Jižní obchvat Třebíče

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jižní obchvat Třebíče
Základní údaje
Stát ČeskoČesko Česko
Region
  • Třebíč
  • Chybí zde svobodný obrázek
    Některá data mohou pocházet z datové položky.

    Jižní obchvat Třebíče je planovaný soubor staveb, jehož cílem je přesun dopravy po silnici č. 23 aktuálně vedoucí centrem města do oblastí jižně od města.

    Historie[editovat | editovat zdroj]

    První diskuze o městském obchvatu v Třebíči proběhly v sedmdesátých letech 20. století, kdy začala stavba jaderné elektrárny Dukovany. Byl postaven průtah městem, některá místa v Třebíči byla značně upravena a proběhla značná demolice některých částí města. Průtah Třebíči je tvořen ulicemi Sportovní, Sucheniova, Bráfova a Pražská. V devadesátých letech 20. století pak začal být plánován nový obchvat, kdy v roce 2003 vznikly návrhy sedmi variant, kdy všechny měly částečně vést přes Hrotovickou ulici, která však nemohla obsáhnout provoz. V roce 2004 pak vznikl návrh tzv. jihozápadní trasy, která by měla vést po trase ulice Koželužské a přes Terovské údolí směrem k jižnímu okraji města.

    V roce 2012 byla vybrána varianta, která by měla vést po hraně Lorencova údolí a měla by být zavedena do územního plánu města. V roce 2014 byla trasa nového obchvatu znovu upravena, obchvat by měl Terovské údolí téměř obejít. V roce 2016 byl dokončen návrh, který by měl začínat na Brněnské ulici na východním okraji města, pokračovat by měl přes Spojovací ulici s novými mimoúrovňovými křižovatkami a kolem polikliniky na jižním okraji města, kdy pak by měl pokračovat pod původním fotbalovým hřištěm a vyústit by měla u železniční zastávky Třebíč-Borovina. V roce 2017 bylo rozhodnuto, že v souvislosti s rozvojem jaderné elektrárny Dukovany by měl stát zaplatit stavbu nového obchvatu.[1]

    Diskuze o stavbě[editovat | editovat zdroj]

    První konkrétní návrhy pochází z roku 2001.[2] Po letech diskuzí začala v roce 2017 začalo město Třebíč zabývat realizací, jelikož obchvat by bylo možné využít k přepravě komponent k dostavbě Jaderné elektrárny Dukovany.[3] Městem prosazovaná varianta (vnitřní) je předmětem kritiky místní opozice, která jí vytýká nedostatečné vyvedení dopravy z městské zástavby, neboť je založena na neaktuálních datech.[4]

    Součástí stavby má být zřejmě nejvyšší tunel v Evropě, který má být dlouhý 300 metrů a mít podjezdnou výšku 9,2 metru. Důvodem této výšky je to, že po trase obchvatu by měly být dopravovány díly na přestavbu jaderné elektrárny Dukovany.[5]

    V dubnu 2018 proběhne sociologický výzkum na téma třebíčského obchvatu mezi třebíčskými občany, zadavatelem bude město Třebíč, zpracovatelem bude sociolog Daniel Hanzl.[6] Výzkum proběhl s celkem 643 respondenty z několika lokalit v Třebíči, s obchvatem v navržené podobě souhlasí 70 % respondentů.[7]

    V březnu 2018 byl založen spolek s názvem Obchvat Třebíče, který chce zjistit, jaká je mezi občany podpora pro vypsání referenda o stavbě obchvatu. Předsedou sdružení je Milan Dočekal, pro vypsání referenda je potřeba získat podpisy 10 % voličů žijících ve městě, tj. přibližně 2930 podpisů obyvatel. Spolek podal také rozklad ke studii o vlivu stavby na životní prostředí.[8]

    V červnu roku 2018 bylo rozhodnuto, že proběhne komparativní řízení tří různých variant obchvatu, které by mohly vyústit ve finální podobu obchvatu, první varianta je ta, která je navržena v územním plánu, druhá varianta vede kolem vily Budischowských v Borovině a mostem překlenuje Terovské údolí a třetí varianta vede nejdále od města přes katastry sousedních obcí. Řízení by mělo proběhnout do konce srpna 2018.[9]

    Budoucnost[editovat | editovat zdroj]

    Dle města Třebíče mezi roky 2018 a 2022 může proběhnout projednání dokumentace EIA Jihozápad a mezi lety 2022 a 2023 může proběhnout výkup pozemků. V letech 2022 až 2024 by mohlo proběhnout zpracování projektové dokumentace a mezi lety 2025 a 2029 by mohla proběhnout stavba projektu.[1]

    Odkazy[editovat | editovat zdroj]

    Reference[editovat | editovat zdroj]

    1. a b Město Třebíč. Obchvat Třebíče [online]. Třebíč: Město Třebíč [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. 
    2. Obchvat I/23 Třebíč, 2017-01-09, rev. 2017-10-20 [cit. 2017-12-29]. Dostupné online. (čeština) 
    3. JAKUBCOVÁ, Hana. Pátý blok Dukovan ovlivní i obchvaty měst.. iDNES.cz [online]. 2017-08-17 [cit. 2017-12-29]. Dostupné online. (čeština) 
    4. Chceme skutečný obchvat Třebíče, ne průřez Borovinou [online]. Třebíč Občanům!, 2017-11-07 [cit. 2017-12-29]. Dostupné online. (čeština) 
    5. MAHEL, Luděk. Nejvyšší tunel v Evropě plánují v Třebíči. Pro obří náklad. Třebíčský deník. 2018-01-19. Dostupné online [cit. 2018-01-27]. (česky) 
    6. MAHEL, Luděk. Radnice chce znát názory Třebíčanů na obchvat, zadala průzkum. Třebíčský deník. 2018-03-09. Dostupné online [cit. 2018-03-12]. (česky) 
    7. JAKUBCOVÁ, Hana. Lidé v Borovině jsou vůči obchvatu nejvíc rezignovaní, ukázal průzkum. Třebíčský deník. 2018-05-25. Dostupné online [cit. 2018-05-28]. (česky) 
    8. MAHEL, Luděk. Spolek žádá referendum o chystaném obchvatu Třebíče. Třebíčský deník. 2018-03-16. Dostupné online [cit. 2018-03-21]. (česky) 
    9. JAKUBCOVÁ, Hana. Tři varianty obchvatu Třebíče posoudí nová studie. Třebíčský deník. 2018-06-21. Dostupné online [cit. 2018-06-25]. (česky) 

    Související články[editovat | editovat zdroj]