Přeskočit na obsah

Klášter Slaný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Klášter bosých karmelitánů ve Slaném
dříve Františkánský klášter
Klášter františkánů (dnes bosých karmelitánů) ve Slaném
Klášter františkánů (dnes bosých karmelitánů) ve Slaném
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský kraj
MístoSlaný
UliceHlaváčkovo náměstí
Souřadnice
Map
Základní informace
Řádfrantiškáni, bosí karmelitáni
Založení1662
Odkazy
Kód památky32450/2-565 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původně františkánský klášter, dnes klášter řádu bosých karmelitánů při kostele Nejsvětější Trojice ve Slaném. Je to barokní stavba z roku 1662. Nachází se v parku vedle hřbitova na Hlaváčkově náměstí čp. 221. Areál hřbitovního kostela s klášterem stojí severně od centra města a je chráněn jako nemovitá Kulturní památka České republiky.[1]

Klášter a kostel Nejsvětější Trojice ve Slaném

Klášter byl postaven mezi lety 16551662, tedy v době, kdy byl obnoven kostel po zničení ve třicetileté válce roku 1623 z iniciativy českého katolického šlechtice, tehdejšího vlastníka slánského panství, Bernarda Ignáce Jana z Martinic a jeho manželky Veron iky Polyxeny, rozené Holické ze Šternberka. Již před dokončením byl klášter předán řádu františkánů, kterí přišli ze Znojma. Byli to p. Alexandr Radlinský a p. Serafín Fridrich. Ti po příchodu do Slaného zprvu provizorně přebývali v domě na náměstí (nynějším čp. 8) a do nově budovaného kláštera ve stráni nad městem se nastěhovali v roce 1658, jak byla hotova první etapa stavby.[2] Roku 1665 V letech 1655–1662 k němu byl přistaven klášter, kostel byl obnoven. 28. června 1665 po slavné bohoslužbě, kdy zakladatel Martinic se svou druhou manželkou, Zuzanou Polyxenou z Ditrichštejna, konal v refektáři hostinu, zachvátil klášter úmyslně založený požár.[3] Jeho následkem se zřítila jedna z věží kostela, probořila klenbu chrámu a zvony byly roztaveny. Martinic dal škody opravit a při následné rekonstrukci byla také rozšířena loď kostela. Roku 1690 bylo při klášteře zřízeno filozofické studium.

Od roku 1728 byly v aleji lip při cestě ke klášteru osazovány sochy Krista Spasitele, Panny Marie Bolestné a tří svatých patronů řádu františkánů, v letech 1891-1893 přenesené ke kostelu, z nich dvě poškozené (sv. František, sv. Antonín Paduánský) nahradil novými slánský sochař a kameník Adolf Havel.[4]

Josefínské reformy

[editovat | editovat zdroj]

Roku 1782 měl být klášter dekretem císaře Josefa II. zrušen, do kláštera dokonce dorazil komisař k soupisu majetku, nicméně z neznámých důvodů bylo od zrušení upuštěno. Roku 1786 byl konvent pouze personálně redukován. Návrh na zrušení byl předložen ještě roku 1795, s tím, že budovy mají být předány piaristům (srv. piaristická kolej ve Slaném) a ještě císař František I. roku 1802 vydal nařízení o nutnosti předání budov. Ke zrušení kláštera ale nedošlo, o což se zasloužil majitel panství Karel Clam-Martinic, jenž se u císaře přimluvil.

20. století

[editovat | editovat zdroj]

Františkáni zde byli do roku 1950, kdy byl klášter komunistickým režimem násilně uzavřen a mniši vystěhováni. Mezi lety 19501989 měl různorodé využití, např. skladiště a sídlo autoškoly Svazarmu.

Roku 1992 byl vrácen ve velmi špatném technickém stavu františkánům, kteří ho v roce 1995 darovali bosým karmelitánům. Od roku 1996 ve Slaném žije a působí malá komunita bosých karmelitánů, kteří zahájili rozsáhlou rekonstrukci kláštera[5].

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 144032 : klášter františkánský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. STANĚK, Jan. Inventář hudebnin piaristické koleje ve Slaném. Vedoucí diplomové práce Jana Perutková. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Ústav hudebních věd, 2014. .pdf. Kapitola 3. Historie řádu piaristů ve Slaném, s. 13. Bakalářská diplomová práce. 
  3. PODLAHA 1913, s. 159 současně vypukl požár i pod krovem Martinicova domu ve Slaném
  4. PODLAHA, Antonín, Posvátná místa Království českého VII. Vikariát Slaný. Praha 1913, s. 166
  5. Archivovaná kopie. www.klasterslany.cz [online]. [cit. 2016-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-27. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BENEŠ, Petr Regalát a PŘIBYL, Vladimír. Františkánský klášter ve Slaném: 1655-1950. Ve Slaném: Vlastivědné muzeum, 2005. 61 s., viii s. barev. obr. příl. ISBN 80-239-6123-3. [2]
  • PODLAHA, Antonín, Posvátná místa Království českého VII. Vikariát Slaný. Praha 1913, s. 152-166.
  • POCHE Emanuel a kol. Umělecké památky Čech, díl 3. P-Š, Academia, Praha 1980.
  • VLČEK, Pavel, SOMMER, Petr a FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 1997. 782 s. ISBN 80-85983-17-6. S. 638–641.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]