Jaroslav Jelínek
| Jaroslav Jelínek | |
|---|---|
.gif) Jaroslav Jelínek | |
| Narození | 4. června 1882 Holešovice-Bubny  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 19. ledna 1946 (ve věku 63 let) Praha  Československo |
| Příčina úmrtí | vážné onemocnění (rakovina) |
| Národnost | česká |
| Povolání | novinář |
| Politická strana | československá sociální demokracie |
| Choť | Anna Foltová (sňatek[1]) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaroslav Jelínek, křtěný Jaroslav Vilím (2. dubna 1882[2][3] Holešovice-Bubny – 19. ledna 1946 v Praze) byl novinář.[3]
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Malých Bubnech[2] v rodině stavitelského kresliče Vilíma Jelínka a jeho ženy Marie Hrabětové.[2] V roce 1909 se oženil[1] s Annou Foltovou.
Před druhou světovou válkou
[editovat | editovat zdroj]V období mezi dvěma světovými válkami pracoval jako parlamentní zpravodaj slovenských Robotnických novin a plzeňské Nové doby. V letech 1924 až 1938 působil jako redaktor Nové svobody a také jako spolupracovník Práva lidu a deníku Československá republika.[4] Vystupoval jako publicistický mluvčí tradiční sociální demokracie, zejména jejího národně orientovaného proudu. Mezi jeho přátele patřili: Gustav Habrman, František Soukup, Rudolf Bechyně, Antonín Hampl, Ivan Dérer a další.[4] Jaroslav Jelínek propagoval česko – slovenskou vzájemnost, angažoval se jako osvětový a kulturní pracovník a aktivista Dělnické akademie.[4] Od roku 1930 byl tajemníkem Sboru pro zřízení druhého Národního divadla. To on inicioval vydání osmidílných Dějin Národního divadla (1932).[4]
Za protektorátu
[editovat | editovat zdroj]Novinářská maffie
[editovat | editovat zdroj]Brzy po 15. březnu 1939 založil historik dr. František Bauer novinářskou odbojovou skupinu (označovanou někdy[kde?] jako "novinářská maffie"). V této ilegální skupině jej zastupoval spisovatel Vladimír Sís. Skupina byla napojena na Politické ústředí (PÚ).[5] a ÚVOD. Nejužšími členy této novinářské odbojové skupiny byli (vedle dr. Františka Bauera) a Jaroslava Jelínka[6] také Václav König, Antonín Pešl, Rostislav Korčák, Josef Řezníček z Olomouce[7][6] a také sociálnědemokratický politik – redaktor[8] Bohumil Laušman.[7]
Český kurýr
[editovat | editovat zdroj]Spolu s historikem dr. Františkem Bauerem; redaktorem České tiskové kanceláře (ČTK) a překladatelem z ruštiny Václavem Königem; českým novinářem a publicistou Antonínem Pešlem a novinářem Dr. Miloslavem Kohákem přispíval Jaroslav Jelínek do ilegálního časopisu Český kurýr. Časopis byl vydáván odbojovou skupinou vedenou Rostislavem Korčákem a Ing. Miroslavem Satranem.[9]
V roce 1945 a po něm
[editovat | editovat zdroj]Na sklonku druhé světové války – v době od března 1945 do května 1945 byl Jaroslav Jelínek vězněn v Praze na Pankráci.[4] Věznění i válku sice přežil, ale po půl roce od jejího skončení zemřel v Praze v lednu 1946 na rakovinu. Torzo jeho memoárové knihy "PÚ: politické ústředí domácího odboje: vzpomínky a poznámky novináře" vyšlo až po jeho smrti v následujícím roce (1947).[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Matriční záznam o sňatku Jaroslava Jelínka s Annou Foltovou farnosti při kostele sv. Antonína v pražských Holešovicích
- ↑ a b c Matriční záznam o narození a křtu Jaroslava Jelínka farnosti při kostele sv.Gotharda v Bubenči
- ↑ a b JELÍNEK, Jaroslav. Databáze autorit, Jelínek, Jaroslav, 1882-1946 [online]. [cit. 2016-10-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Jelínek Jaroslav [online]. Encyklopedie ČSSD [cit. 2016-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-09.
- ↑ KOURA, Petr. Podplukovník Josef Balabán : život a smrt velitele legendární odbojové skupiny Tři králové. Praha: Rybka, 2003. 309 s. ISBN 80-86182-72-X. Kapitola rejstřík osob: Václav König, s. 80, 91, 113, 131, 137, 140, 147, 152, 156, 176, 177, 204, 221, 232, 233, 237.
- ↑ a b TSCHOCHOHEIOVÁ, Iva, Bc.. Čeněk Ježek – Causa prominentního protektorátního novináře před Národním soudem. Brno, 2008 [cit. 2016-10-01]. 139 s. Diplomová. Masarykova Univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií, Katedra mediálních studií a žurnalistiky. Vedoucí práce PhDr. Pavel VEČEŘA, Ph.D.. s. 28. Http://is.muni.cz/th/56135/fss_m/. Dostupné online.
- ↑ a b PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: Václav König). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 193.
- ↑ JELÍNEK, Jaroslav. PÚ: politické ústředí domácího odboje: vzpomínky a poznámky novináře. [online]. Praha II, Žitná 8: Kvasnička a Hampl, 1947 [cit. 2016-10-03]. (KMEN). Kapitola Novináři při PÚ, s. 93–97. (s předmluvou Dr. Alberta Pražáka a s doslovem Vladimíra Síse). Dostupné online.
- ↑ MECNEROVÁ, Iveta. Problematika cenzury v období Protektorátu Čechy a Morava [online]. Redakce Mgr. Daniel Jakubíček, Ph.D. (vedoucí bakalářské práce). OLOMOUC: PALACKÉHO UNIVERZITA V OLOMOUCI, 2013 [cit. 2015-12-05]. S. 15–16 (z celkových 53 str.). PALACKÉHO UNIVERZITA V OLOMOUCI; Pedagogická fakulta; Katedra českého jazyka a literatury; III.ročník – prezenční studium; obor: český jazyk – společenské vědy; Bakalářská práce. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Černý, Václav. Paměti. [II], 1938-1945, Křik Koruny české: náš kulturní odboj za války. Vyd. 3. V Brně: Atlantis, 1992. 438 s. ISBN 80-7108-059-4.
- Cebe, Jan. Spolkový život českých novinářů v letech 1945-1948. Vydání první. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2015. 267 stran. ISBN 978-80-246-2863-9.
- Jelínek, Jaroslav. PÚ: politické ústředí domácího odboje: vzpomínky a poznámky novináře. V Praze: Kvasnička a Hampl, 1947. 214-[2] s. (s předmluvou Dr. Alberta Pražáka a s doslovem Vladimíra Síse)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Jelínek
- Jaroslav Jelínek – Databáze autorit
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Archiválie364 • 1882 • Jelínek, Jaroslav (*1882)
