zobák, avšak zobák poddruhu C. h. mellitus je delší než u C. h. hemileucurus.

Samci C. h. hemileucurus mají temnou korunu s modravě zeleným leskem.[4] Jejich zátylek a horní část zad jsou kovově fialově modré, břicho je poněkud výrazněji modřejší. Centrální ocasní pera jsou modrozelená až modročerná a zbytek per je načernalý se širokými bílými špičkami.[5]

Samice mají temnou korunu, modrozelený zadeček, fialově modré hrdlo a většinou bělejší břicho s kovově zelenými skvrnami po stranách. Jejich centrální ocasní pera jsou modrozelená a zbytek černější s širokými bílými špičkami.[5]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

C. h. hemileucurus se vyskytuje v mexických státech Guerrero a Veracruz a směrem na jih dále v Guatemale, Belize, Hondurasu, Salvadoru až po sever Nikarague. Poddruh C. h. mellitus se nachází v Kostarice a v západní Panamě. Obývá okraje a vnitřek vlhkých stálezelených horských lesů a vzrostlých sekundárních lesů, banánové plantáže a zahrady. V Mexiku se obecně pohybuje v nadmořské výšce mezi 500 a 2000 m, vzácněji ve výšce 2500 m. V Kostarice v nadmořské výšce od 1500 do 2400 m.[5]

Chování[editovat | editovat zdroj]

Pohyb[editovat | editovat zdroj]

Kolibřík fialkový žije většinou usedle, avšak po období rozmnožování se často stěhuje do nižších nadmořských výšek.[5]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Kolibřík fialkový se živí nektarem z květů, ke kterým se pravidelně vrací. Potravu shání většinou v podrostu, často na rostlinách z rodu helikónie, banánovník, psychotrie a Palicourea. Navštěvuje též krmítka s nektarem, ze kterých jiné kolibříky vyhání. Kromě nektaru sbírá také členovce nalezené na listech nebo pavučinách.[5][6]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Kolibřík fialkový se rozmnožuje během období dešťů, v Mexiku od června do září, v Kostarice od května do listopadu. V Kostarice vychová většinou dvě mláďata. Na takzvaném tokaništi, typicky v podrostu nebo na okraji lesa, si samec namlouvá samici zpěvem. Hnízdo je vytvořeno z mechu, stmelené pavučinou a vystlané jemnými vlákny. V Kostarice staví hnízdo často nad roklí nebo potokem, na vodorovné větvi 1–6 m nad zemí. Samice inkubuje snůšku obvykle dvou vajec a k líhnutí dochází za 19 až 22 dnů. Za dalších 22 až 24 dní ptáčata vylétají z hnízda.[5]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) vyhodnotil kolibříka fialkového jako málo dotčený taxon. Populace druhu žije na rozlehlém území a čítá nejméně 50 tisíc dospělých jedinců. Ačkoli počet jedinců pravděpodobně klesá, nebyly identifikovány žádné konkrétní hrozby.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Violet sabrewing na anglické Wikipedii.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. biolib [online]. [cit. 2023-04-28]. Dostupné online. 
  3. a b c Hummingbirds. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v13.1 [cit. 2023-04-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Fogden, Michael; Taylor, Marianne; Williamson, Sheri L. (2014). Hummingbirds: A Life-size Guide to Every Species. New York: HarperCollins. pp. 224–225. ISBN 978-0-06-228064-0. (anglicky)
  5. a b c d e f DEMA L, Tshering. Violet Sabrewing (Campylopterus hemileucurus), version 1.0. Birds of the World. 2020. Dostupné online [cit. 2023-04-30]. DOI 10.2173/bow.viosab1.01. (anglicky) 
  6. Stiles, F. Gary; Skutch, Alexander F. (1989). A Guide to the Birds of Costa Rica. Comstock Publishing Associates. ISBN 0-8014-9600-4. (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]