Klokan Greyův
 Klokan Greyův | |
|---|---|
 Klokan Greyův na kresbě Johna Goulda | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 vyhynulý[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Podtřída | vačnatci (Marsupialia) |
| Řád | dvojitozubci (Diprotodontia) |
| Čeleď | klokanovití (Macropodidae) |
| Rod | klokan (Notamacropus) |
| Binomické jméno | |
| Notamacropus greyi (Waterhouse, 1846) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klokan Greyův (Notamacropus greyi, syn. Macropus greyi) je vyhynulý druh klokana z rodu Notamacropus. Popsal jej George Robert Waterhouse roku 1846.[2]
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Vyskytoval se v Austrálii, soustředil se do oblastí jihovýchodní Jižní Austrálie a jihozápadní Victorie. Zhruba před 14 000 až 20 000 lety v období pleistocénu žil také na Tasmánii, přilehlém ostrově Hunter či na Klokaním ostrově.[3] Druh se vyskytoval v otevřených travnatých stanovištích, nejčastěji na okrajích lesů složených z blahovičníků Eucalyptus baxteri, rostoucích na jílovitých půdách. V zimě se tyto oblasti staly bažinatými a rostly v nich rostliny rodů Gahnia a Themeda.[4] V částech, kde byl nedostatek potravy, žili klokani samotářsky, pokud však bylo jídla dost, shlukovali se do skupin.[3] Úkryt jim poskytovaly roztroušené porosty stromů Allocasuarina verticillata.[4]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Samci klokana Greyova měřili do 81 cm a jejich ocas, který měl světlešedou barvu a směrem ke konci se postupně zesvětloval, měřil 73 cm. Samice dosahovaly velikosti až 84 cm, ocas byl dlouhý 71 cm. Zbarvení bylo na těle popelavé, se žlutými odstíny na hřbetě a načervenalými rameny. Břicho bylo světlé žlutohnědé, končetiny béžové, s černými tlapami. Černý byl rovněž pruh mezi nosem a okem, pod ním dosahovala hlava bílého zbarvení.[3] Tim Flannery tento druh označil nejelegantnějším ze všech klokanů a vyzdvihl také jeho rychlost; přestože nezvykle chodil,[4] byl rychlým a vytrvalým běžcem, díky čemuž mohl uniknout i lovcům na koních či loveckým psům.[5]
Vyhynutí[editovat | editovat zdroj]
Ve své domovině byl klokan Greyův běžným druhem ještě na počátku 20. století. Ačkoli byl loven pro sport i ceněnou srst, největší hrozbou se stalo ničení přirozeného prostředí: bažiny v oblasti začaly být vysoušeny již od roku 1862.[3] Všechny lokality, ve kterých se klokan Greyův vyskytoval, byly postupně přetvořeny na zemědělskou půdu. Na vyhynutí druhu zřejmě měla svou daň i introdukce lišky obecné (Vulpes vulpes). Do roku 1910 z celé populace zbylo několik roztroušených skupinek, přičemž z roku 1924 pochází záznam o poslední volně žijící skupině klokanů na nádraží Konetta. Byla snaha tyto klokany přesunout na Klokaní ostrov, ale skončila neúspěšně, když všechna zvířata uhynula. Poslední klokan Greyův pak uhynul v zajetí roku 1939 a i přes rozsáhlá pátrání ze 70. let nebyli žádní další ve volné přírodě nalezeni.[4][5] Mezinárodní svaz ochrany přírody považuje klokana Greyova za vyhynulý druh, který zmizel zhruba 85 let po zabrání Austrálie Evropany.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
- ↑ PRUDKÝ, Libor. klokan Greyův [online]. Biolib.cz [cit. 2017-03-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Notamacropus greyi — Toolache Wallaby [online]. Canberra: Department of the Environment, 2017 [cit. 2017-03-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Macropus greyi [online]. Iucn Red List of Threatened Species [cit. 2017-03-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b ELLIS, Richard. No turning back : the life and death of animal species. New York: HarperCollins, 2004. 428 s. Dostupné online. ISBN 0060558032. S. 228. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Klokan Greyův na Wikimedia Commons 
Taxon Macropus greyi ve Wikidruzích
