Kokyl dvoutrojný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxKokyl dvoutrojný
alternativní popis obrázku chybí
Samčí květenství kokylu dvoutrojného
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád pryskyřníkotvaré (Ranunculales)
Čeleď kokylovité (Lardizabalaceae)
Rod kokyl (Lardizabala)
Binomické jméno
Lardizabala funaria
(Molina) Looser,, 1934
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Olistění kokylu

Kokyl dvoutrojný[1] (Lardizabala funaria, syn. L. biternata) je druh rostliny z čeledi kokylovité (Lardizabalaceae). Je to stálezelená, dřevnatá, jednodomá liána s dvojnásobně až trojnásobně trojčetnými listy a hnědočervenými květy se šestičetným okvětím. Plodem je dužnatá bobule. Rostlina se vyskytuje ve středním Chile a přilehlé oblasti Argentiny. Pěstuje se jako okrasná subtropická liána a poskytuje chutné ovoce, ceněné na lokálních trzích. Ze stonků se zhotovují provazy. České rodové jméno pochází z domorodého názvu ovoce.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Je to tenká, stálezelená, dřevnatá, jednodomá liána, dorůstající délky až 3,5 metru. Listy jsou tuhé a kožovité, jednoduše až trojnásobně (nejčastěji dvojnásobně) trojčetné, s palisty. Jednotlivé lístky mají zpeřenou, od báze trojžilnou žilnatinou. Květy jsou hnědofialové až fialové, jednopohlavné. Samčí květy jsou uspořádané v hroznech, zatímco samičí jsou o něco větší a jednotlivé. Na bázi květenství jsou srdčité listeny. Okvětí je složeno ze 6 poněkud dužnatých kališních lístků ve dvou kruzích. Korunní lístky jsou nenápadné, mnohem menší než kališní. V samčích květech je 6 tyčinek s nitkami srostlými do trubičky a nitkovité zbytky zakrnělých pestíčků. Samičí květy obsahují 3 volné pestíky s mnoha vajíčky, zanořenými v 8 řadách ve stěně semeníku, a sterilní staminodia. Plodem je podlouhlá, 5 až 8 cm dlouhá, nepukavá, dužnatá bobule obsahující mnoho černých, ledvinovitých semen.[2][3][4]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Druh roste ve středním Chile, přilehlé oblasti Argentiny a na Ostrově Robinsona Crusoe, ležícím asi 650 km západně od chilské pevniny. Vyskytuje se na okrajích stálezelených, širokolistých lesů v nadmořských výškách od 100 metrů až po horní hranici lesa ve výškách okolo 2000 metrů. Jedná se o vlhké oblasti s víceméně konstatním přísunem srážek v průběhu roku a maximálně čtyřtýdenním obdobím sucha.[3]

Původ názvu[editovat | editovat zdroj]

Rod byl pojmenován na počest mexického filozofa jménem Miguel de Lardizábal y Uribe (1744–1824). Pocházel z Tlaxcaly a působil v botanické zahradě v Madridu.[3] Ovoce je známo pod domorodým mapučským názvem coguil nebo vogui cógüil. Od domorodého názvu je odvozen Preslův český rodový název kokyl. Ve španělštině se nazývá coguilera, anglicky zabala fruit.[3]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Lardizabala je v rámci čeledi Lardizabalaceae řazen do podčeledi Lardizabaloideae a tribu Lardizabaleae. Druh poprvé popsal Juan Ignacio Molina v roce 1782 pod názvem Dolichos funaria. V roce 1798 byl nezávisle popsán pod názvem Lardizabala biternata. Starší druhové jméno má podle pravidel botanické nomenklatury přednost a platný název rostliny je proto Lardizabala funaria.[3][5]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Z divoce rostoucích rostlin je v Chile sbíráno ovoce, které je považováno za delikatesu a je nabízeno na lokálních trzích. Je sladké a konzumuje se syrové nebo vařené. Rostlina je také často pěstována v zahradách jako okrasná liána. Pochází z oblastí se subtropickým klimatem a odolá krátkodobým mrazům až do -10°C (zóna odolnosti 8 až 9).[6] Druh není v podmínkách střední Evropy dostatečně mrazuvzdorný a není ani udáván ze sbírek žádné české botanické zahrady.[7] Sušené stonky jsou v Chile používány jsko provazy a je z nich získáváno pevné, kvalitní vlákno.[6][4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PRESL, Jan Svatopluk. Všeobecný rostlinopis. Praha: Kronbergr a Řivnáč, 1846. Dostupné online. 
  2. KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 2. Berlin: Springer, 1993. ISBN 978-3-642-08141-5. (anglicky) 
  3. a b c d e CHRISTENHUSZ, Maarten J. M. An overview of Lardizabalaceae. Curtis’s Botanical Magazine. 2012, čís. 29(3). 
  4. a b Lardizabala biternata - Ruiz.&Pav. [online]. Plants For A Future. Dostupné online. (anglicky) 
  5. The International Plant Names Index [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b FERN, Ken. Useful tropical plants: Lardizabala biternata [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]