Josef Drechsler

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josef Drechsler
Josef Drechsler
Základní informace
Narození 26. května 1782
Vlachovo Březí
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 27. února 1852 (ve věku 69 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Žánry opera a klasická hudba
Povolání hudební skladatel, dirigent, hudební pedagog a varhaník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Drechsler, psán také Joseph, vlastním jménem Josef Traxler, (26. května 1782 Vlachovo Březí[1]27. února 1852 Vídeň) byl vídeňský kapelník, hudební skladatel a pedagog pocházející z Čech.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl synem venkovského kantora z Vlachova Březí. V deseti letech byl přijat jako zpěvák do chlapeckého sboru benediktinského kláštera Niedernburg v Pasově. Navštěvoval tam latinské gymnázium, na kterém získal i základy hry na varhany a generálbasu. Studoval pak filosofii, teologii i práva, ale nic z toho ho neuspokojovalo. V roce 1807 odcestoval do Vídně a stal se nejprve kapelníkem divadla v Leopoldstadtu, později korepetitorem Dvorní opery (Hofoper). V roce 1812 povýšit na kapelníkova adjunkta, ale z úsporných důvodů byl provoz divadla omezen a Drechsler propuštěn. Řídil pak orchestry v Badenu a v Bratislavě.

V roce 1814 se vrátil do Vídně a působil jako varhaník v klášteře servitů v Alsergrundu. Otevřel také soukromou školu, kde zdarma vyučoval hru na varhany a generálbas. Zájem byl obrovský a Drechsler si tak získal sympatie vídeňanů.

V roce 1816 se stal regenschorim v kostele sv. Anny a v bezplatné výuce pokračoval v učitelském ústavu. Jeho nejslavnějším žákem byl Johann Strauss mladší. Pomáhal však nezištně i českým skladatelům, kteří v té době přicházeli do Vídně. Patřili mezi ně např. František Gregora a František Pivoda.

V březnu 1823 dostal místo kapelníka v kostele vídeňské univerzity (Universitätskirche) a zároveň i ve farním kostele Am Hof. Ucházel se o místo druhého dvorního varhaníka, ale i když se za něj u arcivévody Rudolfa přimlouval sám Ludwig van Beethoven, místo neobdržel. Dvorním varhaníkem se tehdy stal jiný hudebník českého původu, Simon Sechter.

Vedle práce chrámového kapelníka a pedagoga přijal v roce 1822 ještě řízení divadelního orchestru v Theater in der Josefstadt, z čehož vyplynula i jeho bohatá kompoziční činnosti v oblasti scénické hudby. Píseň Brüderlein fein ze hry Ferdinanda Raimunda Der Bauer als Millionär (Sedlák milionářem) se stala velmi populární a zlidověla. V roce 1830 z divadla odešel a věnoval se již pouze chrámové hudbě a pedagogické činnosti. Jeho kariéra vyvrcholila, když se v roce 1844 stal kapelníkem svatoštěpánského dómu.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Chrámová hudba[editovat | editovat zdroj]

  • 10 velkých a 6 menších mší
  • Rekviem
  • Te Deum
  • 2 Veni sancte spiritus
  • 20 graduale a ofertorií
  • 3 velké kantáty, z toho jedna ke slavnostnímu otevření nového chrámu v Leopoldstadtu.

Opery[editovat | editovat zdroj]

Zkomponoval 6 oper. Provedeny byly patrně pouze dvě.

  • Die Feldmühle (1812)
  • Pauline (1821)
  • Tontine

Divadelní hry se zpěvy[editovat | editovat zdroj]

  • Die Feen aus Frankreich
  • Capriciosa
  • Gisperl und Fisperl
  • Fee Sanftmut und Fee Gefallsucht
  • Silphide
  • Der Berggeist
  • Idor, der Wanderer
  • Der Diamant des Geisterkönigs
  • Klaudine von Villa-Bella
  • Die Wölfin um Mitternacht
  • Die Wunderbrille
  • Lisko und Saldino
  • Oskar und Tina
  • Das grüne Männchen
  • Die Grätzer in Wien
  • Der Bauer als Millionär a řada drobnějších hudebních vložek.

Ostatní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Die Rose von Biterbo (světské oratorium)
  • Velký počet klavírních sonát, varhanních fug, smyčcových kvartet a ouvertur.
  • Písně, dueta a terceta, skladby pro smíšené a mužské sbory

Pedagogická literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Škola hry na varhany
  • Theoretisch-praktischer Leitfaden zum Präludieren
  • Harmonie- und Generalbasslehre

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Volně přístupné partitury děl od Josefa Drechslera v projektu IMSLP