Přeskočit na obsah

Klusiovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKlusiovité
alternativní popis obrázku chybí
Klusie Clusia fluminensis
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmalpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleďklusiovité (Clusiaceae)
Lindl., 1836
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klusiovité (Clusiaceae) je čeleď dvouděložných rostlin z řádu malpígiotvaré (Malpighiales). Jsou to dřeviny s jednoduchými, většinou vstřícnými listy a pravidelnými květy. Zahrnuje asi 600 druhů ve 14 rodech a je rozšířena v tropech celého světa. Nejznámější zástupci jsou klusie a garcínie. V současné taxonomii je tato čeleď oddělována od čeledi třezalkovité.

Jednodomé nebo často dvoudomé dřeviny (keře, stromy nebo i epifyty či hemiepifyty) s jednoduchými celokrajnými, často kožovitými listy bez palistů. Listy jsou vstřícné nebo výjimečně střídavé. Kmeny roní při poranění nápadný žlutý, oranžový nebo bílý latex. Květy jsou pravidelné, oboupohlavné, v úžlabních nebo vrcholových květenstvích. Kalich je tvořen 2 až 8 plátky, koruna je ze 2 až 12 plátků. Tyčinky jsou volné nebo srostlé, mnohdy vyrůstají ve svazečcích, v počtu 4 až mnoho. Semeník je svrchní, srostlý ze 2 až 12 (nebo až ze 21) plodolistů. Plodem je tobolka nebo bobule s několika až mnoha semeny.

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Čeleď zahrnuje asi 600 druhů ve 14 rodech. Její zástupci se vyskytují v tropických lesích různých typů od nížin do hor. Největší rody jsou Clusia (300 až 400 druhů v tropické Americe) a Garcinia (asi 240 druhů především v tropech Starého světa). Druh Symphonia globulifera je jednou z hlavních složek bažinatých lesů v Amazonii.

Ekologické interakce

[editovat | editovat zdroj]

Tyčinky a staminodia četných zástupců rodu klusie produkují pryskyřici, kterou sbírají včely na stavbu svých hnízd. Velké květy některých druhů produkující nektar jsou navštěvovány motýly, ptáky a dokonce i opicemi. Semena některých rodů (např. klusie) jsou šířena ptáky konzumujícími dužnatý míšek.

V minulosti byla čeleď kluziovité spojována s čeledí třezalkovité (Hypericaceae). Tato skupina byla také známa pod jménem Guttiferae. Na základě molekulárních výzkumů APG byla shledána parafyletickou a rozčleněna do 3 čeledí: klusiovité (Clusiaceae, 14 rodů), třezalkovité (Hypericaceae, 9 rodů) a Calophyllaceae (13 rodů).

Sesterskou skupinou čeledi klusiovité (Clusiaceae) je podle kladogramů APG čeleď Bonnetiaceae.

Mnohé druhy rodů Garcinia, Moronobea a Platonia poskytují ovoce. Známý je např. mangostan, kulovité tmavé plody druhu Garcinia mangostana z jihovýchodní Asie. Plody obsahují sladkokyselý míšek. Dalším ovocem, pěstovaným především v Indii, je mundu, plody druhu Garcinia xanthochymus. Některé druhy, např. z rodu Platonia, poskytují také jedlá olejnatá semena. Ze semen afrických druhů rodu Allanblackia a Pentadesma se vyrábí tuk na vaření. Jihoameričtí indiáni používají latex z kmenů některých druhů např. ke spárování kánoí, jako žvýkačku, lep na ptáky apod. Druh Garcinia gummi-gutta se používá jako drastické projímadlo.

Klusie (např. Clusia rosea) jsou v tropech využívány pro nápadné květy jako okrasné rostliny.

Seznam rodů

[editovat | editovat zdroj]

Allanblackia, Chrysochlamys, Clusia, Dystovomita, Garcinia, Lorostemon, Montrouziera, Moronobea, Pentadesma, Platonia, Symphonia, Thysanostemon, Tovomita[2]

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0-691-11694-6.
  • Gentry A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0-226-28943-5.
  • Berry P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. IV). Timber Press, 1998. ISBN 0-915279-52-5
  • Valíček P. et al. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
  • Nowak B., Schulzová B. Tropické plody. Knižní Klub, 2002. ISBN 80-242-1653-1.
  • Wagerfuhr R. Dřevo. Obrazový lexikon. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0346-7

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]