Karel Řepa

Karel Řepa
Karel Řepa
	Ing. arch. Karel Řepa (1939)
Narození	23. října 1895; Nový Ples; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	2. března 1963 (ve věku 67 let); Pardubice; Československo
Místo pohřbení	Centrální hřbitov v Pardubicích
Povolání	architekt
Děti	Miroslav Řepa
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Řepa (23. října 1895 Nový Ples^[1] – 2. března 1963 Pardubice) byl český architekt, zejména autor řady funkcionalistických staveb na Pardubicku. Jeho syn Miroslav Řepa byl rovněž architektem. Karel Řepa je pohřben na pardubickém Centrálním hřbitově.^[2]

Život

Karel Řepa studoval od roku 1918 pražskou UMPRUM a byl žákem Josipa Plečnika, jehož práce zprvu formovala i jeho vlastní styl. Plečnika následoval až do slovinské Lublaně, kde svá studia dokončil (s Plečnikem si dopisoval ještě v 50. letech). Později pracoval krátce v Praze v ateliéru arch. Františka Krásného a natrvalo se nakonec usadil v Pardubicích, kde od poloviny 20. let projektoval řadu moderních budov rozličného určení.

Byl hlavním architektem Výstavy tělesné výchovy a sportu (květen až říjen 1931), na kterou navrhl ceněné a mezinárodně publikované funkcionalistické pavilony – například letní kavárnu U jezírka v Tyršových sadech. Dodnes se z výstavy dochovaly pouze části sportovního stadiónu s klopenou cyklistickou dráhou a hlavní pavilon – budova Průmyslového muzea (dnešní Střední průmyslová škola potravinářská).

Významný je Řepův projekt pardubického hlavního nádraží, na kterém v letech 1947–1948 spolupracoval s Karlem Kalvodou a Josefem Dandou. Jedna z nejvýznamnějších staveb poválečného funkcionalismu s prostornou odbavovací halou, hotelem a podzemním kinem, byla dokončena už ve stalinské éře.

Po smrti byl zpopelněn a pohřben na Centrálním hřbitově v Pardubicích.

Dílo (výběr)

V Pardubicích

Dům Josefa Otty (1921–1932), Bratranců Veverkových 396, Smilova 397
Hrobka Josefa Otty (?), Centrální hřbitov v Pardubicích
Rodinný dům (1925), Bulharská ulice, čp. 814
Rodinný dům (1925–1926), Sezemická ulice, čp. 783
Vila Viktora Kříže (1925), kulturní památka, Bulharská ulice, čp. 655
Průmyslové muzeum (1927–1931), Náměstí Republiky čp. 116
Kolonie rodinných domků Spořilov (1927–1929), ulice Spořilov, Studánecká, Počápelská, Ke Kamenci
Činžovní a obchodní dům U Kapitána (1928), Staňkova, čp. 1380
Činžovní dům, Zborovské náměstí, čp. 1563
Dům živnostenského družstva (1930), Nerudova čp. 1366
Výstava tělesné výchovy a sportu (1930–1931)
Kino Červeného kříže (později Jas 70) (1932–1933), Bratranců Veverkových, čp. 900
Obchodní a obytný dům firmy Kolařík (1934–1936), Třída Míru, čp. 97
Dům manželů Bubeníčkových (1934–1939), U Husova Sboru, čp. 1918
Dům Rolnického družstva Pardubice (1935–1938), Třída Míru, čp. 79
Obchodní a činžovní dům (1939), Smilova ulice, čp. 1975
Dům Okresní nemocenské pojišťovny (1941), U Husova Sboru, čp. 1712
Pardubice hlavní nádraží, kulturní památka (projekt 1947–1948, realizace 1949–1959)
Obytné domy (1947–1948), Dašická ulice, čp. 1160, 1161, 1162, 1288

Mimo Pardubice

Vstupní mříž Michnova paláce na Malé Straně (1923–1926)
Dvoutřídní škola ve Chvaleticích (1929–1930)
Dvoutřídní škola v Barchově (1929–1931)
Obecní dům v Dolní Rovni (1931–1943)
Obecní dům v Dražkovicích (1937)
Interiér kostela Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Orlicí (1939–1957)
Hotel Mánes ve Svratce (1941–1949)
Úprava hřbitova v Lánech na Důlku 1943–1944
Tyršova plovárna ve Vysokém Mýtě
Obecní dům v Popkovicích (1928)

Hrobka rodiny Řepovy na Centrálním hřbitově v Pardubicích

Odkazy

Reference

↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1868-1899 Nový Ples , sign. 67-4208, ukn 4000, str.128. Dostupné online.
↑ Město Pardubice. Služby města Pardubic: Pardubický slavín. Dostupné z WWW.

Literatura

PANOCH, Pavel; LUKEŠ, Zdeněk. Století moderní architektury v Pardubickém kraji. Pardubice: Helios, 2006. ISBN 80-85211-19-X.
PANOCH, Pavel. Karel Řepa – pardubický architekt ve věku nejistot. Pardubice: Helios, 2003. ISBN 80-85211-15-7.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Řepa na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Řepa
LUKEŠ, Zdeněk. Pardubická architektura Plečnikova žáka [online]. Lidové noviny, 2004-01-27 [cit. 2009-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-01.
LUKEŠ, Zdeněk. Plečnikův žák Karel Řepa [online]. E-architekt, 2004-01-28 [cit. 2009-05-10]. Dostupné online.
Železniční stanice Pardubice hlavní nádraží (nové nádraží) [online]. ČVUT, 2005 [cit. 2009-05-10]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}

[MatrN-1] SOA Zámrsk, Matrika narozených 1868-1899 Nový Ples , sign. 67-4208, ukn 4000, str.128. Dostupné online.

[2] Město Pardubice. Služby města Pardubic: Pardubický slavín. Dostupné z WWW.

[1]

[2]