Kapara trnitá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxKapara trnitá
alternativní popis obrázku chybí
Květ kapary trnité
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbrukvotvaré (Brassicales)
Čeleďkaparovité (Capparaceae)
Rodkapara (Capparis)
Binomické jméno
Capparis spinosa
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kapara trnitá (Capparis spinosa), někdy méně vhodně označována jako kaparovník, je nízký poléhavý keř, který roste v celé oblasti Středozemního moře, nejčastěji na suchých stráních a není vzácností se s ním setkat na zdech, dokonce i např. ruin staveb pocházejících z antické doby. Roste však i na území Střední Asie a adventivně též Severní Ameriky a Austrálie.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Tento poléhavý keř nejvíce zaujme nádhernými květy. Ty jsou velké, bílé nebo bledě růžové se čtyřmi korunními plátky a velkým počtem nezvykle dlouhých fialových tyčinek, které květům dodávají exotický vzhled. V některých oblastech, jako např. v jižní Francii, Španělsku, Itálii nebo v Alžírsku, se kapary dokonce pěstují na speciálních plantážích.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Lékařství[editovat | editovat zdroj]

Kůra, listy a kořeny kapary mají diuretické účinky a snižují účinky toxických látek (alkoholu, drog, léků, antikoncepčních preparátů a dalších cizorodých látek) na lidský organismus, především na játra.

Gastronomie[editovat | editovat zdroj]

Kapara je využívána především v okolí Středozemního moře, často v kombinaci s olivami a cibulí. Nerozvinutá poupata naložená v soli nebo v solném nálevu s vinným octem jsou označována jako kapary a používají se do salátů, k masu, do studených a pikantních omáček, majonéz, k sýrům či k rybám.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.1. 25. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-10]
  2. KYBAL, Jan; KAPLICKÁ, Jiřina. Naše a cizí koření. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1988. Kapitola Kapara trnitá, s. 76. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]