Křivouš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxKřivouš
alternativní popis obrázku chybí
Křivouš křížený 'Madame Galen'
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleďtrubačovité (Bignoniaceae)
Rodkřivouš (Campsis)
Lour., 1790
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křivouš[1] (Campsis) je rod rostlin z čeledi trubačovité (Bignoniaceae). Jsou to dřevnaté liány se zpeřenými listy a nápadnými oranžovými, červenými nebo žlutými zvonkovitými květy. Rod zahrnuje jen 2 druhy. Křivouš kořenující pochází ze Severní Ameriky, křivouš velkokvětý z Asie. Křivouše se pěstují v různých kultivarech jako okrasné liány, v České republice je nejčastěji pěstován otužilý křivouš kořenující.

Malba křivouše velkokvětého v chrámu v Nagasaki

Popis[editovat | editovat zdroj]

Křivouše jsou opadavé dřevnaté liány, popínající se pomocí příčepivých vzdušných kořenů. Listy jsou vstřícné, jednoduše lichozpeřené, složené z hrubě pilovitých lístků. Květy jsou velké, pětičetné, v krátkých vrcholových latách nebo ve svazečcích. Kalich je zvonkovitý, nepravidelně pětilaločný. Koruna je červená nebo oranžovočervená, u okrasných kultivarů i žlutá, zvonkovitě nálevkovitá, lehce dvoustranně souměrná, na okraji s rozprostřenými, okrouhlými laloky. Tyčinky jsou 4, zahnuté, nevyčnívající z květů. Semeník obsahuje 2 komůrky a na bázi je obklopený velkým žláznatým terčem. Tobolky jsou podlouhlé, uvnitř s přepážkou, pukající podélně 2 chlopněmi a obsahují mnoho plochých, křídlatých semen.[2][3][4]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod zahrnuje 2 druhy.[5] Křivouš kořenující (Campsis radicans) pochází z východních oblastí Severní Ameriky, zdomácněl však i v některých jiných oblastech světa. Křivouš velkokvětý (Campsis grandiflora) se vyskytuje ve východní a jihovýchodní Číně a v Japonsku.[2][4]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Křivouš kořenující je pěstován jako nápadně kvetoucí, vzrůstná okrasná liána. Pěstuje se také ve žluté formě, známé jako 'Flava', a v několika dalších kultivarech. Řidčeji je v České republice pěstován kříženec obou druhů, křivouš křížený, zejména kultivar 'Madame Galen'. V nejteplejších polohách lze pěstovat asijský křivouš velkokvětý, tento druh je však pěstován vzácně a není ani uváděn z žádné české botanické zahrady.[4][6][7]

Pěstování a množení[editovat | editovat zdroj]

Křivouše jsou slunomilné dřeviny. Vyhovuje jim jižní nebo západní stanoviště u zdí, plotů nebo na pergole. Půda by měla být hluboká, kyprá, propustná. Roste i v půdách písčitých. Je vhodné do půdy přidat trochu rašeliny. Rostliny kvetou na mladých výhonech, proto je možné je silněji seříznout. Vhodná je zimní přikrývka. Křivouš velkokvětý je choulostivý a v České republice je vhodný jen pro nejteplejší polohy.[6][8] Křivouše se nejsnáze množí kořenovými řízky, které se odebírají před příchodem silnějších mrazů a nechají vyrašit ve skleníku. K množení lze též použít dřevité řízky. Kultivary lze též v lednu roubovat kopulací na kořeny křivouše kořenujícího. Množení výsevem se téměř nepoužívá, rovněž zelené letní řízky jsou problematické.[8][9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky) 
  2. a b ZHANG, Zhi-Yun; SANTISUK, Thawatchai. Flora of China: Campsis [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. (česky) 
  4. a b c SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 6. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0306-1. (česky) 
  5. The Plant List [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b HIEKE, Karel. Praktická dendrologie 1. Praha: SZN, 1978. 07-082-78. (česky) 
  7. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. (česky) 
  8. a b WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6. (česky) 
  9. KAWOLLEK, Wolfgang; KAWOLLEK, Marco. Množení rostlin. Praha: Knižní klub, 2008. ISBN 978-80-242-2719-1. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]