Jabloň lesní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxJabloň lesní
alternativní popis obrázku chybí
Jabloň lesní (Malus sylvestris)
Stupeň ohrožení podle IUCN
chybí údaje[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádrůžotvaré (Rosales)
Čeleďrůžovité (Rosaceae)
Rodjabloň (Malus)
Binomické jméno
Malus sylvestris
Mill., 1768
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jabloň lesní (Malus sylvestris) je malý strom, případně větší keř z čeledi růžovitých, původní v české květeně.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vzrůstově zpravidla nepřesahuje výšku 10 metrů. Hustě rozvětvená koruna začíná již nízko nad zemí nad často nepravidelným sešikmeným kmenem. Kořeny se rozprostírají až 10 metrů od kmene.[2] Mladé větvičky bývají kolcovitě zakončené. Borka je šedohnědá, šupinatá. Listy vroubkované, široce oválné, na vrchní straně tmavěji zelené a matné, na spodní straně spíše světlejší a lesklé, téměř bez trichomů (kulturní jabloně zde bývají hustě "osrstěné"). Listy se před opadáním barví do žluta. Květy jsou velmi podobné květům kulturních jabloní – s tím rozdílem, že korunní plátky jsou užší a z vnější strany s červenavým nádechem; češule je na rozdíl od jabloně domácích lysá. Květy vydávají silnou líbeznou vůni. Plodem jsou žluté nebo nazelenalé kulovité malvice – jablka o průměru zhruba 2–4 cm.

Rozšíření a výskyt[editovat | editovat zdroj]

Světlomilný a mírně teplomilný druh, vyhledávající čerstvě vlhké, středně úživné půdy. Vyskytuje se roztroušeně v listnatých lesích, jako jsou tvrdé luhy, dubohabřiny, teplomilné doubravy a suťové lesy, a především v jejich pláštích, také na křovinatých stráních a remízcích. V ČR se vyskytuje roztroušeně až vzácně v termofytiku a mezofytiku, nejvíce v kolinním a suprakolinním stupni (pahorkatiny). V české květeně patří mezi ohrožené taxony (kategorie C3); ohrožujícím faktorem je kromě úbytku vhodných biotopů též hybridizace se zplaňující jabloní domácí (Malus domestica). Celkový areál rozšíření zahrnuje většinu Evropy až po Ural a Kavkaz.[3]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Je archeologicky doloženo, že plody sbírali a jedli lidé už v předhistorické době. Jabloň lesní se svými geny částečně podílela na vyšlechtění některých odrůd kulturních jabloní.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]
  2. https://images.wur.nl/digital/collection/coll13/id/1310/rec/142 - Kutschera, L.; Lichtenegger, E., Wurzelatlas mitteleuropäischer Waldbäume und Sträucher. - Graz, Stuttgart : Leopold Stocker Verlag, 2002 (2. Aufl. 2013). - 604 p.
  3. ZELENÝ, V. Hejný, S., Slavík, B. (ed.): Květena České Republiky [Flora of the Czech Republic]. Vol. 3. Biologia Plantarum. 1995-12, roč. 37, čís. 4, s. 532–532. Dostupné online [cit. 2020-04-26]. ISSN 0006-3134. DOI 10.1007/bf02908833. 
  4. HORÁČKOVÁ, Jitka. Šlechtění a použití rezistentních odrůd jabloní v ČR [online]. Brno: Mendelova univerzita v Brně, březen 2014 [cit. 2015-08-30]. Dostupné online. (čeština)  kapitola 2.12.4.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]