Jaroslav Fiala (politik KSČ)
| Jaroslav Fiala | |
|---|---|
 | |
| Narození | 13. dubna 1900 Osek  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 2. května 1945 (ve věku 45 let) Terezín  Protektorát Čechy a Morava |
| Povolání | politik |
| Politická strana | Komunistická strana Československa |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaroslav Fiala (13. dubna 1900, Osek[1] – 2. května 1945, Terezín) byl funkcionář KSČ, který se stal jedním z nejvýznamnějších konfidentů německého gestapa. Počet komunistických odbojářů, kteří kvůli Fialově činnosti přišli o život, není možné přesně stanovit. Jde minimálně o desítky lidí, přičemž stovky dalších byly zatčeny.[2][p. 1]
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Novém Oseku v rodině horníka Antona Fialy a jeho ženy Barbory Borkovcové.[1] V roce 1934 studoval Fiala na Leninské škole v Moskvě.[4] Byl aktivní v odboji, organizoval například zakázanou demonstraci horníků v Mostě, šířil protimilitaristickou propagandu, angažoval se ve vysílání dobrovolníků do španělských interbrigád.
K výslechu na Gestapu, při kterém byl zřejmě mučen, byl poprvé předvolán v květnu 1942 v Kladně.[2] Poté se skrýval, (mimo jiné) ve staré důlní štole v Beřovicích nebo v hájovně v Říčanech. Pak se mu podařilo prosadit se do třetího ilegálního vedení KSČ. V únoru 1943 byl ale znovu zatčen v Pardubicích, kde se ke své ilegální činnosti přiznal a stal se konfidentem gestapa.
Svému příteli Josefu Molákovi pak například nabídl, že zajistí nové pasy českým parašutistům, kteří se do Čech dostali přes Polsko ze Sovětského svazu. Doklady však vyrobilo přímo gestapo, které tak získalo krycí jména i fotografie těchto mužů.[2]
S blížícím se koncem války se Fiala pokusil přejít opět na stranu odboje, aby měl alibi pro budoucnost. V únoru 1945 varoval odbojáře před jinými konfidenty, což gestapu neuniklo.
Dne 2. května 1945 (v době, kdy už byl Adolf Hitler mrtev a Rudá armáda již byla v Berlíně) bylo v Malé pevnosti v Terezíně (na rozkaz K. H. Franka) ještě popraveno 52 osob.[5] Jednalo se o největší hromadnou popravu v této věznici pražského gestapa.[5] Z 52 popravených bylo 51 vesměs mladých levicových odbojářů (většinou členů mládežnické odbojové organizace Předvoj a ilegální KSČ) a 52. zastřeleným byl konfident gestapa Jaroslav Fiala (pod komunistickým krycím jménem Jeřábek), který tak paradoxně zemřel spolu s mnohými těmi, na které donášel.[5][p. 2]
- Některé z „obětí“ Jaroslava Fialy
-
-
-
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Během necelé dva roky trvající konfidentské činnosti Jaroslava Fialy se mu podařilo dostat do spárů gestapa asi 1500 osob.[3] Jeho vinou byl zničen téměř celý III. ilegální ÚV KSČ.[3] Udavačství Fialy vedlo k pozatýkání mnoha odbojářů z regionálních ilegálních organizací působících na Plzeňsku, Berounsku, Příbramsku, Hořovicku, Kladensku, Lounsku a dále pak měl na svědomí i mnoho příslušníků odbojových skupin teritoriálně působících v Brně a v Praze.[3]
- ↑ Konec existence Jaroslava Fialy má dvojí verzi. Podle první z nich se s blížícím koncem gestapa snažil vzbudit dojem odbojáře. Byl napojen na ilegální organizaci na Kladně, která byla v březnu 1945 odhalena a Fiala se ocitl 24. března 1945 v Pankrácké věznici v Praze, odkud byl po necelých dvou měsících výslechů odvezen do Terezína , kde byl 2. května 1945 popraven.[3] Podle druhé verze obdrželo gestapo od K.H. Franka příkaz sestavit seznam nejúspěšnějších konfidentů a tyto osoby zatknout, dopravit do Terezína a tam je umlčet. To mělo být provedeno tak, že vybraní konfidenti měli být přimícháni do skupiny vězňů, kteří měli být toho dne (2. května 1945) popraveni. Tato druhá verze se objevuje jen ve výpovědi zatčeného komisaře gestapa SS-Hautpsturmführera Heinze Jantura (Hanse Jantura) a není příliš pravděpodobná.[3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu Jaroslava Fialy farnost Dlouhá Louka
- ↑ a b c KOŽÍŠEK, Jakub. Příběh konfidenta, který se profízloval až ke kulce. ČT 24 [online]. 2015-5-2. Dostupné online.
- ↑ a b c d e FENCL, Radek. František Holman: Život jednoho odbojáře, člena odbojové skupiny Brdy - Neliba. Praha, 2011 [cit. 2022-07-30]. 91 s. diplomová práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta; Katedra dějin a didaktiky dějepisu; Studijní program: Učitelství pro střední školy; Magisterský studijní obor: Dějepis – Občanská výchova. Vedoucí práce PhDr. Lubor Václavů. s. 62, 62. Kapitola: 3.8.4 Smrt Jaroslava Fialy. Dostupné online.
- ↑ KOPA, Jan. Kdo rozbil III.ilegální ÚV KSČ ? [online]. Jan Kopa [cit. 2018-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-07.
- ↑ a b c PADEVĚT, Jiří (autor); KRUŠINA, Martin (režie). Malá pevnost Terezín – Policejní věznice pražského gestapa pro české vlastence a odbojáře (video) [online]. web: Stream cz, 2017-12-04 [cit. 2022-07-31]. Stopáž: 6 minut a 25 sekund; V rámci série pořadů: Krvavá léta. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- FENCL, Radek. František Holman: Život jednoho odbojáře, člena odbojové skupiny Brdy - Neliba. Praha, 2011 [cit. 2022-07-30]. 91 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta; Katedra dějin a didaktiky dějepisu; Studijní program: Učitelství pro střední školy; Magisterský studijní obor: Dějepis – Občanská výchova; (Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro základní školy a střední školy dějepis - základy společenských věd). Vedoucí práce PhDr. Lubor Václavů. s. 55 až 62. Kapitola: 3.8 Jaroslav Fiala; ke stažení ve formátu *.pdf (cca 3 GBytes). Dostupné online.
Jiné zdroje
[editovat | editovat zdroj]- Archiv bezpečnostních složek, fond: Správa vyšetřování STB, oddělení válečných zločinů, archivní čísla: 325 – 76 – 1; 325 – 76 – 2; 325 – 76 – 3; 325 – 76 – 4.
