Kalisie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKalisie
alternativní popis obrázku chybí
Kalisie Callisia navicularis
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádkřížatkotvaré (Commelinales)
Čeleďkřížatkovité (Commelinaceae)
Rodkalisie (Callisia)
Loefl., 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kalisie (Callisia) je rod rostlin z čeledi křížatkovité. Jsou to vytrvalé, často poněkud sukulentní byliny s přisedlými, spirálními nebo dvouřadě rozloženými listy. Některé druhy svým vzhledem připomínají bromélie. Květy jsou pravidelné, většinou růžové nebo bílé, uspořádané ve vrcholících skládajících složená květenství. Plodem je tobolka. Rod zahrnuje 20 druhů a je rozšířen v Americe od východu USA po Argentinu.

Kalisie vonná získává v posledních letech popularitu jako holistická léčivá rostlina, a to zejména v zemích východní Evropy. Pěstuje se také jako pokojovka nebo kbelíková rostlina. Z dalších okrasných druhů je pěstována zejména nízce plazivá kalisie plazivá a sukulentní druh Callisia navicularis. Taxonomická historie rodu je složitá a různé druhy byly řazeny do celé řady rodů včetně rodu poděnka (Tradescantia).

Kalisie vonná

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kalisie jsou vytrvalé nebo výjimečně jednoleté či krátkověké, často poněkud sukulentní byliny se spirálně nebo dvouřadě uspořádanými přisedlými listy. Druhy se spirálními listy připomínají bromélie. Většinou mají tenké kořeny, některé druhy však mají podzemní hlízy. Květy jsou většinou oboupohlavné (výjimečně oboupohlavné a samičí), pravidelné, krátce nebo dlouze stopkaté, uspořádané do párových, přisedlých vrcholíků. Vrcholíky jsou podepřené listeny a často uspořádané do složených klasovitých nebo latovitých květenství. Kališní lístky jsou volné. Koruna je bílá, růžová nebo výjimečně i modrá, korunní lístky jsou volné. Tyčinek je 6, řidčeji méně. Semeník je srostlý ze až 3 plodolistů a se stejným počtem komůrek. V každé komůrce je 1 nebo 2 vajíčka. Plodem je tobolka pukající 2 nebo 3 chlopněmi.[1][2][3]

  • Zdobný druh Callisia elegans
    Zdobný druh Callisia elegans
  • Květy Callisia ornata
    Květy Callisia ornata
  • Detail květenství kalisie vonné
    Detail květenství kalisie vonné

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod kalisie zahrnuje 20 druhů, pocházejících z Ameriky. Areál rozšíření rodu sahá od východních a jihovýchodních oblastí USA po severní Argentinu. Největší přirozený areál má druh Callisia monandra, rozšířený od Mexika po Argentinu. Rozsáhlý areál v Jižní Americe má také kalisie plazivá (Callisia repens). V USA roste celkem 5 původních druhů. Nejdále na sever (do Virginie) zasahují druhy Callisia graminea a Callisia rosea.[4][5][6]

Některé druhy rostou zplaněle i na jiných kontinentech, zejména kalisie vonná a kalisie plazivá. Kalisie plazivá je v Číně, na Kubě a v Jižní Africe vedena jako invazní druh.[7][8] Druh Callisia elegans, pěstovaný pro zdobné olistění jako okrasná rostlina a pocházející údajně z Mexika, je znám pouze z kultury a jeho přírodní populace nejsou známy.[9]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

O opylování kalisií není k dispozici mnoho informací. U druhů s redukovanými korunními lístky a vyčnívajícími tyčinkami je pravděpodobné opylování větrem. Květy kalisie vonné jsou silně vonné, jejich charakter však svědčí spíše o opylování větrem. Floridský druh Callisia ornata s relativně velkými, růžovofialovými květy je opylován dlouhososkou Poecilognathus punctipennis, která vyhledává i květy některých jiných druhů křížatkovitých rostlin.[10]

Obsahové látky[editovat | editovat zdroj]

Nejprozkoumanějším druhem z hlediska obsahových látek je kalisie vonná, která začala být po biochemické stránce intenzivně zkoumána až začátkem 21. století. Hlavními biologicky aktivními látkami jsou flavanoidy a fytosteroidy. Dále byly zjištěny antrachinony, kumariny, fenolické látky, cholin, různé aminokyseliny aj.[11][12]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Callisia má velmi komplexní a komplikovanou taxonomickou historii a po dlouhý čas ani nebylo jisté, kdo je autorem jeho prvního platného popisu. Rod jako takový uveřejnil v roce 1758 Pehr Loefling, aniž by ovšem typifikoval druh. První platný druh, Callisia repens, byl do rodu Callisia zařazen jakožto neotyp Linnéem v roce 1762. Rostlina byla o dva roky dříve popsána N.J. von Jacquinem jako Hapalanthus repens. Po nějaký čas zůstal rod monotypický, později do něj byly různými autory vřazovány různé druhy a některé opět vyjímány do celé řady různých, stávajících nebo zcela nových rodů.[10] Rod Callisia nemá unikátní morfologické znaky, které by jej jednoznačně definovaly, a jeho vymezení vůči jiným rodům podtribu Tradescantiinae (Gibasis, Tradescantia, Tripogandra) je postaveno na vzájemné kombinaci několika znaků.[10] Oproti blízce příbuznému rodu Tradescantia u rodu Callisia většinou chybějí párové listeny pod květenstvím, liší se také semeny a chromozómy.[9]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Kalisie vonná jako pokojová rostlina

Okrasné rostliny[editovat | editovat zdroj]

Jako okrasná rostlina je pěstován zejména plazivý drobnolistý druh kalisie plazivá.[13] Pěstovaná forma kalisie plazivé se od rostlin z divokých populací vzhledově odlišuje, má drobné okrouhlé listy a drobná nenápadná květenství schovaná v paždí listů. Původ této okrasné formy je neznámý. Bývá zaměňována s druhem Callisia cordifolia, který se odlišuje jiným charakterem květenství a tenkými listy.[9] Pěstuje se také sukulentní druh Callisia navicularis.[13] V posledních letech získává popularitu také kalisie vonná, která je pěstována jako pokojová nebo kbelíková rostlina. Má silně vonné květy a existují i kultivary se žlutě žíhanými listy (např. 'Melnikoff').[9] Jako okrasná rostlina je pěstována již od počátku 20. století.[14] V tropech a subtropech jsou kalisie pěstovány jako zahradní půdopokryvné rostliny.

  • Kalisie plazivá
    Kalisie plazivá
  • Červená forma kalisie plazivé
    Červená forma kalisie plazivé

Lékařství a léčitelství[editovat | editovat zdroj]

Kalisie vonná má v Mexiku bohatou historii domorodého využití zejména jako antivirový a antibakteriální prostředek. V Rusku je v posledních desetiletích předmětem výzkumu jako holistické léčivo sloužící při léčení celé palety různých onemocnění včetně onkologických. Má antibakteriální, antivirový a antioxidační účinek. Její užívání jakožto bezpečného adaptogenu posilujícího celkovou kondici a odolnost organismu je rozšířeno zejména v zemích východní Evropy.[15][14][16] Všechny části rostliny jsou jedlé, listy a mladé výhony mohou být konzumovány přímo.[17] V tropické Americe je jako léčivá rostlina používána také kalisie plazivá a Callisia gracilis.[18]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ FADEN, Robert B. Flora of North America: Callisia [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ HUNT, D.R. Amplification of Callisia Loefl.: American Commelinaceae: XV. Kew Bulletin. 1986, čís. 41(2). 
  3. ↑ KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 4. Berlin: Springer, 1998. ISBN 3-540-64061-4. (anglicky) 
  4. ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2017 [cit. 2018-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-07. (anglicky) 
  5. ↑ Plants Database [online]. USDA. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ HONG, Deyuan; DEFILIPPS, Robert A. Flora of China: Callisia repens [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ ROJAS-SANDOVAL, Julissa; ACEVEDO-RODRÍGUEZ, Pedro. Invasive species compendium. Callisia repens. [online]. CABI. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Weeds of Australia. Callisia fragrans. [online]. Queensland Government. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b c d EGGLI, U.; HARTMANN, H.E.K. (eds.). Illustrated handbook of succulent plants: Monocotyledons. Berlin: Springer, 2001. ISBN 978-3-642-62585-5. (anglicky) 
  10. ↑ a b c BERGAMO, Stephanie. A phylogenetic evaluation of Callisia Loefl. (Commelinaceae) based on molecular data. Athens, Georgia: University of Georgia, 2003. (anglicky) 
  11. ↑ ОЛЕННИКОВ, Д.Н. et al. Химический состав сока каллизии душистой (callisia fragrans wood) и его антиоксидантная активность (in vitro). www.chem.asu.ru. 2008, čís. 4. Dostupné online.  Archivováno 7. 7. 2018 na Wayback Machine.
  12. ↑ CHERNENKO, T.V. et al. Chemical investigation of Callisia fragrans.. Chemistry of Natural Compounds. 2007, čís. 43(3). 
  13. ↑ a b BRICKELL, Christopher (ed.). Encyclopedia of plants & flowers. [s.l.]: American Horticultural Society, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-7566-6857-0. (anglicky) 
  14. ↑ a b YARMOLINSKY, Ludmila et al. Anti-Herpetic Activity of Callissia fragrans and Simmondsia chinensis Leaf Extracts In Vitro. The Open Virology Journal. 2010, čís. 4. Dostupné online. 
  15. ↑ Basket plant holistic medicinal plant - Callisia fragrans. Growing instructions [online]. Onalee’s Home Grown Seeds & Plants. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ NIKOLAEVA, I.G.; NIKOLAEVA, G.G. Amino acids and trace elements from Callisia fragrans. Chemistry of Natural Compounds. 2009, čís. 45(6). Dostupné online. 
  17. ↑ LARUM, Darcy. Basket Plant Information – How To Grow Callisia Plants [online]. Gardening Know How, 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kalisie&oldid=22283444“