Jeleśnia
| Jeleśnia | |
|---|---|
 Zájezdní hostinec v Jeleśné. | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°38′33″ s. š., 19°19′37″ v. d. |
| Nadmořská výška | 450–480 m n. m. |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Slezské |
| Okres | Żywiec |
| Gmina | Jeleśnia |
| starostenství | Jeleśnia |
  Jeleśnia | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 4 043 (2011 [1]) |
| Správa | |
| Telefonní předvolba | (+48) 33 |
| PSČ | 34-340 |
| Označení vozidel | SZY |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jeleśnia je vesnice v Polsku ve Slezském vojvodství, okres Żywiec, gmina Jeleśnia. V letech 1975–1998 vesnice byla pod správou vojvodství Bílsko.
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Vesnice se rozkládá v jižní části Beskid Żywieckich. Vesnicí protéká řeka Koszarawa do které se vlévají potoky Sopotnia, Kamienny a Pewlica. Vesnice se táhne podél komunikace 945 v délce asi šesti kilometrů v nadmořské výšce 450–480 m.[2] Sousedí s obcemi Przyborów, Krzyżow, Sopotnia Mała, Sopotnia Wielka, Mutne, Pewel Mała a Pewel Wielka. Vesnice má dvě centra.Jedno se nachází v jižní části kolem kostela a Zájezdního hostince (Starej Karczmy). V blízkosti se nachází Úřad gminy Jeleśnia. Druhé obchodní centrum je v severní části u železniční stanice.
Jeleśnia je výchozím bodem mnoha turistických tras do hor Beskidu Żywieckého.
Železniní stanice na železnici 97 Skawina – Żywiec se spojením Żywiec-Sucha Beskidzka nebo Zakopane-Częstochowa.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemné zmínky o vesnici pochází z 16. století, ale historie regionu sahá stovky let dopředu. O oblast se vedly spory, které se vedly silou zbraní. V roce 1457 král Kazimír IV. Jagelonský odkoupil osvětimské knížectví a připojil ke krakovskému vojvodství a později jej předal Petru Komorowkému (Piotr Komorowski). V roce 1624 byly źywiecké statky dány do zástavy královně Konstancí, ženě Zikmunda III. Vasy. Zatím co statky suské a ślemieńské přešly do vlastnictví majetku rodu Wielkopolských. Tento rod odkoupil v roce 1676 źywiecké statky a byly ve vlastnictví až do počátku 19. století. V roce 1772 se oblast dostala do vlastnictví Rakouska a od roku 1838 Habsburků (až do roku 1945).
V roce 1869 žilo 2729 obyvatel.[3]
V roce 2011 ve vesnici žilo 4043 obyvatel (1982 mužů a 2061 žen).[4]
Památky[editovat | editovat zdroj]
- Kostel sv. Vojtěcha, barokní kostel z roku 1584 s varhany firmy Otto Rieger z Krnova.
- Zájezdní hostinec nazýván Stará Karczma, je dřevěný hostinec, pravděpodobně z 18. století. Je součástí Stezky dřevěné architektury Slezského vojvodství.
- zděná kaplička z 19. století
- Muzeum MOTÓRA
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jeleśnia na polské Wikipedii.
- ↑ Wieś Jeleśnia w liczbach, Polskawliczbach.pl
- ↑ Jeleśnia gmina, kapitola Jeleśnia [cit. 2016-12-28], polsky
- ↑ Słownik geograficzny Królestwa Polskiego i innych krajów słowiańskich, Tom X - wynik wyszukiwania - DIR. dir.icm.edu.pl [online]. [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ GUS: Ludność - struktura według ekonomicznych grup wieku. Stan w dniu 31.03.2011 r. záložka 24, řádek 1247
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jeleśnia na Wikimedia Commons
