Josef Středula
| Josef Středula | |
|---|---|
 Josef Středula (2015) | |
| Místopředseda EOK | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 23. května 2019 | |
| 5. předseda ČMKOS | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 25. března 2024 | |
| Předchůdkyně | Radka Sokolová (pověřena řízením) |
| Ve funkci: 25. dubna 2014 – 4. března 2024 | |
| Předchůdce | Václav Pícl (pověřen řízením) |
| Nástupce | Vít Samek (pověřen řízením) |
| Předseda OS KOVO | |
| Ve funkci: 24. června 2005 – 25. dubna 2014 | |
| Předchůdce | Jan Uhlíř |
| Nástupce | Jaroslav Souček |
| Narození | 12. listopadu 1967 (57 let) Opava  Československo |
| Choť | Dana Středulová |
| Děti | 3 |
| Sídlo | Pankrác |
| Profese | odborový předák |
| Náboženství | katolicismus |
| Webová stránka | stredula.cz |
| Commons | Josef Středula |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Středula (* 12. listopadu 1967 Opava) je český odborář, v letech 2005–2014 předseda Odborového svazu KOVO, od května 2019 místopředseda Evropské odborové konfederace a od roku 2014 (s krátkou pauzou v březnu 2024) předseda Českomoravské konfederace odborových svazů.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Opavě a žil v Hlučíně a následně krátce v Bohuslavicích na Hlučínsku. Absolvoval Střední průmyslovou školu strojnickou v Opavě. Po škole pracoval ve Vítkovických železárnách na údržbě válcovací trati.
Je velkým milovníkem opery.[1]
Je potřetí ženatý.[2]
Odborová kariéra
[editovat | editovat zdroj]V letech 1990–1993 byl místopředsedou Základní organizace Odborového svazu KOVO Vítkovice – závod 2 (dnes Vítkovice Steel) a podílel se tak na přeměně Revolučního odborového hnutí (ROH) ve standardní odbory[3] po sametové revoluci.
V roce 1993 byl zvolen místopředsedou celorepublikového Odborového svazu KOVO, kde v roce 2000 založil Komisi mladých OS KOVO, kterou následně vedl.[4] V červnu 2005 byl zvolen předsedou OS KOVO,[5][6] tuto funkci pak obhájil v letech 2009 a 2013.[7][8]
Dne 25. dubna 2014 byl na VI. sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů v Praze zvolen předsedou celé ČMKOS, když získal 142 hlasů z 227 možných hlasů (tj. 63 %) a porazil tak svého protikandidáta Václava Pícla.[9] funkci obhájil na VII. sjezdu v dubnu 2018[10] i na VIII. sjezdu v roce 2022.[zdroj?]
V květnu 2019 byl na kongresu Evropské odborové konfederace (EOK) ve Vídni zvolen místopředsedou této organizace zodpovědným za střední a východní Evropu[11] na čtyřleté funkční období.[12][13]
V únoru 2024 byly publikovány informace, že Středulovi zaniklo členství v jeho základní organizaci OS KOVO kvůli nezaplacení příspěvků – údajně je měl zaplatit naposledy za květen 2023, a jelikož podle stanov OS KOVO členství zaniká „uplynutím pěti kalendářních měsíců, během nichž člen nezaplatil členský příspěvek“, přestal tak být členem tamní ZO OS KOVO v prosinci 2023.[14] Pokud by v tu dobu nebyl členem jiného odborového svazu, sdruženého v ČMKOS, ztratil by tím automaticky i oprávnění vést tuto odborovou centrálu. Středula sice tvrdil, že všechny příspěvky doplatil a i nadále je tedy členem,[15] nicméně ČMKOS dne 4. března 2024 oznámila, že o pravomoci předsedy ČMKOS přišel kvůli zániku jeho členství v mateřské ZO OS KOVO.[16] Středula následně uvedl, že se o funkci bude ucházet na nadcházejícím mimořádném sjezdu ČMKOS.[17] V následujících týdnech vyšlo najevo, že ve volbě nebude mít protikandidáta. Někteří členové svazu tak požadovali volbu předsedy svazu odložit na podzim.[18] To se ovšem nestalo a Středula byl dne 25. března 2024 opět zvolen předsedou konfederace.[19]
Politická angažovanost
[editovat | editovat zdroj]Středulovo jméno se objevilo v roce 2020 v souvislosti s přípravou voleb prezidenta republiky na rok 2023.[20][21] Dne 30. dubna 2022 na sjezdu ČMKOS ho o tuto kandidaturu dokonce požádal tehdejší prezident Miloš Zeman,[22][23] podporu mu vyjádřil i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.[24]
Středula zvažoval, že by svou případnou kandidaturu založil na podpisech občanů,[24] a Mladí sociální demokraté (mládežnická organizace České strany sociálně demokratické) dokonce dne 1. května 2022 začali sbírat podpisy na jeho kandidaturu.[25] O čtyři dny později kandidaturu přijal a oficiálně ji oznámil na svém twitterovém účtu, přičemž opět zopakoval, že chce být občanským kandidátem.[26][27] Se sběrem podpisů mu pomáhala sociální demokracie, spolek „Středula náš prezident“,[28][29] kandidaturu podpořilo hnutí Budoucnost.[30] Podle svých slov nasbíral 62 384 podpisů občanů,[31] ovšem nakonec Ministerstvu vnitra předal pouze podpisy 11 senátorů, díky kterým mu kandidatura byla umožněna.[32] Mezi senátory, kteří ho podpořili, byli Josef Bazala (KDU-ČSL), Petr Fiala (SproK), Tomáš Jirsa (ODS), Lumír Kantor (nestr. za KDU-ČSL), Josef Klement (KDU-ČSL), Patrik Kunčar (KDU-ČSL), Zdeněk Matušek (nestr. za ANO), Jan Pirk (nestr. za TOP 09), Věra Procházková (ANO), Adéla Šípová (Piráti) a Petr Vícha (ČSSD).[33]
Seznam Zprávy již krátce po oznámení prezidentské kandidatury Josefa Středuly publikovaly analýzu, podle níž za jeho kampaní stojí mj. dva bývalí lobbisté Miroslav Sklenář, který měl působit v čínské CEFC a poté v CITIC a Pavel Vlček, který déle než rok pracoval pro ruský Rosatom.[34] Středulovu kandidaturu finančně podpořil např. bývalý ministr vnitra Martin Pecina.[31]
Jeho volební preference se v průzkumech veřejného mínění pohybovaly po oznámení kandidatury přibližně na úrovni 7 %, v prosinci 2022 pak poklesy na úroveň 3–4 %.[35] Během prezidentské debaty na ČT konané 8. ledna 2023 oznámil, že z volby prezidenta odstupuje, a podpořil Danuši Nerudovou.[36]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Josef Středula. E15.cz [online]. [cit. 2022-05-03]. Dostupné online.
- ↑ Několik rozvodů i přiznaná milenka. tn.nova.cz [online]. 2022-12-24 [cit. 2022-12-24]. Dostupné online.
- ↑ Novým předákem ČMKOS se stal šéf svazu KOVO Středula [online]. Mladá fronta a.s., 2014-04-25 [cit. 2020-03-05]. Dostupné online.
- ↑ O nás. www.oskovo.cz [online]. [cit. 2022-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-04.
- ↑ Josef Středula, předseda Odborového svazu KOVO, kandidát na předsedu ČMKOS [online]. NOS - Noviny Odborového svazu státních orgánů a organizací, 2014-03-31 [cit. 2014-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-19.
- ↑ Do čela Odborového svazu Kovo byl zvolen Josef Středula [online]. iHNed.cz, 2005-06-24 [cit. 2014-04-25]. Dostupné online.
- ↑ Šéfem odborů KOVO bude další čtyři roky opět Středula [online]. Vltava Labe Media, 2013-06-21 [cit. 2020-03-05]. Dostupné online.
- ↑ Kdo je Josef Středula? Životopis, informace, biografie, politici. kdojeto.superia.cz [online]. [cit. 2022-05-05]. Dostupné online.
- ↑ Odbory povede Středula. Umím být hodně tvrdý, poslal vzkaz vládě [online]. iDNES.cz, 2014-04-25 [cit. 2014-04-25]. Dostupné online.
- ↑ Odbory znovu zvolily do čela Středulu. Volají po zkrácení pracovní doby. Novinky.cz [online]. Borgis, 2018-04-27 [cit. 2018-04-27]. Dostupné online.
- ↑ Kdo jsem – Josef Středula [online]. Stredula.cz [cit. 2023-01-09]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Luca Visentini re-elected General Secretary, Laurent Berger elected ETUC President [online]. European Trade Union Confederation, 2019-05-23 [cit. 2023-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZAZVONIL, Jan. Josef Středula byl zvolen místopředsedou ETUC [online]. Aliance drážního provozu, 2019-05-24 [cit. 2023-01-09]. Dostupné online.
- ↑ Už nejste člen, napsalo KOVO Středulovi. Pokud se to potvrdí, nemůže vést odbory. iDNES.cz [online]. 2024-02-21 [cit. 2024-02-21]. Dostupné online.
- ↑ IDNES.CZ. Středula přišel o pravomoci šéfa odborů, o nástupci bude jednat vedení. iDNES.cz [online]. 2024-03-04 [cit. 2024-03-04]. Dostupné online.
- ↑ Josef Středula přišel o pravomoci předsedy ČMKOS. Deník N [online]. 2024-03-04 [cit. 2024-03-04]. Dostupné online.
- ↑ ČTK, Tereza Tykalová. Středula není šéfem odborů. Moje lajdáctví, o funkci budu žádat znovu, řekl. iDNES.cz [online]. 2024-03-04 [cit. 2024-03-04]. Dostupné online.
- ↑ ČTK, ČT24. Středula na sněmu největší odborové centrály nebude mít vyzyvatele. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-03-22]. Dostupné online.
- ↑ Středula je opět v čele odborů - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-03-25 [cit. 2024-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Josef Středula: Jsme ve střehu. Schillerová neví, co chce. E15.cz [online]. [cit. 2022-05-05]. Dostupné online.
- ↑ Komentář: Středula na Hradě? To je skoro na stávku…. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2022-05-05]. Dostupné online.
- ↑ Politologové: Středula by v případě kandidatury na Hrad některé voliče oslovil. České noviny [online]. Česká tisková kancelář [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. ISSN 1213-5003.
- ↑ Věřím, Pepo, že výzvu přijmeš. Zeman vyzval Středulu ke kandidatuře na prezidenta. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-04-30 [cit. 2022-05-05]. Dostupné online.
- ↑ a b Středula zvažuje kandidaturu na prezidenta. Podpořil ho Zeman i Kalousek. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2022-05-01]. Dostupné online.
- ↑ https://twitter.com/mladi_socdem/status/1520711859493613568. Twitter [online]. [cit. 2022-05-05]. Dostupné online.
- ↑ https://twitter.com/jstredula/status/1522205991827230720. Twitter [online]. [cit. 2022-05-05]. Dostupné online.
- ↑ Středula oznámil kandidaturu na prezidenta, bude sbírat 50 tisíc podpisů. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-05-05]. Dostupné online.
- ↑ ČSSD, (c) 2015-2022. Petiční arch na podporu kandidatury Josefa Středuly na volbu prezidenta republiky v roce 2023. www.cssd.cz [online]. [cit. 2022-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-15.
- ↑ Proč chceme, aby se Josef Středula stal naším prezidentem? [online]. [cit. 2022-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-11-30.
- ↑ PAVLOVIČ, Luboš. Hnutí Budoucnost si na třetím celorepublikovém sjezdu zvolilo nové vedení a podpořilo prezidentskou kandidaturu Josefa Středuly [online]. 2022-06-29 [cit. 2022-07-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b PROFIL: Josef Středula se chce z čela odborů přesunout do čela státu. ČT24 [online]. [cit. 2022-11-26]. Dostupné online.
- ↑ Devět uchazečů splnilo zákonné požadavky a může se ucházet o prezidentský úřad. ČT24 [online]. 2022-11-25 [cit. 2022-11-25]. Dostupné online.
- ↑ Rozhodnutí o registraci kandidátní listiny nebo o odmítnutí kandidátní listiny (volba prezidenta republiky 2023). www.mvcr.cz [online]. [cit. 2022-11-26]. Dostupné online.
- ↑ DOLEJŠÍ, Václav. Ambiciózního Středulu tlačí na Hrad muži, kteří prosazovali zájmy Ruska a Číny. SeznamZprávy [online]. 2022-05-13 [cit. 2022-09-05]. Dostupné online.
- ↑ Prezident/ka 2023: Kdo podle průzkumů vyhraje volby. Seznam Zprávy [online]. 2022-11-25 [cit. 2022-12-12]. Dostupné online.
- ↑ RAMBOUSKOVÁ, Michaela. Volte Nerudovou, vyzval Středula a odstoupil z boje o Hrad. www.seznamzpravy.cz [online]. 2023-01-08 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Středula na Wikimedia Commons
