Přeskočit na obsah

Jiří mladší Popel z Lobkowicz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek pojednává o Jiřím mladším Popelovi z Lobkowicz. Možná hledáte: Jiří starší Popel z Lobkowicz.
Jiří mladší Popel z Lobkowicz
Prezident rady nad apelacemi
Ve funkci:
19. únor 1585 – 11. září 1590
PanovníkRudolf II.
PředchůdceJan Bezdružický z Kolowrat
Nejvyšší kráječ
Tajný rada
Císařský komorník

Narození1. března 1556
Úmrtí11.jul. / 21. září 1590greg. (ve věku 34 let)
Místo pohřbeníkatedrála svatého Víta
Choťsvobodný
RodičeVáclav Popel z Lobkowicz († 1574) a Benigna z Veitmile
Dětibezdětný
Příbuzníbratr: Adam Havel Popel z Lobkowicz (1557–1605)
bratr: Jan Václav Popel z Lobkowicz (1561–1608)
bratr: Matouš Děpolt Popel z Lobkowicz (1564–1619)
děd: Šebestián z Veitmile na Postoloprtech († 1549)
babička: Anna Glatzová ze Starého Dvora
děd: Jan Děpolt Popel z Lobkowicz († 1527)
babička: Anežka z Klinštejna († 1528)
Zaměstnánípolitik, úředník
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jiří mladší Popel z Lobkowicz (1. března 155611. září 1590) byl příslušník duchcovské větve českého šlechtického rodu Lobkoviců. Zastával úřad nejvyššího kráječe a prezidenta rady nad apelacemi.

Původ a život

[editovat | editovat zdroj]
Erb Lobkowiczů

Narodil se 1. března 1556 jako syn Václava Popela z Lobkowicz na Duchcově († 31. prosince 1574), pozdějšího hejtmana litoměřického kraje (1562), a jeho manželky (sňatek 9. února 1545) Benigny (Bonušky, Bony) z Weitmile. Jeho mladším bratrem byl hejtman Starého Města Pražského Jan Václav Popel z Lobkowicz (1561–1608) a hejtman prácheňského kraje, český místodržící a v letech 1591–1619 český velkopřevor řádu maltézských rytířů Matouš Děpolt Popel z Lobkowicz (1564–1619).

Jiří vedl zbožný život. Zastával čestný úřad nejvyššího kráječe a v letech 1585–1590 vlivný úřad prezidenta rady nad apelacemi.[1]

Vlastnil Duchcov a Střekov. Majetek odkázal svému mladšímu bratru Adamu Havlovi (1557–1605).

Zůstal svobodný a bezdětný.

Smrt a náhrobek

[editovat | editovat zdroj]
Náhrobek Jiřího mladšího Popela z Lobkowicz v katedrále sv. Víta
Náhrobek Jiřího mladšího Popela z Lobkowicz v katedrále

Zemřel 11. září 1590 a byl pohřben v katedrále sv. Víta v Praze. Jeho náhrobek, který objednal jeho bratr a dědic Adam Havel Popel z Lobkowicz, se dochoval přizděný k jižní stěně chóru vedle severního vchodu do svatováclavské kaple. Je to tříetážová architektura s reliéfy, o rozměrech 4,50 x 2,75 m.[2] Ve spodní části má mezi volutami nápisovou desku s rytým latinským textem: D. O. M. // GEORGIO POPPELIO BARONI A LOBKOWICZ DO // MINO IN DVXAW ET SCHREKENSTAIN SACRA // TISSIMO IMPERATORI RODOLPHO II A CONSILYS // IVDICY APPELLATIONVM IN BOHEMIA // REGNO PRAESIDI VITA INSIGNI CVM PIETATI // ET VIRTVTE TRANSACTA DEFVNCTO ANNO // M. D. XC. DIE XI. SEPTEMBRIS. ADAMVS GAL // LVS POPPELIVS FRATRI GERMANO MARENS POSVIT // VIXIT AN: XXXIIII. MEN. VI. D.[2] Ve střední části je deska, kterou rámuje perlovec. Reliéf zobrazuje klečícího šlechtice v brnění v modlitbě před krucifixem, v rukou svírá růženec, který identifikuje jeho katolickou víru. U paty krucifixu je lobkovický znak. Mezi šlechticem a erbem je jeho sňatá helmice. Desku rámují dva páry kanelovaných sloupů s korintskými hlavicemi, které nesou architráv s vlysem, na kterém je latinský nápis: IOANNIS 11 // EGO SVM RESVRECTIO ET VITA QVI CREDIT IN ME ETIAM SI MORTVVS // FVERIT VIVET ET OMNIS QVI VIVIT ET CREDIT IN ME NON MORIE // TVR IN ÆTERNVM.[2] Do rozevřeného tympanonu je vložena socha vzkříšeného žehnajícího Krista s vexillem v levici, mezi dvěma sedícími andílky, kteří drží planoucí pochodně věčného života.[3] Konzoly, sloupy a římsy jsou z červenohnědého sliveneckého mramoru, zatímco patky, hlavice, nápisové desky a plastiky jsou z mramoru bílého, detaily jsou zlacené.

  1. KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 105, 217. 
  2. a b c PODLAHA, Antonín; HILBERT, Kamil. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. Královské hlavní město Praha: Hradčany. I. Metropolitní chrám sv. Víta. Praha: [s.n.], 1906. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-23. S. 175–177.  Archivováno 23. 2. 2017 na Wayback Machine.
  3. JAKUBEC, Ondřej. Kde jest, ó smrti, osten tvůj? Renesanční epitafy v kultuře umírání a vzpomínání raného novověku. Praha: NLN, 2015. 482 s. ISBN 978-80-7422-509-3. S. 224. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]