Katie Swanová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Katie Swan)
Katie Swanová
Katie Swanová na Nottingham Open 2018
Katie Swanová na Nottingham Open 2018
StátSpojené královstvíSpojené království Spojené království
Datum narození24. března 1999 (25 let)
Místo narozeníBristol, Spojené království[1]
BydlištěWichita, Kansas, Spojené státy[2]
Výška174 cm[1]
Profesionál od2016
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek869 494 USD
Dvouhra
Poměr zápasů175–106
Tituly0 WTA, 11 ITF
Nejvyšší umístění118. místo (10. října 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo kvalifikace (2022)
French Open3. kolo kvalifikace (2019)
Wimbledon2. kolo (2018)
US Open3. kolo kvalifikace (2018)
Čtyřhra
Poměr zápasů45–39
Tituly0 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění293. místo (26. února 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon1. kolo (2017, 2018)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon1. kolo (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231104a4. listopadu 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.
První grandslamovou účastí Swanové se stala kvalifikace ve Wimbledonu 2015

Katie Swanová (* 24. března 1999 Bristol) je britská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala deset titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře. V juniorském tenise prohrála finále Australian Open 2015 se Slovenkou Terezou Mihalíkovou.[3]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v říjnu 2022 na 118. místě a ve čtyřhře v únoru 2018 na 293. místě. Trénují ji Esteban Carril a Julien Picot.[2][1]

V britském fedcupovém týmu debutovala v roce 2016 základním blokem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Jihoafrické republice, v němž vyhrála dvouhru nad Ilzou Hattinghovou. Britky zvítězily 3:0 na zápasy. Ve věku 16 let a 316 dní se tak stala vůbec nejmladší britskou reprezentantkou v soutěži, když o 270 dní překonala věkový rekord Anne Keothavongové.[4] Do dubna 2022 v soutěži nastoupila k pěti mezistátním utkáním s bilancí 2–1 ve dvouhře a 2–0 ve čtyřhře.[5]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se roku 1999 v anglickém Bristolu do rodiny Nicki a Richarda Swanových. Tenis začala hrát v sedmi letech, když jí rodiče najali tenisové lekce během dovolené v Portugalsku. Trenér v ní rozpoznal talent a doporučil, aby se na tento sport zaměřila.[6] V dětství hrála pozemní hokej a krátce navštěvovala bristolské gymnázium, než se v roce 2013 s rodiči přestěhovala do kansaské Wichity, kde otec získal práci v petrochemickém průmyslu.[7][2] Během středoškolského studia na Wichita Collegiate School hrála na juniorském okruhu ITF[8] a od srpna 2015 změnila formu výuky na distanční online vzdělávání.[9]

V roce 2018 byla přijata do sportovní marketingové agentury 77 Sports Management na podporu talentů, kde se jejím mentorem stal Andy Murray. Připravovat se začala na Státní univerzitě ve Wichitě pod vedením Colina Fostera a Bexe Coada.[2]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v březnu 2015, když na turnaji v Šarm aš-Šajchu dotovaném 10 tisíci dolary postoupila z kvalifikace. V úvodním kole dvouhry podlehla Thajce Nudnize Luangnamové z páté světové stovky.[3] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala ve stejném egyptském letovisku o dva týdny později. Na cestě z kvalifikace zvítězila v sedmi zápasech a v závěrečném duelu zdolala Bulharku Džuliji Terzijskou.[10][3]

Poté nehrála až do červnového AEGON Classic 2015 v Birminghamu, jímž po udělení divoké karty debutovala na okruhu WTA Tour. Na úvod ji vyřadila další zástupkyně bulharského tenisu Cvetana Pironkovová figurující na 48. místě. Díky další divoké kartě si poprvé zahrála grandslamovou kvalifikaci, ve Wimbledonu 2015. Po výhře nad Slovenkou Kristínou Kučovou ji zastavila Rakušanka z třetí stovky žebříčku Tamira Paszeková.[10]

Premiéru v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu Wimbledonu 2016, kam ji organizátoři udělili jako člence páté světové stovky divokou kartu. V úvodním kole však nenašla recept na světovou čtyřiačtyřicítku Tímeu Babosovou. První hlavní soutěž WTA bez podpory divoké karty si zahrála na nottinghamském Nature Valley Open 2018, kde ji vyřadila Němka Mona Barthelová. Členku elitní světové padesátky premiérově porazila ve Wimbledonu 2018 poté, co zdolala 36. ženu pořadí Irinu-Camelii Beguovou z Rumunska. V závěrečném kvalifikačním kole US Open 2018 podlehla krajance Heather Watsonové z druhé světové stovky. Přes Arinu Rodionovovou postoupila z kvalifikace do dvouhry Wimbledonu 2021, v níž ji vyřadila dvacátá sedmá tenistka klasifikace Madison Keysová ze Spojených států.[11][10][3]

Tituly na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra (12 titulů)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. březen 2015 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Bulharsko Džulija Terzijská 6–2, 6–2
2. září 2015 Madrid, Španělsko tvrdý Španělsko Cristina Sánchez Quintanarová 6–7(5), 6–2, 6–3
3. únor 2017 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Turecko Pemra Özgenová 6–3, 6–1
4. březen 2017 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Německo Julia Wachaczyková 6–4, 7–5
5. říjen 2017 Óbidos, Portugalsko koberec Spojené království Katie Boulterová 5–0skreč
6. květen 2018 Monzón, Španělsko tvrdý Španělsko Aliona Bolsovová 6–2, 6–3
7. říjen 2019 Claremont, Spojené státy tvrdý Brazílie Thaisa Grana Pedrettiová 6–1, 6–3
8. únor 2021 Orlando, Spojené státy tvrdý USA Robin Andersonová 6–1, 6–3
9. listopad 2021 Haabneeme, Estonsko tvrdý (h) Rusko Jekatěrina Šalimovová 7–6(3), 6–3
10. únor 2022 Santo Domingo, Dominikánská republika tvrdý USA Sachia Vickeryová 6–4, 6–3
11. srpen 2022 Lexington, Spojené státy tvrdý Spojené království Jodie Burrageová 6–0, 3–6, 6–3
12. říjen 2022 Trnava, Slovensko tvrdý (h) Čína Wang Sin-jü 6–1, 3–6, 6–4

Čtyřhra (1 titul)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. říjen 2021 Redding, Spojené státy tvrdý Švédsko Mirjam Björklundová Slovinsko Dalila Jakupovićová
Čína Lu Ťia-ťing
6–3, 1–6, [10–3]

Finále na juniorském Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 2015 Australian Open tvrdý Slovensko Tereza Mihalíková 1–6, 4–6

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Katie Swan na anglické Wikipedii.

  1. a b c Katie Swanová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20220414a14. dubna 2022
  2. a b c d Katie Swan Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d Katie Swanová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220414a14. dubna 2022
  4. Katie Swan set to be youngest Briton to play Fed Cup at 16 years 316 days. the Guardian [online]. 2016-02-02 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Katie Swanová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20220414a14. dubna 2022
  6. KROL, Charlotte. Australian Open 2015: Katie Swan says holiday tennis lessons kick-started her career. Daily Telegraph [online]. 2015-01-30 [cit. 2022-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-02. (anglicky) 
  7. VICTORIA, Ward. Katie Swan: Britain's new tennis Queen. Daily Telegraph [online]. 2015-01-30 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. CHADWICK, Joana. 15-year-old Wichitan Katie Swan making strides in international tennis. The Wichita Eagle [online]. 2014-04-28 [cit. 2022-04-14srpna 201]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. BRIGGS, Simon. Katie Swan looks to Bob Wilson as her Wimbledon match of the day looms. The Telegraph [online]. 2016-06-26 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. ISSN 0307-1235. (anglicky) 
  10. a b c Katie Swan Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Madison Keys: first round. Wimbledon.com [online]. 2021-07-29 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]