Jaroslava Žátková

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jaroslava Žátková
Narození24. dubna 1935
Brno
Úmrtí13. září 2020 (ve věku 85 let)
České Budějovice
VzděláníŠkola uměleckých řemesel Brno
PovoláníLoutkářská a textilní výtvarnice, scénografka, designérka
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslava Žátková (24. dubna 1935, Brno – 13. září 2020, České Budějovice) byla česká loutkářská a textilní výtvarnice, scénografka, designérka.

Život a působení v loutkových divadlech[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Brně 24. dubna 1935.[1] Zde v letech 1951–1955 absolvovala Střední školu umělecko-průmyslovou (Škola uměleckých řemesel) u profesora Karla Langra, obor hračka-loutka.[1] Po ukončení školy nastoupila do Krajského divadla loutek v Ostravě, kde pracovala jako scénografka a výtvarnice do roku 1965.[2] V Ostravě též působila v České televizi.[3]

V roce 1965 se přestěhovala do Českých Budějovic, kde získala místo šéfky výpravy, scénografky a výtvarnice v Malém divadle.[4] Její první divadelní inscenace v Českých Budějovicích vznikaly ve spolupráci s režisérem Josefem Kroftou a byly pro loutkářskou veřejnost objevem.[5] Její kostýmy a scéna pro hru Mastičkář (režie Josef Krofta) v prostorách Alšovy jihočeské galerie v roce 1971 se setkaly s velkým ohlasem u veřejnosti.[6] Svým lyrickým cítěním a vyhraněným smyslem pro funkčnost loutek i scény výrazně ovlivnila profil Malého divadla.[7] Ikonickým představením byla inscenace Zlatovláska dle Kainara v režii Jana Kačera, do které vytvořila výjimečnou scénu, zmenšeninu barokního divadla českokrumlovského zámku.[8][6] Po odchodu Josefa Krofty do divadla Drak v Hradci Králové zůstala v Malém divadle, ale hostovala i v jiných loutkových divadlech v Česku a v bývalé Jugoslávii.[3] Úzce spolupracovala na inscenacích, které napsal a někdy i režíroval Jiří Středa, jehož hlavní působení bylo v Divadle Spejbla a Hurvínka v Praze a v Divadle rozmanitostí v Mostě. Z této spolupráce vynikala zejména inscenace Mauglí.[9] Jejím posledním představením v Malém divadle, dnes čtvrtá scéna Jihočeského divadla, bylo v roce 2004 Koledování v režii Šárky Kavanové. Spolupracovala i s divadelními loutkovými ochotnickými divadly. Pro loutkové divadlo v Třeboni vytvořila v roce 1988 pro inscenaci Krysař totémové loutky vyřezávané ze dřeva, které na sobě neměly žádné přidané kostýmy nebo doplňky a byly necelý metr vysoké. Tato inscenace byla vítězem v celostátní přehlídce loutkářská Chrudim.[10] Výrazně se podílela v listopadu 1989 na vzniku a organizaci Občanského fóra v Českých Budějovicích, které mělo první zázemí v klubu Malého divadla v Hradební ulici.[11][12]

Jiná výtvarná činnost[editovat | editovat zdroj]

Kromě práce v divadlech se věnovala volné tvorbě, výrobě tapiserií, ilustracím, výrobě dřevěných šperků, malování obrazů a výrobě loutek pro přátele a zájemce.[13] Zúčastňovala se kolektivních výstav s jihočeskými výtvarníky v Čechách i v zahraničí. S Jaroslavem Křišťanem realizovala pro městské muzeum Slavonice velkou sádrovou maketu historického jádra města, včetně zaměření a výroby[14] a maketu historické tvrze Žumberk. V Divadle rozmanitostí v Mostě vytvořila ve foyeru dřevěné reliéfy.[3] V Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích upravila interiéry dětského oddělení. Její dílo je ve sbírkách Muzea loutkářských kultur v Chrudimi,[15] v Jihočeském muzeu, ve sbírce Milana Knížáka[16] a v jiných soukromých sbírkách. Byla evidována v Českém fondu výtvarných umělců.[3]

Zemřela 13. září 2020 v Českých Budějovicích.[17]

Broučci- dětské oddělení Jihočeské vědecké knihovny
Jak dědeček tahal řepu - dětské oddělení pobočky Jihočeské vědecké knihovny
Textilní loutka - dětské oddělení Jihočeské vědecké knihovny




Ocenění[18][editovat | editovat zdroj]

  • 1973 Cena Ministerstva kultury
  • 1978 Cena Literárního fondu

Divadelní inscenace (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Divadlo loutek Ostrava

  • 1956 Kouzelná galoše (režie Zdeněk Stoklasa)
  • 1956 Pejsek a kočička (režie Zdeněk Miczko)
  • 1957 Koníček Hrbáček (režie Jiří Jaroš)
  • 1959 Malý Muk (režie Zdeněk Havlíček)
  • 1960 Míček Flíček (režie Zdeněk Stoklasa)
  • 1961 Nepořádná Alenka (režie Eva Řehořková)
  • 1964 Odvážný Petr a sopka Čokohama (režie Jiří Volkmer)

Malé divadlo České Budějovice

  • 1965 Pohádky Karla Čapka (režie Ivan Pilný)
  • 1966 Podivuhodná dobrodružství Edudanta a Francimora (režie L. Dvořák)
  • 1966 Tři veteráni (režie Josef Krofta)
  • 1968 Tři zlaté vlasy Děda Vševěda (režie M.Friedrich)
  • 1968 Míček Flíček (režie Ivan Pilný)
  • 1969 O třech prasátkách a zlém vlkovi ( režie Josef Krofta)
  • 1969 Pták Ohnivák a liška Ryška (režie Josef Krofta)
  • 1970 Giňol v Paříži (režie Josef Krofta)
  • 1971 Křesadlo (režie Josef Krofta)
  • 1971 Mastičkář (režie Josef Krofta)
  • 1971 Mořský car (režie Josef Krofta)
  • 1972 Aucassin a Nicoletta (režie Erik Kolár)
  • 1973 Mauglí (režie Jiří Středa)
  • 1974 Pohádky pana Pohádky (režie Antonín Bašta)
  • 1975 Zlaté přadeno (režie Ivan Pilný)
  • 1976 Kamenný kvítek (režie Antonín Bašta)
  • 1977 Zlatovláska (režie Jan Kačer)
  • 1978 Princezna s ozvěnou (režie Antonín Bašta)
  • 1979 Krása nevídaná (režie Jan Kačer)
  • 1987 Tak povídej (režie Jiří Středa)
  • 2004 Koledování (režie Šárka Kavanová)

Výstavy kolektivní[editovat | editovat zdroj]

  • 1960 Jevištní výtvarnictví 1945 – 1960 (Brno, Dům umění)
  • 1961 Přehlídka jevištního výtvarnictví (Praha, Mánes)
  • 1974 Jihočeští výtvarníci (České Budějovice, Praha)
  • 1978 Jihočeští výtvarníci k výročím (České Budějovice)
  • 1979 PQ: Pražské quadriennále jevištního výtvarnictví a divadelní architektury (Praha)
  • 1985 Hra, loutka (Praha, Opava)
  • 1987 Loutka a divadlo (Liberec)

Výstavy autorské[editovat | editovat zdroj]

  • 1975–1989 České Budějovice, Milevsko, Prachatice, Kaplice, Blois (Francie)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Jaroslava Žátková [online]. Archiv výtvarného umění [cit. 2024-02-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ Divadlo loutek Ostrava [online]. Ostravský divadelní archív [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d TETIVA, Vlastimil. Asociace jihočeských výtvarníků. 1. vyd. České Budějovice: Unie výtvarných umělců s Nadací rožmberské růže, 1993. 52 s. 
  4. ↑ Umělecké řemeslo [online]. NEBE [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. 
  5. ↑ ŠMAUS, Zdeněk. Malé divadlo: 25 let 1949–1974. 1. vyd. České Budějovice: Růže, 1974. 87 s. 
  6. ↑ a b Encyklopedie Českých Budějovic. 1. vyd. České Budějovice: Nebe, 1998. 592 s. ISBN 80-238-3392-8. S. 247. 
  7. ↑ Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích. 1. vyd. Díl 4. Praha: Nakladatelský dům OP, 1998. 717 s. ISBN 80-85841-37-1. S. 705. 
  8. ↑ LEWEST.CZ. Malé divadlo - Jihočeské divadlo. Jihočeskédivadlo.cz [online]. [cit. 2024-02-05]. Dostupné online. 
  9. ↑ PILNÝ, Ivan; ŽÁTKOVÁ, Jaroslava. Malé divadlo v Českých Budějovicích uvádí hru Jiřího Středy Mauglí podle Knihy džunglí Rudyarda Kiplinga. 1. vyd. České Budějovice: Malé divadlo, 1986. 
  10. ↑ LIDINSKÁ, Klára. Spolek třeboňského loutkového divadla: diplomová práce. 1. vyd. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér divadla a výchovy, 2019. 58 s. 
  11. ↑ DANĚK, Michael. LISTOPAD 1989: Zhroucení komunistického systému a 50 tisíc lidí na náměstí v Budějcích. Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech [online]. [cit. 2024-02-29]. Dostupné online. 
  12. ↑ KOBLENC, Václav. U kašny jsem i slzu uronila: Jaroslava Žátková. Mladá fronta Dnes-Jihočeské vydání. 2007-11-16, roč. 18, čís. 268. ISSN 1210-1168.. 
  13. ↑ KAVANOVÁ, Šárka; ŽÁTKOVÁ, Jaroslava. Jak zvířátka naučila Matýska hezky mluvit: logo-pedo-pohádka. 1. vyd. Dobřejovice: Alfa-Omega, 2008. 53 s. ISBN 978-80-7389-017-9. 
  14. ↑ Nejznámějším exponátem je. . .. Štít. 1988-07-14, roč. 5, čís. 28-29. 
  15. ↑ Muzeum loutkářských kultur Chrudim. www.puppets.cz [online]. [cit. 2024-02-05]. Dostupné online. 
  16. ↑ Muzea historických loutek ze sbírek Milana Knížáka. www.milanknizak.com [online]. [cit. 2024-02-05]. Dostupné online. 
  17. ↑ Žátková, Jaroslava, 1935–2020. katalog.cbvk.cz [online]. Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích [cit. 2024-03-23]. Dostupné online. 
  18. ↑ Třicet pět let výtvarného umění a architektury v jižních Čechách: pamětní almanach. 1. vyd. České Budějovice: Alšova jihočeská galerie, 1980. 278 s. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MACH, Vladimír. Malý slovník jihočeských výtvarných umělců. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta,1992. 71 s.
  • MALÁ, Alena, ed. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2010. Vyd. 1. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2010. 391 s. Prameny a dokumenty. ISBN 978-80-86171-35-7
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jaroslava_Žátková&oldid=23836368“