Jurij Vynnyčuk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jurij Pavlovič Vynnyčuk
Yuriy Vynnychuk.jpg
Narození 18. března 1952 (65 let)
Ivano-Frankivsk
Povolání novinář, básník, autor, vlastivědec, překladatel, spisovatel a autor sci-fi
Žánr povídka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jurij Pavlovič Vynnyčuk (2012)

Jurij Pavlovič Vynnyčuk (ukrajinsky Юрій Павлович Винничук, * 18. března 1952 v Ivano-Frankivsku) je ukrajinský publicista, spisovatel, prozaik a překladatel.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval v Ivano-Frankivsku ukrajinskou filologii, poté přesídlil do Lvova. Byl režisérem lvovského estrádního divadla, dnes se věnuje spíše psaní. Do jeho tvorby lze zařadit romány, detektivky, sbírky pohádek a pověstí, erotické povídky a knihy o historii Lvova. S obzvláštním zaujetím se věnuje právě pohádkám.[1]

Je autorem několika románů (Jarní hry v podzimních sadech, Hrušky v těstě), antologie plné surrealisticky absurdních povídek Chachacha či knihy lvovských pověstí. Česká ukrajinistka Rita Ida Kindlerová přeložila po roce 2000 do češtiny již jeho dvě díla, a to povídkové soubory s názvy Příběhy z Haliče (1. vyd. Praha: Portál, 2002. 143 s.) a Chachacha (1. vyd. Zlín: Kniha Zlín, 2009. 294 s.). V roce 2015 byl pak vydán jeho další překlad z ukrajinštiny od Petry Grycové, Lvovské arabesky (1. vyd. Brno: Větrné mlýny, 2015. 50 s.).

Sám přispívá do lvovských novin Postup, přeložil dále také již několik děl z češtiny (např. od Bohumila Hrabala, či Ladislava Klímy).[2] V autorově posledním románu Tango smrti (2012, překlad do češtiny 2015), opírajícím se o legendu z janivského koncentračního tábora, spojuje vyprávění o Haliči v meziválečné a válečné době se současností.[3][4]

V roce 2015 byl hostem 16. ročníku Měsíce autorského čtení. Ve stejném roce byl s autorem natočen portrét pro cyklus Ukrajinská čítanka - Ukrajina, davaj, Ukrajiny, který vznikl v koprodukci nakladatelství Větrné mlýny a tří veřejnoprávních televizí z Česka (ČT), Polska (TVP) a Slovenska (RTVS). Režisérem dílu je Agnieszka Woszczyńska.

Díla[editovat | editovat zdroj]

Překládá z angličtiny a slovanských jazyků, dal výběr z děl Bohumila Hrabala Varjaty a přeložil knihu Obsluhoval jsem anglického krále.

  • Sribna knyha kazok (1992)
  • Spalach (próza, 1990)
  • Vikna zastyhloho času (próza, 2001)
  • Misce dlja drakona (próza, 2002)
  • Laskavo prosymo v Ščurohrad (novela, 1992)
  • Divy noči (novela, 1992)
  • Žytije haremnoje (novela, 1996)
  • Malva Landa (román, 2000)
  • Vesňani ihry v osinnich sadach (román, 2001)
  • Příběhy z Haliče (sbírka pověstí, 1999, česky 2004)
  • Tajemnyci lvivskoji kavy (2001)
  • Knajpy Lvova (2000)
  • Tajemnyci lvivskoj horilky (2006)
  • Knyha bestij (encyklopedie, 2003)
  • Ohnenyj zmij (editor antologie ukrajinské fantastiky, 1989)
  • Čort zná ščo (2004)
  • Potojbične (ukr. gotické prózy, 2005)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. TOMEK, Miroslav. Vynnyčuk, Jurij: Chachacha (in Host). In: iLiteratura.cz, 2010-11-06.
  2. MALIJEVSKÝ, Igor. Soudy jsem prohrával, říká ukrajinský spisovatel Jurij Vynnyčuk. Novinky.cz. 2015-02-10. Dostupné online [cit. 2017-12-14]. (cs-CZ) 
  3. Jurij Vynnyčuk — Lidé — Česká televize. www.ceskatelevize.cz [online].  [cit. 2017-12-14]. Dostupné online.  (česky) 
  4. Autoři: Juryj Vynnyčuk In: Kniha Zlín

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]