Josef Jelínek (skladatel)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Josef Jelínek
Česko-rakouský klavírista a skladatel Josef Gelinek, lept od Fridricha Johna
Základní informace
Narození 3. prosince 1758
Sedlec
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 13. dubna 1825 (ve věku 66 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Žánry klasická hudba
Povolání teolog, klavírista, hudební skladatel a varhaník
Nástroje klavír
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Jelínek (3. prosince 1758 Sedlec[1]13. dubna 1825 Vídeň) byl český hudební skladatel, klavírista a varhaník.

Život[editovat | editovat zdroj]

Josef Jelínek se narodil v rodině mistra krejčího. V mládí navštěvoval jezuitskou kolej na Svaté Hoře u Příbrami a studoval teologii v Praze. Při studiu teologie se vzdělával i v hudbě. V Praze byl žákem mistra ve hře na varhany Josefa Segera. V roce 1786 byl vysvěcen na kněze. V Praze se pravděpodobně setkal již v roce 1787 s Mozartem. Ten jej doporučil jako učitele hudby na dvůr hraběte Filipa Kinského do Vídně. Zde se Jelínek setkal s Josefem Haydnem a Ludwigem van Beethovenem. Zároveň se stal žákem Johanna Georga Albrechtsbergera.

Později byl ve službách knížete Josefa Kinského a byl jmenován učitelem hudby na císařském dvoře. Od roku 1818 působil jako učitel klavíru v paláci knížete Esterházyho. Ve Vídni byl pro své kněžské svěcení byl přezdíván "Abbé Gelinek". Zkomponoval více než sto skladeb pro piano a varhany. Z toho jich bylo nejméně 25 vydáno tiskem v Paříži, ve Vídni, Berlíně, Mohuči a Hamburku. Jsou to hlavně fantazie a variace na Mozartovo téma.

Jeho pracím tleskali takoví velikáni, jako byl Haydn, Mozart a Beethoven. Skladby byly tak populární, že je jiní skladatelé publikovali pod svým jménem.[zdroj?]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jaroslav Čeleda: Mozartovec Josef Jelínek. Ve věstníku Bertramka 2, 1950, 2, S. 5–7.
  • Paul Nettl: Forgotten Musicians. Philosophical Library, New York NY 1951, 272ff.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]