Přeskočit na obsah

Josef Chlumský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Chlumsky
Narození23. ledna 1871
Nové Dvory
Úmrtí11. března 1939 (ve věku 68 let)
Praha-Královské Vinohrady
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníjazykovědec a fonetik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Chlumský (23. ledna 1871 Xaverovice – 12. března 1939 Praha-Královské Vinohrady[1]) byl český fonetik, zakladatel tohoto oboru v českých zemích.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v obci Xaverovice (později nazývané Nové Dvory) nedaleko Lomnice nad Popelkou v severovýchodních Čechách. Vystudoval střední školu a poté studoval moderní filologii českou, německou a zejména francouzskou na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, kde získal doktorát v roce 1898.[2] Byl mj. žákem prof. Jana Gebauera v jeho semináři pro slovanskou filologii založeném v roce 1880. Studijně pobýval ve Štrasburku a Berlíně. V letech 1910–1914 studoval v Paříži v ústavu experimentální fonetiky u abbého Jeana-Pierra Rousselota (1846–1924),[3] kněze a zakladatele oboru fonetiky. Posléze se stal jeho asistentem a vedoucím laboratoře na pařížské univerzitě Collège de France. V roce 1912 se v Praze na Karlo-Ferdinandově univerzitě habilitoval pro fonetiku. V roce 1914 se před vypuknutím první světové války vrátil z Paříže do Prahy, kde založil „provizorní“ fonetickou laboratoř.

V roce 1919 byl jmenován mimořádným profesorem. V tomtéž roce byl jmenován ředitelem Laboratoře pro experimentální fonetiku, ke které patřil i fonografický archiv.

Po vzniku Československa založil roku 1920 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Fonetický ústav, jehož se stal ředitelem. Roku 1924 se stal řádným profesorem.

Když byla na podzim roku 1928 ustavena Fonografická komise České akademie věd a umění, byl jejím předsedou zvolen právě prof. PhDr. Josef Chlumský. Členy komise byli profesoři Jiří Horák a Josef Zubatý. Bylo rozhodnuto, že budou zaznamenávány veškeré zvukové projevy: hudba lidová i umělá, nářečí, projevy divadelních umělců, básníků i významných osobností veřejného života. První etapu nahrávání se podařilo uskutečnit od 19. září do 1. listopadu 1929 v Národním domě na Vinohradech. Nahrávací studio zprostředkoval Radiojournal a techniku měla na starosti firma Pathé. Bylo použito 800 záznamových kotoučů pokrytých voskem (podklad k výrobě matric gramofonových desek), přičemž použít bylo možné 500 hotových nahrávek.[4]

Zemřel 12. března 1939 v Praze-Královských Vinohradech ve věku 68 let. Pohřben byl na Vinohradském hřbitově.[5]

Dílo (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

Byl autorem 114 knihovnicky dokumentovaných publikací. Většinu svých prací napsal ve francouzštině.

  • Une variété peu connue de l’r linguale: le ř tchèque. Revue de Phonétique. 1911, roč. 1, s. 33–67. [Studie o českém ř.] L. Švestková o díle uvádí: „Vzorný popis tohoto jazykového jevu vyčerpává látku z hlediska lingvistického, fonetického i z hlediska fonetiky historické.“[6]
  • Česká kvantita, melodie a přízvuk = La quantité, la mélodie et l'accent d'intensité en Tchèque. V Praze: nákladem České akademie věd a umění, 1928. 240 s., 92 nečísl. s. obr. příloh. Rozpravy České akademie věd a umění, třída III, č. 65.
  • Pokus o měření českých zvuků a slabik v řeči souvislé. V Praze: Nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1911. 73 s. Rozpravy České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, třída III, č. 36.
  • Fonografický archiv České akademie věd a umění = Les Archives de la Parole de l'Académie Tchéque de Prague. V Praze: Josef Chlumský, 1935. 23 s. Zvláštní otisk z: Věstník České akademie věd a umění 1935.
  • Fonografický a gramofonický archiv České akademie věd a umění v Praze. Časopis pro moderní filologii. 1930, s. 189–192. ISSN 0008-7386.
  • Fonografický a gramofonový archiv České akademie věd a umění v Praze: zvláštní otisk z Časopisu pro moderní filologii, roč. XVI, sešit 2. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 1927(?). 4 s.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Josef Chlumský na francouzské Wikipedii.

  1. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech, sign. SPVIN Z4, s. 186
  2. ↑ Matrika doktorů UK: Josef Chlumský. Praha: Univerzita Karlova Dostupné online. 
  3. ↑ Jean-Pierre Rousselot. prabook.com [online]. [2021] [cit. 2023-01-02]. Version 2.0.48.1.1248 2021. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ KRATOCHVÍL, Matěj. Lidová hudba v nahrávkách Fonografické komise České akademie věd a umění. Praha, 2010, s. 24. Dizertační práce. Školitel doc. PhDr. Lubomír Tyllner, CSc. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav etnologie. Přístup také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/34696
  5. ↑ PhDr. Josef Chlumský. Billion Graves [online]. ©2023 [cit. 2023-01-02]. 23 January 1871 - 12 March 1939 in BillionGraves GPS Headstones | BillionGraves. Dostupné online. 
  6. ↑ ŠVESTKOVÁ, Ludmila. K výročí zakladatele české fonetiky. Naše řeč. 1989, roč. 72, č. 5, s. 259–261. ISSN 0027-8203. Dostupné také z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6888

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HÁLA, Bohuslav. Josef Chlumský. V Praze: nákladem České akademie věd a umění, 1940. 52 s.
  • HÁLA, Bohuslav. Josef Chlumský. Naše věda: kritický měsíčník Praha. 1942, roč. 21, s. 187–191. ISSN 1803-800X.
  • JANKO, Josef. Několik slov o životě a působení Josefa Chlumského. Časopis pro moderní filologii. 1931, roč. 17, č. 1–2, s. 1–5. ISSN 0008-7386. [Dvojčílo vydáno ke dni 23. ledna 1931 na počest šedesátých narozenin prof. Dra Josefa Chlumského.]
  • CHLUMSKÝ, Josef (1871–1939). In: VEČERKA, Radoslav. Biografickobibliografické medailonky českých lingvistů: bohemistů a slavistů. Pomocné materiály ke spisu Kapitoly z dějin české jazykovědné bohemistiky (Praha, 2007) [online]. 2. [oprav. a dopl.] vyd. [Brno], [Masarykova univerzita], 2008, s. 60–61. Linguistica. ISSN 1801-5336. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/linguistica/art/vecerka/vec-medailonky2.pdf
  • KRATOCHVÍL, Matěj. Lidová hudba v nahrávkách Fonografické komise České akademie věd a umění. Praha, 2010. 127 s., 4 příl. na 15 s. Dizertační práce. Školitel doc. PhDr. Lubomír Tyllner, CSc., oponenti doc. Mgr. Vlastislav Matoušek, Ph.D., a PhDr. Marta Ulrychová, Ph. D. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav etnologie. Přístup také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/34696
  • MAZON, A. [André]. Josef Chlumsky. Revue des études slaves. 1946, sv. 22, č. 1–4. (francouzsky)
  • MIKULE, Vladimír. Prof. PhDr. Josef Chlumský: kdo je kdo v dějinách Lomnicka. Od Ještěda k Troskám. 2001, roč. 8, č. 1–2, s. 21–22. ISSN 1214-1798.
  • PALKOVÁ, Zdena. 80 Years of phonetics at Charles University Prague. In: The Phonetician: A publication of ISPhS, International Society of Phonetic Sciences. Gainesville (Florida): International Society of Phonetic Sciences, 2000, č. 81, s. 47–50. ISSN 0741-6164.
  • SEKANINA, František. Album representantů všech oborů veřejného života československého. Praha: Umělecké nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1927, s. 978. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/vkol/uuid/uuid:68720094-aaa5-11ec-b5dd-90b11c419e63
  • SCHULZOVÁ, Olga. Nástin vývoje fonetiky I. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1995. 110 s. ISBN 80-7184-045-9.
  • ŠTURM, Pavel. The birth of an institute: A centennial jubilee of Prague’s Institute of Phonetics. Acta Universitatis Carolinae – Philologica: Phonetica Pragensia. Praha, Karolinum 2019, s. 9–26. https://doi.org/10.14712/24646830.2019.16
  • ŠVESTKOVÁ, Ludmila. K výročí zakladatele české fonetiky. Naše řeč. 1989, roč. 72, č. 5, s. 259–261. ISSN 0027-8203. Dostupné také z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6888

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Chlumský&oldid=24212917“