Jeremias Gotthelf

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jeremias Gotthelf
JeremiasGotthelf.jpg
Rodné jméno Albert Bitzius
Narození 4. října 1797
Murten
Úmrtí 22. října 1854 (ve věku 57 let)
Lützelflüh
Místo odpočinku Lützelflüh
Pseudonym Jeremias Gotthelf
Povolání spisovatel, teolog a romanopisec
Alma mater Bernská univerzita
Manžel(ka) Henriette Elisabeth Zeender‏‎
Děti Bernhart Albert Bitzius
Vlivy Johann Heinrich Pestalozzi
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska na jeho rodném domě ve švýcarském Murtenu (Französische Kirchgasse 6, 3280 Murten)

Jeremias Gotthelf, rodným jménem Albert Bitzius (4. říjen 1797, Murten22. říjen 1854, Lützelflüh)[1] byl švýcarský spisovatel a protestantský farář.[2] Svůj literární pseudonym si zvolil podle hlavního hrdiny jedné ze svých raných próz Bauernspiegel (1837).[3]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině protestantského pastora. Vyrůstal ve vesnici Utzenstorf, v regionu bernský Emmental. Roku 1812 odešel do Bernu, kde získal středoškolské vzdělání a spoluzaložil (1819) také studentské bratrstvo Zofingia. Roku 1820 byl vysvěcen na pastora. Rok poté začal navštěvovat univerzitu v Göttingenu,[4] ale za další rok ho pastorační povinnost přinutila k návrátu domů. Pracoval nejprve jako otcův asistent, od roku 1824, kdy jeho otec zemřel, byl sám pastorem, nejprve v Herzogenbuchsee, později (1829) v Bernu, poté v Lützelflüh (1832), kde se oženil (1833) a kde také dožil.

Zpočátku zastával liberální ideje, posléze se přiklonil ke konzervatismu. Silně ho též ovlivnil pedagogický systém Johanna Heinricha Pestalozziho.[5] Jako "lidovýchovu" chápal i svou činnost literární.[6]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Ve svých literárních dílech popisoval život rolnictva z bernské oblasti, proti jehož vykořistování brojil (zejména romány Jak čeledín Uli k štěstí přijde z roku 1841 a Pachtýř Uli z roku 1849). Nicméně jeho prózy nejsou jen sociálně-kritické a realistické, mají i mystické, ba někdy až hororové prvky (např. Černý pavouk). Jako hlavní obrana proti zlu a temnotě je v nich vždy nalezena náboženská víra.

Jeho díla jsou psána německy, ale ve švýcarských místních dialektech.[7]

České překlady[editovat | editovat zdroj]

  • Černý pavouk. Praha : Volvox Globator, 2013. 103 S. Překlad: Miroslav Stuchl.
  • Rozhovor snoubenců. Kroměříž : J. Kryl, 1941. Překlad: Otto F. Babler.
  • Bětuška, děvečka podivná. Praha: Ústř. dělnické knihk. a nakl., 1912. 36 S. Překlad: Ant. Macek.
  • Cyril, chudý čeledín : povídka. 4. vyd. V Praze : Frant. Bačkovský, 1894. 390 S. Překlad: Josef Kajetán Tyl, Jan Vácslav Rozum a Josef Bartocha.
  • Wogta, poctiwý nágemnjk : čtenj pro lid. W Praze : Tisk a náklad Jaroslaw Pospjssila, 1850. 231 S. Překlad: Jan Wáclaw Rozum
  • Wogta, chudý čeledjn : čtenj pro lid. W Praze : Tisk a sklad Jaroslawa Pospjssila, 1849. 358 S. Překlad: Joz. Kaj. Tyl

Citát[editovat | editovat zdroj]

Jeho učitelem byl švýcarský básník a filozof Johann Rudolf Wyß (17821830),[8][9] který si kvůli studijním nedokonalostem Jeremiase postěžoval také jeho mamince:[10]

"[...] „Sagt doch euerm Sohne, er solle schöner schreiben lernen, er schreibt wie eine Sau.“

Překlad: "[...] „Řekněte svému synkovi, že by se měl naučiti lépe psát, píše jako čuně.“

Zdroj: Auf den Spuren von Jeremias Gotthelf in Lützelflüh In: Aargauer Zeitung, 2012-08-27
hrob Jeremiase Gotthelfa, Lützenflüh

Památník Jeremiase Gotthelfa[editovat | editovat zdroj]

Autorův památník je ve švýcarské obci Lützenflüh, blízko Bernu. Je umístěn na faře, kde působil; zde byl také pohřben. Gotthelfovo dílo Černý pavouk se odehrává v nedalekém Sumiswaldu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jeremias Gotthelf [online]. www.heiligenlexikon.de [cit. 2016-01-30]. Dostupné online. 
  2. Gotthelf, Jeremias (eigentlich Albert Bitzius) [online]. www.deutsche-biographie.de [cit. 2016-01-30]. Dostupné online. 
  3. Gotthelf, Jeremias [online]. www.encyclopedia.com [cit. 2016-01-30]. Dostupné online. 
  4. JUD, Markus G. Jeremias Gotthelf, Pfarrer und Bauerndichter [online]. literatur.geschichte-schweiz.ch [cit. 2016-01-30]. Dostupné online. 
  5. Jeremias Gotthelf [online]. gutenberg.spiegel.de [cit. 2016-01-30]. Dostupné online. 
  6. http://www.okultura.cz/WordPress/?p=9128
  7. HEINIGER, Manuela. So redete der Pfarrer im allgemeinen und belegte alles mit dem Leben: Lebensnähe und Lebenssprache beim Prediger und Volksschriftsteller Jeremias Gotthelf. In: Sprachspiegel, 2013. č. 4. 98-107 S.
  8. Jeremias Gotthelf über seine Jugend [online]. www.luetzelflueh.ch [cit. 2016-01-30]. Dostupné online. 
  9. Johann Rudolf Wyß: Leben und Werk [online]. Der Spiegel [cit. 2016-01-30]. Dostupné online. 
  10. SCHMID, Fabienne. Jeremias Gotthelf in Lützelflüh [online]. Aargauer Zeitung, 2012-08-27 [cit. 2016-01-30]. Pozn.: viz citát. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FANKHAUSER, E. Die Flexion des Berner-Dialekts nach Jeremias Gotthelf. Basel : [Kreis], 1898. 66 S. (Pozn.: Disertace)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]