Přeskočit na obsah

Jaroslav Knittl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Reverendus Dominus
Jaroslav Knittl
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézekrálovéhradecká
Svěcení
Kněžské svěcení24. června 1972
světitel František Tomášek
Osobní údaje
Datum narození27. dubna 1922
Místo narozeníVrchoviny
Datum úmrtí3. června 1994 (ve věku 72 let)
Místo úmrtíNové Město nad Metují
Povoláníučitel a katolický kněz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Knittl (27. dubna 1922, Vrchoviny3. června 1994, Nové Město nad Metují) byl český středoškolský pedagog, římskokatolický duchovní a vydavatel a organizátor společenského života.[1] V roce 1991 inicioval obnovu Akademických týdnů v Novém Městě nad Metují.

Jaroslav Knittl se narodil ve Vrchovinách u Nového Města nad Metují jako druhý syn Antonína Knitttla a jeho manželky Anny, rozené Suchánkové. Do školy začal chodit v rodných Vrchovinách (obecná škola 1925–1933).[1] Absolvoval reálné gymnázium v Náchodě (maturita 1941). Poté studoval němčinu a angličtinu na jazykové škole v Praze. Ve školním roce 1942–1943 učil v Praze na učňovské škole. V letech 1943–1945 prošel totálním nasazením, když pracoval pro firmu Deutsche Lufthansa v Babí u Náchoda.[2] Tehdy prodělal paratyfus.[1]

Po druhé světové válce vystudoval učitelství s aprobací na filosofii a český jazyk na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (1945–1949). Studia ukončil obhájením práce o Masarykově pojetí ženy. Už během studií zi zároveň vyzkoušel redaktorskou práci v časopisu Dopisy. Zároveň spolu se svým bratrem vstoupil dne 12. června 1946 v tzv. Wolkrově vile na Svatém Kopečku u Olomouce do třetího řádu sv. Dominika.[1]

Po vysoké škole působil jako středoškolský pedagog nejprve krátce v Ostravě I (1949–1950) a poté již v rodném kraji v Novém Hrádku (1950–1953), v Novém Městě nad Metují – Krčíně (1953–1956) a v Novém Městě nad Metují (1956–1958) a později na gymnáziu v Náchodě. Ze školství byl ovšem propuštěn. Proto v následujících letech pracoval v Novém Městě nad Metují nejprve jako pomocný dělník v Odbytovém sdružení papírenského průmyslu (Ospap) (1958–1963), a poté jako skladník ve Východočeských konzervárnách Fruta (1963–1968).[2]

V roce 1968 začal studovat teologii litoměřickém kněžském semináři (Cyrilometodějskou teologickou fakultu) spolu s ním začal studovat jeden z jeho někdejších gymnaziálních studentů, Josef Rousek). Díky svému předchozímu vysokoškolskému vzdělání nastoupil rovnou do druhého ročníku.[1] Fakultu ukončil v roce 1972 a byl vysvěcen na kněze kardinálem Tomáškem v pražské katedrále sv. Víta. V královéhradecké diecézi ovšem nedostal souhlas a místo v Ludgeřovicích u Ostravy odmítl kvůli nemocné matce, a asi jako vzdor vůči panujícímu režimu.[2]

Byl pod stálým bedlivým dozorem StB, která mu znemožňovala například práci s mládeží. Nemohl působit v oficiální duchovní správě. Od listopadu 1972 do dubna 1982 pracoval jako dělník ve Stavostroji v Novém Městě nad Metují. Částečný souhlas získal v roce 1978 na péči o sestry dominikánky (kongregace blahoslavené Zdislavy) v Broumově. Ovšem pro rok 1983 mu byl souhlas opět odebrán a obnoven v prosinci stejného roku. Od té doby byl výpomocným duchovním v děkanství Nové Město nad Metují při kostele v Krčíně. Čas od času sloužil i v dalších novoměstských kostelích, v někdejším klášteře milosrdných bratří či v děkanském kostele Nejsvětější Trojice. V prosinci 1988 mu byl státní souhlas opět odebrán. Oficiálně mohl kněžsky působit až od prosince roku 1989.[1]

Působil v samizdatu. Jako vydavatel takto připravil celkem na 400 knih (včetně objemných časopisů). Jednalo se o překlady cizojazyčných i domácích autorů. Přitom spolupracoval s velkým množstvím spolupracovníků doma i v zahraničí. Vydával samizdatový časopis Znamení doby, kterého vyšlo celkem 56 čísel. Dalších asi 60 titulů vydal ve svém nakladatelství Signum Unitatis po roce 1989.[1]

V roce 1991 obnovil v Novém Městě nad Metují konání tzv. Akademických týdnů, které mají svou tradici již z meziválečného období. Ve školním roce 1990/91 učil na gymnáziu v Náchodě český jazyk a filosofii. Zemřel na rakovinu v roce 1994.[1]

V roce 2022 mu bylo in memoriam uděleno čestné občanství města Nové Město nad Metují.[2]

  1. a b c d e f g h Jaroslav Knittl. vrchoviny [online]. [cit. 2024-04-09]. Dostupné online. 
  2. a b c d Ocenění občané - Nové Město nad Metují - oficiální stránky. www.novemestonm.cz [online]. [cit. 2024-04-09]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]