Jan Zídka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Zídka
Narození14. května 1923
Machov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí20. dubna 2002 (ve věku 78 let)
Hradec Králové
ČeskoČesko Česko
Povoláníarchitekt
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Zídka (14. května 1923 Machov20. dubna 2002 Hradec Králové) byl český architekt působící zejména v Hradci Králové, kde se podílel na výstavbě několika sídlišť (např. Orlická kotlina, Slezské Předměstí) i reprezentativních a kulturních staveb (např. hotelu Černigov či kongresového centra Aldis).

Jeho synem je architekt Jiří Zídka.[1]

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval průmyslovou školu stavební v Hradci Králové (1939–1943) a poté ještě Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze (dokončena 1949). Při studiu jej silně ovlivnila osobnost architekta Jana Sokola.[2]

V rámci absolutoria nastoupil do Stavoprojektu v Hradci Králové. Tam se zařadil mezi klíčové architekty a urbanisty, kteří se podíleli na podobě města po druhé světové válce. Úzce spolupracoval s Václavem Rohlíčkem a Břetislavem Petránkem, s nimiž po roce 1951 tvořil urbanistickou skupinu. V letech 1962–1968 Zídka vedl urbanistický ateliér královéhradeckého Stavoprojektu. Po změně struktur projektového ústavu působil v atelieru A11, a to až do roku 1987, kdy odešel do důchodu.

Třída SNP, Hradec Králové

Jeho prvním projektem se staly školy na sídlišti Orlická kotlina. V roce 1956 se začal celý urbanistický tým, jehož byl součástí, zabývat novým územním plánem města Hradce Králové. V rámci toho řešil plánování dvou sídlišť na Slezském Předměstí (Slezské Předměstí Jih a Slezské Předměstí Sever). Projektům i realizacím v této části města se věnoval jako hlavní architekt[3] v letech 1959 až 1969. V rámci Slezského Předměstí řešil nejen obytnou výstavbu, ale také občanskou vybavenost a navrhl zde i hotel Alessandria.[4] Na přelomu 50. a 60. let 20. století došlo k dostavbě klíčových městských bulvárů. Jednalo se mj. o Pospíšilovu třídu a navazující třídu SNP, které rozdělují Severní Předměstí na dvě části (jižní a severní). Budovy podél těchto tříd na severovýchodě od centra byly postaveny podle Zídkova konceptu v letech 1958–1964.[5]

Poblíž železničního hlavního nádraží v Hradci Králové (na Pražském Předměstí) navrhl hotel Černigov (projekt 1968, výstavba 1969 až 1975, otevření v prosinci 1975), který se stal nejvýznamnější Zídkovou stavbou a pravděpodobně i nejvýznamnější poválečnou stavbou města. Tento hotel se zařadil mezi špičku hotelové architektury té doby po bok hotelu Thermal v Karlových Varech či hotelu Olympik v pražském Karlíně.[2] Tato stavba tvoří urbanistický protipól nádražní budově, což plánovali již o dvacet let dříve urbanisté a architekti František Bartoš a Josef Havlíček.[6]

Na konci 60. let 20. století stál za návrhem nově budovaného safari v zoo ve Dvoře Králové nad Labem.[7] V 70. letech se podílel na asanaci Pražského předměstí v Hradci Králové, které se mělo zásadním způsobem zmodernizovat ve společenskou čtvrť. K plánované výstavbě divadla na Dukelské třídě však nikdy nedošlo. Realizován byl např. obchodní dům Prior, k němuž Zídka připravil první hmotovou studii.[2]

Posledním velkým projektem Jana Zídky bylo v letech 1980–1984 společně s Václavem Misíkem projektované nové kongresové centrum severně od městských lázní. V daném prostoru se již dříve řešila výstavba rozhlasu či divadla. Podle projektu nakonec vzniklo v letech 1987–1991 Kongresové centrum Aldis s kapacitou hlavního sálu 1230 míst a celkem 5100 m2 výstavních ploch.

Po odchodu do důchodu ještě působil jako hlavní architekt v Útvaru hlavního architekta městského magistrátu v Hradci Králové (1992–1995). Byl členem Svazu architektů, územně plánovací komise Městského národního výboru i komise Českého fondu výtvarných umění Dílo.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

V roce 2021 se konala výstava "Střípky hradecké architektury let minulých" připomínající dílo Jana Zídky a Karla Schmieda v Hradci Králové. Od 1. 7. do 31. 8. byly panely instalovány v Centru celoživotního vzdělávání.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Otce by určitě nenapadlo, že by se měl hotel zbourat. trutnovinky.cz [online]. [cit. 2021-11-30]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f Jan Zídka | Architekti | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2021-11-16]. Dostupné online. 
  3. Paneláci map. panelaci.cz [online]. [cit. 2021-11-30]. Dostupné online. 
  4. Slezské Předměstí. www.panelaci.cz [online]. [cit. 2021-11-30]. Dostupné online. 
  5. ZIKMUND-LENDER, Ladislav. Zítřek stavíme dnes: Architektura a urbanismus Hradce Králové v letech 1945–1989. Monumenta Vivent: Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Josefově [online]. 2015 [cit. 2021-11_30]. Dostupné online. 
  6. HOTEL ČERNIGOV. Architektura 489 [online]. [cit. 2021-11-30]. Dostupné online. 
  7. Galerie Na Mostě - uskutečněné výstavy 2021 [online]. [cit. 2021-10-26]. Dostupné online. 
  8. Internetové muzeum / Divadelní architektura v Evropě. www.theatre-architecture.eu [online]. [cit. 2021-11-30]. Dostupné online. 
  9. Střípky hradecké architektury let minulých. Královéhradecký kraj - turistický portál [online]. [cit. 2021-11-30]. Dostupné online.