Přeskočit na obsah

Karel Josef ze Salm-Reifferscheidtu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Karel Josef Salm)
Karel Josef Salm Reifferscheidt
Karel Josef Salm
Karel Josef Salm
1. kníže ze Salm-Reifferscheidt-Raitze
Ve funkci:
9. října 1790 – 16. června 1838
Předchůdcetitul udělen
NástupceHugo II. Karel Eduard ze Salm-Reifferscheidt-Raitze

Narození3. dubna 1750
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí16. června 1838 (ve věku 88 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbeníHřbitov Salmů
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě starohrabě
Hodnostní korunka náležící titulu kníže kníže (od roku 1790)
Choť
  • I. (1775) Marie Františka z Auerspergu (1752–1791)
  • II. (1792) Marie Antonie Paarová (1768–1838)
RodičeAntonín Karel ze Salm-Reifferscheidtu a Rafaela z Rogendorfu
DětiHugo František ze Salm-Reifferscheidtu
PříbuzníHugo Karel Eduard ze Salm-Reifferscheidt-Raitze a Robert Antonín ze Salm-Reifferscheidt-Raitze (vnoučata)
CommonsKarel Josef Salm-Reifferscheidt
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Josef ze Salm-Reifferscheidtu (německy Karl Joseph von Salm-Reifferscheidt, 3. dubna 1750 Vídeň16. června 1838[1] Vídeň) byl moravský šlechtic, komoří a říšský kníže.

Karel Josef Salm se narodil ve Vídni 3. dubna 1750 jako syn Antonína Karla ze Salm-Reifferscheidtu, držitele Řádu zlatého rouna a jeho manželky Rafaely z Rogendorfu.

Studoval filozofii, práva a architekturu v Paříži, kde se seznámil s osvícenstvím a zednářstvím. Když zemřel jeho otec, bylo mu teprve 19 let. Jeho starší bratr Xaver, který byl duchovním, se zřekl majetku ve prospěch Karla. Karel se tak stal jediným majitelem statků Rájec, Blansko a Jedovnice. Kromě toho se staral o zděděné statky v Ardenách. Jeho první manželka Pavlína roku 1791 zemřela a on se znovu oženil s Marií Antonií Paarovou.

Na svých panstvích začal budovat průmysl a železářství, na což mohl navázal jeho syn Hugo František. Zastával úřad komořího a majestátem ze dne 9. října 1790 byl povýšen do stavu říšských knížat. K této události si nechal zhotovit knížecí korunu, která je v současnosti po svatováclavské koruně jedinou další panovnickou korunou na českém území.[2] Na Moravu přenesl zednářské hnutí a stal se jeho čelným představitelem.

Jeho panství na Moravě utrpěla velké škody za napoleonských válek, kraji se nevyhnulo pustošení francouzských vojsk na přelomu roku 18051806 a poté v roce 1809. Jeho panství se ocitlo ve finanční tísni a tak 8. září 1811 převzal celý rodový majetek mladý a dravý syn Hugo František.

S první manželkou Marií Františkou z Auerspergu[1] (11. 12. 1752 – 13. 9. 1791), dcerou Karla Josefa Antonína z Auerspergu a hraběnky Marie Josefy z Trautsonu se oženil ve Vídni 8. června 1775. Marie Františka porodila dvojčata, ale jeden z chlapců brzy zemřel.

  • Hugo František (1. 4. 1776 Vídeň – 31. 3. 1836 Vídeň)[1] manž. 1802 hraběnka Marie Josefa McCaffry z Keanmore (21. 3. 1775 Molsheim – 24. 4. 1836 Vídeň)
  • František Antonín (1. 4. 1776 Vídeň), zemřel téhož roku [3]

S druhou manželkou Marií Antonií z Paaru (5. 12. 1768 – 25. 10. 1838) se oženil 1. května 1792, jejich manželství však bylo bezdětné.

  1. a b c Encyklopedie dějin města Brna [online]. Encyklopedie dějin města Brna [cit. 2014-06-28]. Dostupné online. 
  2. KUCHYŇOVÁ, Zdeňka. Klenotnice rodu Salmů nabídne unikátní vladařskou korunu [online]. Český rozhlas [cit. 2014-06-28]. Dostupné online. 
  3. Reifferscheid 3. w.genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2022-11-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]