Jacob Appelbaum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jacob Appelbaum
Jacob Appelbaum v roce 2013
Jacob Appelbaum v roce 2013
Narození 1. dubna 1983
Bydliště Německo
Občanství USA
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jacob Appelbaum (narozený 1. dubna 1983) je americký nezávislý žurnalista, počítačový bezpečnostní technik a hacker. Byl zaměstnaný na University of Washington. Je jeden ze zakladatelů projektu Tor, svobodného softwaru pro poskytnutí online anonymity. Je znám reprezentováním WikiLeaks. Spolupracoval s umělci jako Laura Poitras, Trevor Paglen a Ai Weiwei.[1] Jeho články publikoval Der Spiegel a mnoho dalších novinářských organizací. Byl opakovaně cílem vládních složek U.S., které obdržely soudní příkaz k získání dat z jeho účtu na sociální síti Twitter a sebraly a zabavily mu laptop a několik mobilních telefonů.

Pod pseudonymem „ioerror“ byl aktivním členem hackerské komunity Kultu mrtvé krávy mezi lety 2008 a 2016. Byl spoluzakladatel hackerspace Noisebridge v San Franciscu a Seattle Privacy Coalition. Pracoval pro Kink.com, Greenpeace a byl dobrovolníkem v Ruckus society a Rainforest Action Network.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Appelbaum byl jedním z lidí, kteří získali přístup k tajným dokumentům Edwarda Snowdena odhalených v roce 2013. Značně přispěl jako novinář ke zveřejnění těchto dokumentů.[2]

Dne 23. října 2013 publikoval Appelbaum společně s dalšími novináři v Der Spiegelu reportáž o sledování osobního telefonu Angely Merkelové vládou USA. K tomu všemu tým Der Spiegelu publikoval tvrzení, že ambasáda USA v Berlíně je používána k elektronickému sledování lidí v Německu. Na základě tohoto skandálu přirovnala Angela Merkelová, během telefonátu s americkým prezidentem Barackem Obamou, Národní Bezpečnostní Agenturu (NSA) k východoněmecké Stasi.[3]

Za reportáže o Merkelové vyhráli v roce 2014 cenu Henriho Nannena za investigativní žurnalistiku.[4]

Dne 28. prosince 2013 prezentoval v Chaos Communication Congress (CCC) dokumenty ukazující, že NSA je schopná proměnit iPhone v odposlouchávací zařízení a vyvinula zařízení pro sběr elektronických informací z počítačů i přesto, že počítač není připojený k síti.

Dne 3. července 2014 byl v německém vysílání odhalen program na elektronické sledování XKeyScore včetně zdrojového kódu, který ukázal, že cílem byl i počítač Appelbauma.[5]

V prosinci 2014 Der Spiegel čerpal z dokumentů Edwarda Snowdena, aby zhodnotil schopnost NSA prolomit zašifrovanou internetovou komunikaci. V dalším článku popisuje, jak britské a americké tajné služby používají tajné sledování pro zaměření cílů pro cílené zabití - obvykle šlo o bojovníky podezřelé z bojování za Tálibán nebo pašeráky drog.[6]

Appelbaum několikrát vystoupil v pořadu Democracy Now! jako bezpečnostní výzkumník, aktivista za soukromí a cíl elektronického sledování ze strany vlády. Vystoupil s Julianem Assangem ve World Tomorrow (Epizody 8 & 9 „Cypherpunks“).[7][8]

Přispěl do knihy Juliana Assange Cypherpunks: Freedom and the Future of the Internet společně s Andy Müller-Maguhnem a Jérémie Zimmermannem.

Do 8. června 2016 byl členem Freedom of the Press Foundation.[9] V květnu stejného roku také opustil Tor projekt po obvinění ze sexuálně agresivního chování.[10]

Aktivismus[editovat | editovat zdroj]

Appelbaum reprezentoval zakladatele WikiLeaks Juliana Assange na HOPE konferenci v roce 2010. FBI měla v úmyslu ho po jeho řeči zadržet, ale organizátoři ho pustili jiným východem.[11]

Sledován[editovat | editovat zdroj]

Appelbaum věří, že byl sledován vládou od roku 2009. V rozhovoru řekl že život v Německu mu dává pocit úlevy od sledování ze strany USA. Appelbaum popsal mnoho sledovacích akcí, které souvisí s WikiLeaks, ochranou soukromí a se vztahy s dalšími aktivisty za ochranu soukromí, zejména s reportéry spojenými s Edwardem Snowdenem. V prosinci 2013 uvedl, že podezřívá vládu USA, že se mu vloupala do apartmánu v Berlíně.

Během svých cest byl několikrát zadržen na letišti a všechna jeho zařízení byla zabavena.[12][13]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jacob Appelbaum na anglické Wikipedii.

  1. POITRAS, Laura. ‘The Art of Dissent’. The New York Times. 2015-06-09. Dostupné online [cit. 2017-04-28]. ISSN 0362-4331. 
  2. (WWW.DW.COM), Deutsche Welle. Snowden ally Appelbaum claims his Berlin apartment was invaded | News | DW.COM | 21.12.2013. DW.COM [online]. [cit. 2017-04-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. WASHINGTON, Ian Traynor Paul Lewis in. Merkel compared NSA to Stasi in heated encounter with Obama. The Guardian. 2013-12-17. Dostupné online [cit. 2017-04-28]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  4. GERMANY, SPIEGEL ONLINE, Hamburg. Henri-Nannen-Preis 2014: SPIEGEL-Redakteurin gewinnt mit Gurlitt-Reportage - SPIEGEL ONLINE - Kultur. SPIEGEL ONLINE [online]. [cit. 2017-04-28]. Dostupné online. 
  5. NDR. NSA targets the privacy-conscious. daserste.ndr.de [online]. [cit. 2017-04-28]. Dostupné online. (německy) 
  6. GERMANY, SPIEGEL ONLINE, Hamburg. Obama's Lists: A Dubious History of Targeted Killings in Afghanistan - SPIEGEL ONLINE - International. SPIEGEL ONLINE [online]. [cit. 2017-04-28]. Dostupné online. 
  7. Assange 'The World Tomorrow' — Ep 8: Cypherpunks Part 1. Digital Journal. 2012-06-05. Dostupné online [cit. 2017-04-28]. 
  8. Assange Episode 8: Cypherpunks, stumbling block in the way of total surveillance. RT International. Dostupné online [cit. 2017-04-28]. (anglicky) 
  9. Statement on Jacob Appelbaum. Freedom of the Press Foundation. Dostupné online [cit. 2017-04-28]. 
  10. PERLROTH, Nicole. Tor Project Confirms Sexual Misconduct Claims Against Employee. The New York Times [online]. 2016-07-27 [cit. 2017-12-27]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. 
  11. Feds look for Wikileaks founder at NYC hacker event. CNET. Dostupné online [cit. 2017-04-28]. (anglicky) 
  12. "We Don't Live in a Free Country": Jacob Appelbaum on Being Target of Widespread Gov't Surveillance. Democracy Now! [online]. [cit. 2017-04-28]. Dostupné online. 
  13. Researcher detained at U.S. border, questioned about Wikileaks. CNET. Dostupné online [cit. 2017-04-28]. (anglicky)