Přeskočit na obsah

Augustiniánský klášter v Prostějově

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Klášter augustiniánů kanovníků v Prostějově
Conventus s. Augustini regularium in Prostays
Současné církevní budovy na místě zaniklého kláštera
Současné církevní budovy na místě zaniklého kláštera
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
Krajolomoucký kraj
MístoProstějov
Souřadnice
Map
Základní informace
Řádaugustiniánů kanovníků
Založení1391
Zrušení1522 de jure
Mateřský klášterRoudnice nad Labem
Znak
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zaniklý klášter augustiniánů kanovníků v Prostějově (zasvěcen Navštívení Panny Marie u Alžběty v horách) byl založen roku 1391 a zničen během husitských válek.

Augustiniánský klášter v Prostějově založil Petr I. z Kravař listinou datovanou dne 1. listopadu 1391. Záměrem bylo pozvednutí kulturní úrovně města. Při založení měla kanonie 13 členů včetně probošta. Řeholníkům byla svěřena škola a městská fara s kostely sv. Petra (dnes sv. Petra a Pavla) a sv. Kříže. Druhý zmiňovaný kostel byl zničen za válek moravských markrabat na přelomu 14. a 15. století.

Gotický klášter a kostel zasvěcený Navštívení Panny Marie u Alžběty v horách byl vystavěn v oblasti bývalé tvrze. Stavba byla z kamene a měla sloužit jako úkryt prostějovským měšťanům v čase nebezpečí. Některé části se dochovaly do dnes a lze je považovat za jedny z nejstarších v okrese. V 30. letech 15. století připadlo plumlovské panství Petrovi Strážnickému z Kravař, který se hlásil k husitství, ale zároveň uznával českého krále Zikmunda Lucemburského. Po tom, co se účastnil bojů proti olomouckému biskupovi Janu Železnému, zavládla v Prostějově protikatolická atmosféra. Za této vyhrocené situace odešli augustiniáni spolu s dalšími katolickými obyvateli do nedaleké Olomouce. U Petra Strážnického si uschovali majetek v hodnotě 600 hřiven. Klášter a kostel podlehl husitům. Zachovalo se jen obvodní zdivo a několik zřícenin, na kterých vyrostly další stavby. Po husitských válkách se Prostějov hlásil k utrakvismu, v klášterní kapli (dnešní presbytář kostela Povýšení sv. Kříže) se sloužily utrakvistické mše. De jure zůstával klášter augustiniánskému řádu, na jeho opravu ovšem scházely prostředky a souhlas pánů z Kravař. Poslední administrátor prostějovského kláštera Jan II. přenechal veškerý majetek pánům z Pernštejna. Po tomto převodu majetku nechali Pernštejnové klášter utrakvistům, kteří místo po napomenutí přestavovali 66 let. Zachován zůstal gotický vzhled, loď byla obohacena o fresky a interiér zdobil gotický hlavní oltář a dva boční oltáře. Později přestavili i kapitulní síň na kapli, která je dnes zasvěcena Nejsvětější Trojici a slouží ke katolickým bohoslužbám. Kostel vlastnili utrakvisté do roku 1622, kdy ho Karel z Lichtenštejna vrátil katolické církvi.

Zásady kláštera

[editovat | editovat zdroj]

Augustiniáni kanovníci, stejně jako augustiniáni poustevníci, přejali ve 14. století snahu o nápravu církve. Avignonské papežství tehdy znamenalo prudký vzestup světské moci, bohatství a kulturní úrovně církve, na druhé straně však prohloubilo morální krizi. Jedním z nápravných směrů bylo devotio moderna jehož českým propagátorem se stal pražský biskup Jan z Dražic, zakladatel kláštera augustiniánů kanovníků v Roudnici nad Labem. Tento klášter se stal vzorem pro ostatní augustiniánské kláštery v českých zemích. K zásadám devotio moderna patřilo to, aby klášterní majetek byl vhodně využíván k vzdělávání, šíření kultury a charitativní činnosti.

P. František Koželuha objevil v třeboňském archivu původní podobu pečeti prostějovského augustiniánského kláštera. Uprostřed ní je Panna Marie a sv. Alžběta, erby pánů z Kravař a ve výklenku zobrazena klečící postava zakladatele Petra I. z Kravař.

Zakládací listina

[editovat | editovat zdroj]

Zakládací listinu vystavil Petr I. z Kravař na svém hradě v Plumlově 1. listopadu 1391. Jiné záznamy o hospodaření kláštera v následujících letech se nedochovaly a požadovaný zápis v olomouckých zemských deskách chybí, stejně jako záznam o obsazení uvolněných míst pod hrozbou exkomunikace. Zakládací listina je tedy jediným pramenem z prvních let jeho existence. Osoby vystupující v listině jako vydavatelé nesdílely vzájemně své postoje, což značí, že v době založení mezi nimi neprobíhaly boje. Objevují se zde jména dvou sympatizantů husitství: Lacka z Kravař a Petra Strážnického z Kravař. Jejich zájem o devotio moderna svědčí o jejich reformním smýšlení, které později projevili příklonem k utrakvismu.

Petr I. z Kravař, zakladatel kláštera

Vydavatel oznamuje, že pro spásu duše své, své zemřelé první ženy Kateřiny ze Šternberka, svého otce Beneše z Kravař, Jindřicha z Kravař a Plumlova, křižovníka Jana a Jana z Kravař na Jičíně, svých strýců, jejichž skutky drží, se souhlasem svého syna Petra, olomouckého biskupa Mikuláše z Riesenburgu a olomoucké kapituly zakládá ke cti nového svátku Navštívení Panny Marie klášter augustiniánů kanovníků v Prostějově pro probošta a 12 bratří. Dává jim na obživu dvůr Kopec před Prostějovem s tvrzí a příkopem, zvaným Haltéř, vsi Krasice, Myslejovice s alodním dvorem, mlýnem, rybníkem a lesy, v Kníničkách 1 lán poplatný se 2 menšími usedlostmi a rybníkem, víno z vinic na Kosíři, patřících městečku Kostelec, včetně desátků, les Kuteřava mezi horami Smilovo hradiště a Oberská vrata na opravy kláštera, ne však na prodej dřeva. Právo ochrany kláštera ponechává sobě a svému synu Petrovi, po jeho smrti pak svému synovci Petrovi z Kravař na Strážnici, kdyby i jeho dědici vymřeli, nejstaršímu z rodu pánů z Kravař nebo tomu, koho z nich si klášter zvolí do 2 měsíců. Královskou berni ze statků kláštera si ponechávají fundátoři. Darované statky se mají dát klášteru zapsat do zemských desek. Zato bude klášter denně sloužit mariánskou mši, po smrti zakladatele a jeho nynější ženy Kateřiny z Meissau ve výroční den jejich smrti zpívanou zádušní mši s 3 vigiliemi a jinou zpívanou mši s 9 vigiliemi. Za zemřelého klášterního bratra bude do čtvrt roku dodán jiný pod trestem klatby. Jinak mají bratři žít dle vzoru kláštera v Roudnici. Na svých statcích má klášter plnou moc jako vrchnost.

Vydavatel, jeho syn, Petr z Kravař a Strážnice, Beneš z Kravař a Moravského Krumlova, Petr ze Šternberka a Lacek z Kravař na Helfštejně slibují všechna tato ustanovení dodržet a co nejdříve je dát zapsat do zemských desek olomouckých. Jako svědci vystupují Hynek z Lipé, Ctibor z Cimburka, Jaroslav z Meziříčí a Jošt z Letovic a Ronova.

Dodatečně bylo na listinu připsáno, že Petr z Kravař dá klášteru ještě plat 8 hřiven groš v Rakúsách se vším příslušenstvím.[1]

Seznam proboštů

[editovat | editovat zdroj]
    • 1405 Jan I.
    • 1406 Jakub
    • 1430 Marek
    • 1437 Sigmund
    • 1459 Adam
    • 1481 Václav (Venceslaus de Cracovia)
    • 1489 Jakub Wyznar de longa villa, zvaný Jakub II.
    • 1494 Jan Šťávka
    • 1507 Jan II., administrátor
  1. ŠTĚPÁN, Václav. Založení augustiniánského kláštera v Prostějově r.1391. [s.l.]: Prostějov, 1994. 5 s. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]