Jack Churchill

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jack Churchill
„Šílený“ Jack Churchill
„Šílený“ Jack Churchill
Narození 16. září 1906
Surrey
Úmrtí 8. března 1996 (ve věku 89 let)
Surrey
Alma mater King William's College
Královská vojenská akademie v Sandhurstu
Královská vojenská vysoká škola, Sandhurst
Povolání vojenská osoba
Ocenění Military Cross
Řád za vynikající službu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podplukovník John Malcolm Thorpe Fleming „Jack“ Churchill (16. září 19068. března 1996), přezdívaný „Bojechtivý“ nebo „Šílený“, byl britský voják, který bojoval za druhé světové války. Proslul svým neortodoxním stylem boje, když útočil na německé jednotky vyzbrojen mečem, lukem, a hraje na dudy. Jeho motto znělo: „důstojník, který jde do akce bez svého meče, je nesprávně vybaven.“ Za své bojové činy obdržel vyznamenání „Distinguished Service Order & Bar“' (Řád za vynikající služby se sponou) a „Military Cross & Bar“ (Válečný kříž se sponou).

Raný život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Surrey nebo v Hongkongu, základní a střední vzdělání získal v King William's College na Isle of Man a následně vystudoval školu pro důstojníky Sandhurst (Royal Military Academy Sandhurst). Sloužil v Barmě v Manchesterském pluku. V roce 1936 opustil armádu a pracoval jako editor v novinách. Od mládí se zabýval lukostřelbou a hraním na dudy, což mu v roce 1924 vyneslo epizodickou roli v filmu The Thief of Bagdad.

2. světová válka[editovat | editovat zdroj]

Churchill obhlíží belgické dělo ráže 75 mm

Po vypuknutí války nastoupil zpět do armády k Manchesterskému pluku. V květnu 1940 jeho jednotka přepadla německou hlídku u L'Epinette ve Francii. Churchill zde zastřelil německého poddůstojníka šípem - jedná se o jediný potvrzený případ za 2. světové války, kdy britský voják zabil nepřítele tímto způsobem. Po bojích u Dunkerque se přihlásil k jednotkám Commandos.

Commandos[editovat | editovat zdroj]

27. prosince 1941 se zúčastnil jako zástupce velitele No. 3 Commando operace Archery, což byl nájezd na německou posádku na norském ostrově Vågsøy. Za tuto akci obdržel Válečný kříž se sponou. V červenci 1943 vedl No. 2 Commando při vylodění v Catanii a později u Salerna na Sicílii - tradičně vyzbrojen mečem, lukem a šípy, a hraje na dudy. U Salerna vedl dvě komanda při přepadu německé pozorovací stanice. Podařilo se jim zajmout 42 nepřátel včetně obsluhy minometu. Za tuto akci obdržel Distinguished Service Order.

Churchill drží meč a vede útok při cvičebním vylodění.

V roce 1944 velel Commandos v Jugoslávii, kteří podporovali Titovy partyzány z ostrova Vis. V květnu 1944 byl pověřen zorganizovat kombinovaný útok Commandos a partyzánů na Němci držený ostrov Brač. Na ostrově došlo k bitvě během níž byl Churchill zraněn a později zajat Němci. Ti ho transportovali do Berlína k výslechu a následně převezli do koncentračního tábora Sachsenhausen.

Zajatcem[editovat | editovat zdroj]

V září 1944 se pokusil spolu s jedním důstojníkem RAF utéct. Podhrabali se pod ostnatým drátem a zamířili směrem k pobřeží Baltského moře. Byli zadrženi nedaleko města Rostock, pár kilometrů od pobřeží. Koncem dubna 1945 byl Churchill a dalších asi 140 prominentních zajatců přemístěn pod dohledem jednotek SS do Tyrolska. Zajatci se obávali, že budou popraveni a kontaktovali místní vojáky wehrmachtu, jimž velel Wichard von Alvensleben. Ti donutili SS-many nechat vězně být a odejít. Zajatci byli následně propuštěni. Churchill se vydal pěšky do Verony (150 km), kde se setkal s americkými vojáky.

Pacifik[editovat | editovat zdroj]

Boje v Tichomoří stále pokračovaly a Churchill byl poslán do Barmy. Když dorazil do Indie, byly svrženy atomové bomby a válka krátce poté skončila. Churchill byl údajně nešťastný a komentoval to slovy: „Kdyby nebylo těch proklatých amíků, mohli jsme válčit ještě dalších 10 let.“

Po válce[editovat | editovat zdroj]

V roce 1946 si zahrál ve fimu Ivanhoe. Jeho role byla vskutku tradiční - hrál lukostřelce bránícího hrad Warwick.

V roce 1946 byl převelen k Seaforth Highlanders. Působil v Palestině, kde byl zástupcem velitele 1. praporu Highland Light Infantry. 13. dubna 1948 se spolu s 12 dalšími vojáky pokusil pomoci židovským lékařům a dalšímu personálu zdravotnického konvoje do nemocnice Hadasa na hoře Skopus poté, co byli napadeni Araby. Tato událost je známa jako „masakr lékařského konvoje do Hadasy“ a stála život 78 lidí. Churchill následně koordinoval evakuaci 700 doktorů, studentů a pacientů z Hadasy a kampusu Hebrejské univerzity v Jeruzalémě.

V následujících letech sloužil jako instruktor ve škole pozemního a vzdušného boje v Austrálii. Zde se stal také zaníceným surfařem. Po návratu do Anglie jezdil na surfu na řece Severn, kde vzniká zvláštní přílivová vlna. V roce 1959 byl propuštěn z armády. O jeho excentricitě vypovídá i to, že když se vracíval domů vlakem, vyhazoval za jízdy svou brašnu z okna - údajně ji nechtěl tahat z nádraží, tak si ji házel na zahradu, která ležela nedaleko trati.

Zemřel v roce 1996 v Surrey.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Churchill si 8. března 1941 vzal za ženu Rosamund Margaret Denny. S ní měl dvě děti - Malcolm John Leslie Churchill (* 11. 11. 1942) a Rodney Alistair Gladstone Churchill (* 4. 7. 1947).

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jack Churchill na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]