Přeskočit na obsah

Katedrála svatých apoštolů Petra a Pavla (Lehnice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Katedrála svatých apoštolů Petra a Pavla
Místo
StátPolskoPolsko Polsko
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevkatolická církev
Zasvěcenísvátek svatých Petra a Pavla
Další informace
AdresaLehnice, PolskoPolsko Polsko
Oficiální webOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Katedrála svatých apoštolů Petra a Pavla se nachází na Katedrálním náměstí (pl. Katedralny) v Lehnici.

Historie a architektura

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o katedrále pochází z roku 1208. Chrám pravděpodobně shořel během obléhání města v roce 1241, současná stavba byla postavená v letech 1333–1380, a v roce 1378 dokončená výstavba severní věže. Mezi stavitele katedrály patřil zedník Wiland, nejpravděpodobněji syn stejnojmenného vratislavského zedníka. V 15. století bylo dostavěno 9 bočních kapli.

V roce 1648 požár zničil většinu vybavení a narušil hlavní loď katedrály. V letech 1892–1894 byla katedrála přestavěna v novogotickém stylu, vystavěna jižní věž, část hradeb a část architektonických detailů byla upravena.[1]

Západní portál z let 1338–1341 byl ozdoben gotickou kamennou sochou Panny Marie s Ježíškem. Na severním portálu je zobrazeno Klanění tří králů, vzácný motiv v gotickém umění. V chrámu se také nachází pětidílný oltářní obraz z 15. století, na kterém jsou scény se sv. Annou Samotřetí, sv. Hedvikou a Ježíšovým ukřižováním – nejcennější a zároveň jediná památka gotického malířství, která se nachází v severní kapli kostela.

Uvnitř chrámu jsou četné epitafy, renesanční kazatelna z let 1586–1588, barokní oltář, bronzová křtitelnice ve tvaru kalicha z 13. století, sochy apoštolů z 14. století, náhrobní deska knížete Ludvíka II. Lehnicko-Břežského a jeho choti Alžběty Braniborské. V roce 1645 byl v katedrále pohřben kapitán-poručík císařského majestátu Jáchym Friedrich z rodiny Bilicerů[2] z Prudníku.

Dne 25. března 1992 papež Jan Pavel II. povýšil kostel na katedrálu bulou Totus Tuus Poloniae Populus a 2. června 1997 katedrálu navštívil.[3]

Dne 10. dubna 2011 byla ve vestibulu hlavního vchodu do chrámu slavnostně odhalena pamětní deska věnovaná obětem havárie polského Tu-154 ve Smolensku. Na pamětní desce kromě seznamu obětí havárie je věta: „Během svého života a po jeho smrti byl prezident ponížen a zesměšňován některými lidmi, ale pro mnoho krajanů byl nadějí na znovuvybudování nezávislého a spravedlivého Polska“.[4][5]

Dne 5. listopadu 2014 byl v kryptě katedrály pohřben P. dr. hab. Władysław Bochnak (1934–2014), dlouholetý kněz katedrální farnosti,[6] a 11. března 2017 Tadeáš Rybak, první biskup v Lehnici.[7][8]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Katedra Świętych Apostołów Piotra i Pawła w Legnicy na polské Wikipedii.

  1. Janusz Czerwiński, Ryszard Chanas, Dolny Śląsk – przewodnik, Warszawa: Wyd. Sport i Turystyka, 1977, s. 326.
  2. Bilitsch – Bilitz, eine Stadt und Herrschaft – Bilitz, Bielsky von – Bilitzer von Bilitz – Bilkan – Bilke – Bilkenstern – Bilkowsky, Belkowsky – Bill, N. – Bill, Wilhelm – Billa, ein kleiner Fluß oder Bach im Herzogthum Crain – Blättern im Zedler-Lexikon Bd. 0, Seite 622, [online]. [cit. 2021-03-02]. Dostupné online. 
  3. BOCHNAK, WŁADYSŁAW (1934- ). Jan Paweł II w Katedrze Legnickiej. Legnica: Wydawnictwo Edytor 48 s. Dostupné online. ISBN 83-907812-2-0, ISBN 978-83-907812-2-8. OCLC 749520672 
  4. Płyta smoleńska odsłonięta w Katedrze legnickiej. www.legnica.fm [online]. legnica.fm, 2011-04-10 [cit. 2011-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-04-14. 
  5. ZADROŻNA, Stanisław Obertaniec, M. Poręba-. Kaczyński: Dziękuję za tablicę i za ten napis. www.legnica.fm [online]. [cit. 2021-05-25]. Dostupné online. (polsky) 
  6. Ciało księdza Bochnaka spocznie w katedrze.. fakty.lca.pl [online]. [cit. 03.02.2021]. Dostupné online. 
  7. Pogrzeb bp Tadeusza Rybaka. [online]. [cit. 2021-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-15. 
  8. Legnica pożegnała swojego pierwszego biskupa. [online]. [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]