Přeskočit na obsah

Jaghnóbština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jaghnóbština (yaγnobī́ zivók / яғнобӣ зивок)
Mapa rozšíření jazyka
Mapa rozšíření jazyka
RozšířeníTádžikistán
Počet mluvčíchasi 12 500
Klasifikace
Písmocyrilice
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazyknení úředním
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2yai (B)
ISO 639-3yai
Ethnologueyai
Wikipedie
testovací verze
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Oblasti, ve kterých žijí mluvčí jaghnóbského jazyka či tádžickojazyčné obyvatelstvo jaghnóbského původu (intenzita šrafování vyznačuje relativní homogenitu jaghnóbských komunit v daných oblastech)

Jaghnóbština (jaghnóbský jazyk) – jaghnóbsky яғнобӣ зивок (yaγnobī́ zivók [jɑʁnɔ:'bi: zɪ̆'vo:kʰ]) je žijícím jazykem severovýchodní skupiny íránských jazyků. Jaghnóbština se užívá zejména v oblasti Jaghnóbského údolí na horním toku řeky Jaghnób v severozápadním Tádžikistánu, mluvčí tohoto jazyka však žijí i v dalších oblastech Tádžikistánu, v oblasti Varzóbu, Zafaróbódu a v severních částech města Dušanbe. Počet mluvčích je odhadován na 12 500 jedinců.

Jaghnóbština je považována za potomka sogdštiny, jazyka Sogdiany, tedy oblasti Samarkandu, Bucháry a Pandžikentu, sogdštinu však používali obchodníci a učenci na širším území Střední Asie, množství písemných památek známe zejména z Turfanské oázy v Čínském Turkestánu. Na rozdíl od sogdštiny však jaghnóbština vykazuje určité odlišnosti, které ukazují, že jde spíše o jazyk velice příbuzný sogdštině, ale nelze s jistotou stanovit, že by se jaghnóbština byla vyvinula přímo ze sogdštiny.

Písmo

[editovat | editovat zdroj]

Jaghnóbské písmo ještě nebylo plně kodifikováno – běžně se používá tádžická cyrilice, ve vědeckých textech se označují délky (ӣ, ӯ) a rozlišuje se mezi hláskami /v/ a /w/ – pro druhou uvedenou hlásku se používá latinské písmeno ԝ, v běžných textech se však pro obě hlásky používá cyrilské в.

А а Б б В в Ԝ ԝ Г г Ғ ғ Д д Е е
Ё ё Ж ж З з И и Ӣ ӣ Й й К к Қ қ
Л л М м Н н О о П п Р р С с Т т
У у Ӯ ӯ Ф ф Х х (Хԝ хԝ) Ҳ ҳ Ч ч Ҷ ҷ
Ш ш ъ / ʼ Э э Ю ю Я я

Cyrilská písmena odpovídají následujícím symbolům v latinském vědeckém přepisu: а (a, ā) б (b) в (v) ԝ (w, u̯) г (g) ғ (γ) д (d) е (e / ye / ɛ) ё (yo) ж (ž) з (z) и (i, ī) ӣ (i, ī) й (y) к (k) қ (q) л (l) м (m) н (n) о (o) п (p) р (r) с (s) т (t) у (u, ū) ӯ (ʏ) ф (f) х (x) хԝ (x°) ҳ (h, ẖ) ч (č) ҷ (ǰ) ш (š) ъ / ʼ (ع) э (e) ю (yu, yū, yʏ) я (ya, yā)

Fonetika a fonologie

[editovat | editovat zdroj]

Jaghnóbština má 10 samohlásek – 3 krátké, 7 dlouhých – a 27 souhlásek.

Samohlásky

[editovat | editovat zdroj]
Jaghnóbské samohlásky (IPA)
Edituj Přední
Téměř
přední
 		Střední
Téměř
zadní
 		Zadní
Zavřená
iː •  yː
 •  uː
ɪ •  
• ʊ
eː •  


ɛː •  
 •  ɔː


a •  
ɑː •  
Téměř zavřená
Polozavřená
Středová
Polootevřená
Téměř otevřená
Otevřená

krátké: i [i-ɪ-e], a [(æ-)a(-ɑ)], u [(y-)u-ʊ-o] (samohlásky /i/ a /u/ jsou silně redukovány v otevřené slabice před přízvukem)

dlouhé: ī [i:], ɛ [ɛ:], e [(ɛ:-)e:], ā [(a:)-ɑ:], o [(ɒ:-)ɔ:(-o:-u:)] (/o/ se často mění na /ū/ před /m, n/), ū [u:], ʏ [(u:-)y:-y:i̯(-i:)]

dvojhlásky: ay [ai̯] (/ay /se objevuje většinou ve výpůjčkách, v domácích slovech se vyskytuje pouze v západním nářečí, ve východním nářečí mu odpovídá /e/ [ɛ:]), oy [ɔ:i̯], uy [ʊi̯], ūy [u:i̯], ʏy [y:i̯], iy [ɪi̯]; ow [ɔ:u̯], aw [au̯]

Souhlásky

[editovat | editovat zdroj]

plozívy: [pʰ] /p), [b], [tʰ] /t/, [d], [kʰ] /k/, [ɡ] /g/ (/k/ a /g/ jsou palatalizovány na [cʰ] a [ɟ] před samohláskami přední řady anebo na konci slova), [qʰ] /q/ (neznělé plozívy ztrácejí svou aspiraci, následuje-li za nimi jiný konsonant)

frikativy: [f], [v], [s], [z], [ɕ] /š/, [ʑ] /ž/, [χ] /x/, [ʁ] /γ/, [χʷ] /x°/, [h] ([ɦ] se objevuje jako alofón /h/ mezi samohláskami anebo v kontaktu se znělou souhláskou), [ħ] /ẖ/, [ʕ] /ع/

affrikáty: [tʃ] /č/, [dʒ] /ǰ/

nazály: [m], [n] (obě hlásky mohou mít alofóny [ŋ] a [ɱ] před /k, g/, respektive /f, v/)

vibranty: [r]

laterály: [l]

approximanty: [β̞] /w/ (alofón [u̯] po samohlásce na konci slabiky či před konsonantem), [j] /y/

Znělé souhlásky jsou běžně vyslovovány nezněle na konci slova. Následuje-li slovo začínající znělým konsonantem, je poslední konsonant předcházejícího slova asimilován ke znělému konsonantu – v tomto případě je hláska /q/ znělostně asimilována jako /γ/, nikoliv [ɢ].

Hlásky /b, g, h, ẖ, ǰ, q, l ع/ se většinou objevují ve slovech cizího původu, v původních jaghnóbských slovech jsou tyto konsonanty vzácné.

Přehled jaghnóbských souhlásek (IPA)
Bila‐
biály 		Labio‐
dentály 		Alveoláry Post‐
alveo‐
láry 		Pala‐
tály 		Veláry Uvu‐
láry 		Faryn‐
gály 		Glo‐
tály
Nazály    m    n
Plozivy p b t d c ɟ k ɡ q   
Afrikáty tʃ dʒ
Frikativy f v s z ɕ ʑ χ ʁ ħ ʕ h   
Labializované frikativy χʷ   
Vibranty    r
Aproximanty    β̞    j
Laterální aproximanty    l

Gramatika

[editovat | editovat zdroj]

Podstatná jména

[editovat | editovat zdroj]

Pádové koncovky:

pád kořen končící konsonantem kořen končící vokálem jiným než -a kořen končící vokálem -a
Sg. přímý pád (nominativ) – – -a
Sg. nepřímý pád (obliquus) -i -y -ay (Záp.dial.), -ɛ (Vých.dial.)
Pl. přímý pád -t -t -ot
Pl. nepřímý pád -ti -ti -oti

Příklady:

  • kat (dům) : obl.sg. káti, pl. katt, obl.pl. kátti
  • mayn (Záp.dial.) / mɛn (Vých.dial.) (vesnice) : obl.sg. máyni/mɛ́ni, pl. maynt/mɛnt, obl.pl. máynti/mɛ́nti
  • póda (noha) : obl.sg. póday/pódɛ, pl. pódot, obl.pl. pódoti
  • akó (starší bratr) : obl.sg. akóy, pl. akót, obl.pl. akóti
  • zindagī́ (život) : obl.sg. zindagī́y, pl. zindagī́t, obl.pl. zindagī́ti
  • mórti (muž) : obl.sg. mórtiy, pl. mórtit, obl.pl. mórtiti

Zájmena

[editovat | editovat zdroj]

Jaghnóbská osobní zájmena:

Osoba Přímý pád singuláru Nepřímý pád singuláru Enklitický tvar singuláru Přímý pád plurálu Nepřímý pád plurálu Enklitický tvar plurálu
1. man man -(i)m mox mox -mox
2. tu tau̯ -(i)t šumóx šumóx -šint
3. ax, iš áwi, ít(i) -(i)š áxtit, íštit áwtiti, ítiti -šint

Číslovky

[editovat | editovat zdroj]
číslovka východní dialekt západní dialekt vypůjčené tádžické číslovky
1 ī ī yak, yag, ya
2 dū dʏ du
3 saráy tiráy se, say
4 tafór tufór, tifór čor
5 panč panč panǰ
6 uxš uxš šiš, šaš
7 avd aft haft
8 ašt ašt hašt
9 nau̯ nau̯ nuh
10 das das dah
11 das ī das ī yozdáh
12 das dū das dʏ duwozdáh
13 das saráy das tiráy senzdáh
14 das tafór das tufór / tifór čordáh
15 das panč das panč ponzdáh
16 das uxš das uxš šonzdáh
17 das avd das aft habdáh, havdáh
18 das ašt das ašt haždáh
19 das nau̯ das nau̯ nūzdáh
20 bīst
30 bī́st-at das bī́st-at das sī
40 dū bīst dʏ bīst čil
50 dū nī́ma bīst dʏ nī́ma bīst pinǰóh, panǰóh
60 saráy bīst tiráy bīst šast
70 saráy nī́ma bīst tiráy nī́ma bīst haftód
80 tafór bīst tufór / tifór bīst haštód
90 tafór nī́ma bīst tufór / tifór nī́ma bīst navád
100 sad
1000 hazór

Po číslovkách od dvou výše následuje počítaná entita v nepřímém pádě singuláru, např. tafór mórtiy (čtyři muži), saráy mési (tři dny), čil áspi (čtyřicet koní).

Ukázkový text

[editovat | editovat zdroj]

"Fálγar-at Yáγnob asosī́ láfz-šint ī-x gumū́n, néki áxtit toǰīkī́-pi wó(v)ošt, mox yaγnobī́-pi. 'Mʏ́štif' wó(v)omišt, áxtit 'Muždív' wó(v)ošt." [ˈfalʁɑratʰ ˈjɑʁnɔˑb asɔˑˈsiː ˈlafzɕɪntʰ ˈiːχ ɡʊˈmoːn ˈneːcʰe ˈɑχtʰɪtʰ tʰɔˑdʒiˑˈcʰiːpʰe ˈβ̞oːˀɔˑɕtʰ moːʁ jɑʁnɔˑˈbiːpʰe ˈmyːɕtʰɪf ˈβ̞oːˀoˑmɪɕtʰ ˈɑχtʰɪtʰ mʊʒˈdɪv ˈβ̞oːˀɔˑɕtʰ]

"Ve Falgharu a v Jaghnóbu je vlastně jen jeden základní jazyk, ale oni mluví tádžicky a my mluvíme jaghnóbsky. My říkáme 'Mýštif', oni říkají 'Muždiv'."

(V cyrilském pravopise by text vypadal zřejmě takto: "Фалғарат Яғноб асосӣ лафзшинт ӣх гумун, неки ахтит тоҷикипӣ ԝовошт, мох яғнобипӣ. 'Мӯштиф' ԝовомишт, ахтит 'Муждив' ԝовошт.")

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jaghnóbština&oldid=21285676“