Přeskočit na obsah

Kateřina Charvátová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
prof. PhDr. Kateřina Charvátová, CSc.
Rodné jménoKateřina Procházková
Narození10. června 1950 (74 let)
Praha
Povoláníhistorička a pedagožka
ChoťPetr Charvát
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Kateřina Charvátová (* 10. června 1950 Praha) je česká historičkaarcheoložka specializující se na dějiny středověku.

Po absolutoriu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (obor historieprehistorie) v 70. letech 20. století pracovala v Oblastním muzeu v Kutné Hoře, poté 15 let v Archeologickém ústavu Československé akademie věd, resp. Akademii věd České republiky. Od roku 1995 působí na katedře dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, jejíž byla deset let vedoucí. V období 20092013 zastávala pozici proděkanky pro vědu a předsedkyně vědecké rady Vydavatelství PedF UK a doposud je členkou dalších akademických rad. Profesorkou pro obor historie byla jmenována roku 2006 na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Těžiště jejího výzkumu představují středověké církevní dějiny, zejména pak dějiny cisterciáckého řádu. Byla vdaná za historika Petra Charváta, s nímž má dva syny.

Monografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Dějiny cisterckého řádu v Čechách 11421420.
    • Díl I. Fundace 12. století. Karolinum, Praha 1998.
    • Díl II. Kláštery založené ve 13. a 14. století. Karolinum, Praha 2002.
    • Díl III. Kláštery na hranicích a za hranicemi Čech. Praha : Karolinum, 2009./ Druhé vydání: Praha, 2018.[1]
  • Fiant festa per ordinem universum. Cistercký kalendář bohemikálního původu z první poloviny 13. století = a Cistercian calendar of Bohemian origin of the first half of the 13th century. Praha : KLP, 2003. (se Z. Silagiovou)
  • Postřehy z Ameriky. Krigl : Praha, 2006.
  • Václav II. Král český a polský. Vyšehrad : Praha 2007.

Významnější články

[editovat | editovat zdroj]
  • Středověké dvory sedleckého kláštera. Památky středních Čech 7, 1993, s. 32–39.
  • Postup výstavby cisterckých klášterů v Čechách. Mediaevalia Historica Bohemica 3, 1993, s. 199–223.
  • Settlement pattern within the domain of Plasy abbey, Bohemia: 1100–1400 A. D. Památky archeologické 84, 1993, s. 120–147.
  • Vývoj osídlení na panství kláštera v Teplé ve 13. století. Historická geografie 28, 1995, s. 71–92.
  • Ve stopách svatého Bernarda z Clairvaux? Nejstarší cisterciácká ekonomika, Francie a Čechy. Mediaevalia Historica bohemica 4, 1995, s. 125–145.
  • Pluh a sekera. Hospodářství a osídlovací procesy na panstvích českých klášterů ve 13. století. Muzejní a vlastivědná práce. Časopis Společnosti přátel starožitností 1998, s. 65–79.
  • Evropský rozměr času v českých cisterckých klášterech. In: Cystersi w spolczenstwie Europy Srodkowej. Edd A. M. Wyrwa – J. Dobosz. Poznań 2000, s. 220–226.
  • Počátky cisterckých klášterů v Čechách. In: 900 let cisterciáckého řádu. Sborník z konference konané 28.–29. 9. 1998 v Břevnovském klášteře. Ed. K. Charvátová. Unicornis, Praha 2000, s. 65–78.
  • Cisterciáci v severních Čechách ve středověku. In: Náboženské dějiny severních Čech. Edd. R. Kavan – L. Kocourek. Ústí nad Labem 1999, s. 66–73.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PÁNEK, Jaroslav; VOREL, Petr, a kol. Lexikon současných českých historiků. Praha ; Pardubice: Historický ústav Akademie věd České republiky ; Sdružení historiků České republiky (Historický klub) ; Východočeské muzeum, 1999. 373 s. ISBN 80-85268-84-1. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]