João Goulart

João Goulart
João Goulart
24. prezident Brazílie
	Ve funkci:; 7. září 1961 – 1. dubna 1964
Viceprezident	neobsazeno
Předchůdce	Ranieri Mazzilli
Nástupce	Ranieri Mazzilli
Stranická příslušnost
Členství	Partido Trabalhista Brasileiro
Narození	1. března 1918; São Borja
Úmrtí	6. prosince 1976 (ve věku 58 let); Mercedes
Příčina úmrtí	kardiovaskulární onemocnění
Místo pohřbení	São Borja
Choť	Maria Thereza Goulart
Děti	João Vicente Goulart
Alma mater	Universidade Federal do Rio Grande do Sul (UFRGS); Anchieta College
Profese	advokát a politik
Ocenění	velkokříž Řádu Jižního kříže; Řád za námořní zásluhy; Řád Rio Branco; velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo
Podpis
Commons	João Goulart
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

João Belchior Marques Goulart (1. března 1918/1919 – 6. prosince 1976) zvaný Jango byl brazilský prezident v letech 1961 až 1964.

Mládí

Pocházel ze zámožné statkářské rodiny ze státu Rio Grande do Sul. Byl nadějný fotbalista, hrával za Sport Club Internacional, dokud pohlavní choroba neomezila pohyblivost jeho pravé nohy.^[1] Vystudoval práva, ale dal přednost práci na rodinné farmě.

Politická kariéra

Přítelem Goulartova otce byl Getúlio Vargas, který nadaného mladíka uvedl do politiky. João Goulart vstoupil do Vargasovy Brazilské strany pracujících, v roce 1950 byl zvolen poslancem a v letech 1953–1954 působil jako ministr práce. Usiloval o zavedení minimální mzdy a sociálního pojištění. V roce 1956, když byl prezidentem zvolen Juscelino Kubitschek de Oliveira, stal se Goulart viceprezidentem. Tuto funkci zastával i poté, co se Kubitschekovým nástupcem stal Jânio Quadros. V srpnu 1961, když Quadros po konfliktu s parlamentní opozicí abdikoval, stal se Goulart hlavou státu. Aby uklidnil situaci, přistoupil na výrazné omezení svých pravomocí. V roce 1963 však vypsal referendum, které znovu zavedlo prezidentský systém.^[2]

Goulartova politika usilovala o vymanění Brazílie z politické a ekonomické závislosti na USA. Snažil se zavést progresivní daně, zahájil nákladnou kampaň na potírání negramotnosti, připravoval pozemkovou reformu, která by část velkostatků předala bezzemkům. Brazilská pravice kritizovala Goulartovu vstřícnost ke komunistům a obávala se, aby se země nevydala cestou Kuby. Krize vyvrcholila v noci z 31. března na 1. dubna, kdy převzala moc armáda.^[3] Goulart s rodinou emigroval do Uruguaye, kde založil malé hospodářství. V roce 1973 ho Juan Domingo Perón pozval do Argentiny a marně mu nabízel místo svého poradce. V roce 1976 João Goulart zemřel na svém statku nedaleko města Mercedes: oficiálně na infarkt myokardu, existují však dohady, že ho zavraždila brazilská tajná policie.^[4]

Osobní život

Jeho manželkou byla o 21 let mladší Maria Teresa Fontela Goulartová, která byla pro svou krásu srovnávána s Jackie Kennedyovou.^[5]

Odkaz

Brazilský filmař Sílvio Tendler o něm v roce 1984 natočil životopisný dokument Jango, oceněný na festivalu v Havaně.

Reference

↑ http://iserranobrazildemocracy.weebly.com/joatildeo-goulart.html
↑ http://www.archontology.org/nations/braz/braz_rep2/goulart.php
↑ http://www.globalpolicy.org/component/content/article/155/25975.html
↑ Archivovaná kopie. www.cartamaior.com.br [online]. [cit. 2013-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-02.
↑ Archivovaná kopie. www.istoe.com.br [online]. [cit. 2013-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-08.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu João Goulart na Wikimedia Commons
Instituto João Goulart (portugalsky)

[1] ttp://iserranobrazildemocracy.weebly.com/joatildeo-goulart.html

[2] ttp://www.archontology.org/nations/braz/braz_rep2/goulart.php

[3] ttp://www.globalpolicy.org/component/content/article/155/25975.html

[4] Archivovaná kopie. www.cartamaior.com.br [online]. [cit. 2013-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-02.

[5] Archivovaná kopie. www.istoe.com.br [online]. [cit. 2013-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-08.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Prezidenti Brazílie

Stará republika (1889–1930)	Deodoro da Fonseca (1889–1891) • Floriano Peixoto (1891–1894) • Prudente de Morais (1894–1898) • Manuel Ferraz de Campos Sales (1898–1902) • Francisco de Paula Rodrigues Alves (1902–1906) • Afonso Pena (1906–1909) • Nilo Peçanha (1909–1910) • Hermes da Fonseca (1910–1914) • Venceslau Brás (1914–1918) • Delfim Moreira (1918–1919) • Epitácio Pessoa (1919–1922) • Artur Bernardes (1922–1915) • Washington Luís (1926–1930)

Vargasova éra (1930–1946)	Getúlio Vargas (1930–1945) • José Linhares (1945–1946)

Druhá republika (1946–1964)	Gaspar Dutra (1946–1951) • Getúlio Vargas (1951–1954) • Café Filho (1954–1955) • Carlos Luz (1955) • Nereu Ramos (1955–1956) • Juscelino Kubitschek (1956–1961) • Jânio Quadros (1961) • Ranieri Mazzilli (1961) • João Goulart (1961–1964)

Vojenská junta (1964–1985)	Ranieri Mazzilli (1964) • Castelo Branco (1964–1967) • Costa e Silva (1967–1969) • Emilio Medici (1969–1974) • Ernesto Geisel (1974–1979) • João Figueiredo (1979–1985)

Nová republika (od 1985)	José Sarney (1985–1990) • Fernando Collor de Mello (1990–1992) • Itamar Franco (1992–1994) • Fernando Henrique Cardoso (1995–2002) • Luiz Inácio Lula da Silva (2003–2010) • Dilma Rousseffová (2011–2016) • Michel Temer (2016–2018) • Jair Bolsonaro (2019–2022) • Luiz Inácio Lula da Silva (od 2023)