Josef Kliment

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
doc. JUDr. Josef Kliment

Předseda Nejvyššího správního soudu
Ve funkci:
1944 – 1945

Narození 24. června 1901
Německý Brod
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 4. října 1978 (ve věku 77 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Univerzita Karlova v Praze
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Kliment (24. června 1901 Německý Brod4. října 1978 Praha) byl český právník, docent právních dějin na právnické fakultě Univerzity Karlovy, politický sekretář protektorátního prezidenta Emila Háchy a také předseda tehdejšího Nejvyššího správního soudu.

Život a působení[editovat | editovat zdroj]

Jeho otcem byl učitel a přírodovědec Josef Kliment (1859–1927). Roku 1924 absolvoval pražskou právnickou fakultu a stal se koncipistou u zemského správního výboru, od roku 1928 už ale začal působit jako sekretář Nejvyššího správního soudu, kde také potkal tehdejšího soudce Emila Háchu. O dva roky později se habilitoval v oboru československých právních dějin, patřil ke skupině profesora Kaprase. Hojně publikoval, šlo nicméně převážně o drobnější historickoprávní práce a nejčastěji o aktuální publicistiku, ve které z konzervativních pozic kritizoval tehdejší republiku.[1]

Po zvolení Emila Háchy prezidentem okleštěného Československa se stal jeho politickým sekretářem a mj. se účastnil i osudové cesty do Berlína 14. března 1939, z níž se česká delegace vracela už do Protektorátu Čechy a Morava. Kliment na změněnou situaci reagoval novinovým článkem, ve kterém se snažil vysvětlit, že jde o obnovu dřívějších poměrů českého státu ve středověké Svaté říši římské, což i později prosazoval jako jakýsi ideový základ autonomistického protektorátního zřízení. Nadále pracoval v sekretariátu prezidenta Háchy, koncipoval jeho veřejné projevy a sám opět publikoval komentáře, v nichž obhajoval spojení s nacistickým Německem. Spoluzakládal Český svaz pro spolupráci s Němci, v roce 1943 získal štědře honorovanou cenu na paměť Reinharda Heydricha a byl také např. členem a od roku 1944 místopředsedou České ligy proti bolševismu. Téhož roku z kanceláře prezidenta odešel, protože 7. dubna byl jmenován předsedou Nejvyššího správního soudu.[2]

Po válce byl zatčen a stanul před Národním soudem. Prokurátor požadoval trest smrti, ale 27. února 1947 byl odsouzen na doživotí, k pozbytí občanské cti a konfiskaci veškerého majetku. Prošel věznicemi Pankrác, Bory, Mírov, Leopoldov a Valdice. Propuštěn byl na základě amnestie v roce 1960, ovšem vědecky působit už nemohl a rehabilitace také nikdy nedosáhl. Zemřel v zapomenutí, jeho rozsáhlý vzpomínkový text z pozůstalosti U obětovaného presidenta zůstal v rukopisu.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PETRÁŠ, René. Josef Kliment. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 45–48.
  2. a b MUSIL, Michal. Příběh Háchova politického sekretáře. Josef Kliment před Národním soudem roku 1947. Soudobé dějiny. 1995, roč. II, čís. 4, s. 530–544. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. ISSN 1210-7050. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]