Přeskočit na obsah

Jakub Škoda

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jakub Škoda
Jakub Škoda
Jakub Škoda
Narození30. dubna 1835
Počátky
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí28. října 1885 (ve věku 50 let)
Přerov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolánípedagog, překladatel, středoškolský učitel, spisovatel, politik, filolog, autor učebnic a učitel
PříbuzníAntonín Škoda (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakub Škoda (30. dubna 1835 Počátky[1] — 28. října 1885 Přerov[2]) byl český středoškolský profesor, překladatel a komunální politik. Vyučoval na středních školách v Chebu, Litoměřicích, Jindřichově Hradci a Olomouci; roku 1870 byl jmenován ředitelem nově zřízeného gymnázia v Přerově. Ve volbách 1873-74 tam organizoval úspěšnou kampaň národní strany proti proněmeckým kandidátům a jako obecní zastupitel měl zásluhy o zachování a rozvoj českojazyčných středních škol. Psal učebnice a pod pseudonymem Počátecký překládal divadelní hry z francouzštiny. Stal se čestným občanem Přerova (1880) a na jeho počest bylo pojmenováno tamní Gymnázium Jakuba Škody (1993).

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 30. dubna 1835 v Počátkách. V deseti letech byl přijat na gymnázium v Jindřichově Hradci. Po maturitě r. 1853 absolvoval filosofii, klasickou filologii a češtinu na pražské univerzitě; během studia vyučoval klasické jazyky v soukromých ústavech.[3]

Roku 1857 se stal suplentem na gymnáziu v Chebu, odkud se o rok později přestěhoval do Litoměřic. V roce 1858 byl jmenován skutečným učitelem na gymnáziu v Jindřichově Hradci. Ve městě strávil devět let. Aktivně se účastnil veřejného života a vlasteneckých podniků, z nichž nejdůležitější bylo ochotnické divadlo. Roku 1867 se stal profesorem českého státního gymnázia v Olomouci, které řídil Jan Evangelista Kosina.[3]

V roce 1870 společně s poslancem Ignátem Wurmem a farářem Arnoštem Vychodilem organizoval založení českého gymnázia v Přerově[4] a po jeho otevření v říjnu téhož roku byl jmenován ředitelem.[3]

Ve městě se zapojil do veřejného a politického života. Krátce po jeho příchodu padla Hohenwartova vláda a centralisté se snažili toho využít k posílení německého vlivu na Moravě. V komunálních volbách v letech 1873 a 1874 organizoval Škoda kampaň národní strany (tj. zastánců českého jazyka) a po vyhraných volbách zasedl v obecním zastupitelstvu. Stal se zpravodajem školního, stavebního a finančního odboru. Usiloval zejména o rozvoj českojazyčného školství. Pod jeho vedením bylo reálné gymnázium rozšířeno o vyšší ročníky a byla pro něj postavena nová budova. Později bylo doplněno o vyšší gymnázium a vyšší reálku. Rolnická škola, v jejímž čele rovněž stál, byla na jeho návrh změněna na zemskou hospodářskou střední školu. Snažil se rovněž o zřízení strojnické školy; podnikl cestu do Chomutova, aby získal více informací, jejího otevření se ale nedožil. Úsilí o udržení a rozšiřování českojazyčných škol naráželo na silný odpor proněmeckých občanů a politiků („ústaváků“); bylo Škodovou zásluhou, že přerovské školy nepodlehly poněmčení, jako se to v téže době stalo v Hranicích, Třebíči a Valašském Meziříčí.[5]

Byl rovněž v čele záložny a okrašlovacího spolku.[6] Inicioval také zřízení obecní spořitelny a české knihtiskárny.[5]

Zemřel 28. října 1885 v Přerově po čtrnáctidenní nemoci.[7]

Význam a ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Jakub Škoda byl svými současníky vysoce ceněn pro svou činnost ve prospěch Přerova a pro prosazování českých národních zájmů v tomto městě. Roku 1880 byl jmenován čestným občanem; při té příležitosti byl uspořádán pochodňový průvod a banket za účasti místních obyvatel i hostů z Brna, Olomouce a dalších měst. Velkolepé byly i oslavy jeho 50. narozenin, k nimž dostal od města zlatý pohár a ochotnický spolek uspořádal na jeho počest slavnostní večer.[5]

Roku 1993 po něm bylo pojmenováno přerovské Gymnázium Jakuba Škody.[4]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Během pobytu v Jindřichově Hradci překládal divadelní hry z francouzštiny, s cílem rozšířit repertoár nově otevřeného pražského Prozatímního divadla. Většina jeho prací z té doby vyšla pod pseudonymem Počátecký.[3] Později psal středoškolské učebnice.[3]

Knižně vyšly:[8]

  • Francouzská cvičebná kniha. Díl první, Tvarosloví (1874)
  • Grammatika francouzská pro nižší a střední třídy realných škol a pro střední třídy realných gymnasií (1874)
  • Francouzská cvičebná kniha pro nižší školy reálné a pro reálná gymnasia (1878)

Překlady:

  • Premarey: Doktor Robin : veselohra v jednom jednání (1856, 1871)
  • Delphine de Girardin: Pokuta ženy : drama ve třech jednáních (1867)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. ↑ a b c d e BÍLÝ, František. Jakub Škoda. Zlatá Praha. 1885-12-11, roč. 2, čís. 50, s. 751. Dostupné online [cit. 2012-02-10]. 
  4. ↑ a b Historie školy a známí absolventi [online]. Přerov: Gymnázium Jakuba Škody, 2011-08-25 [cit. 2011-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-26. 
  5. ↑ a b c BÍLÝ, František. Jakub Škoda (Dokončení). Zlatá Praha. 1885-12-18, roč. 2, čís. 51, s. 766. Dostupné online [cit. 2012-02-10]. 
  6. ↑ Jakub Škoda Počátecký. Humoristické listy. 1885-11-20, roč. 27, čís. 47, s. 766. Dostupné online [cit. 2012-02-10]. 
  7. ↑ K úmrtí ředitele Jakuba Škody. Moravská orlice. 1885-10-30, roč. 23, čís. 249, s. 2. Dostupné online [cit. 2012-02-10]. 
  8. ↑ Podle seznamu prací v NK ČR

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jakub_Škoda&oldid=24037901“